Akvizice České republiky
David OndráčkaOvlivňování samospráv a státních institucí, dosazování vlastních lobbistů do vlivných funkcí spolu s ovládnutím médií bývá označováno pojmem ukradení státu. Oligarcha Daniel Křetínský právě k tomu zcela učebnicově směřuje.
Jistě si pamatujete ten starší vtip, jak oligarcha Kellner přijde za Babišem, že by chtěl koupit Českou republiku, a Babiš překvapeně odpoví: „Ale do frasa, veď já nič nepredávám!“ Kellner už nežije a teď to vypadá, že by onu akvizici mohl provést Křetínský — a Babiš už třeba rád prodá, co mu ještě zbylo.
O rizicích state capture, převzetí či ukořistění státu, se v souvislosti s Andrejem Babišem roky mluvilo. Byznys je schopen velmi efektivně prosazovat své zájmy u státu a samospráv. Ovládne média, dosazuje své lobbisty do čela vlivných zájmových skupin, je schopen sponzorovat kdekoho a tvořit si hezkou reputaci. Má kolem sebe „dvůr“ spolupracujících pomahačů všeho druhu — právních, komunikačních, bezpečnostních, a když je potřeba, velmi snadno si zajistí změnu pravidel hry v parlamentu anebo beztrestnost. Oligarcha Křetínský postupuje přímo učebnicově a promyšleně hned na několika frontách.
Okradené město
Kauzu skládek AVE v Čáslavi a dalších městech ve středních Čechách jsem řešil od roku 2019 ještě v čele Transparency. Tehdy se na mě obrátil starosta Čáslavi pan Málek, důsledný a odvážný muž, ohledně obrovské skládky, kterou provozuje AVE. Firma, v níž tehdy Křetínský měl majetkovou kontrolu, dlouhé roky neodvádí řádné poplatky za skládkování, čímž připravuje město Čáslav, ale také Benátky, Hořovice, Ďáblice, Mšeno a další o stamilióny ročně. Jen nevelké město Čáslav vyčíslilo, že přišlo za několik let zhruba o miliardu, což jsou pro takové město neskutečné peníze.