Česká republika se dlouhodobě potýká s problémem, že odpadové firmy neodvádějí obcím a státu poplatky za odpad ukládaný na skládky způsobem, který předepisuje zákon. Upozornilo na to několik šetření Nejvyššího kontrolního úřadu. Stát tak během porevolučních dekád mohl přijít o desítky miliard korun. Několik nedávných událostí naznačuje, že tento trend může konečně narazit.

Vůbec nejzávažnější z těchto případů, který se týká skládky odpadu v Čáslavi, rozplétal i Deník Referendum. Předminulý týden jsme upozornili, že Národní centrála proti organizovanému zločinu zřejmě brzy navrhne státnímu zástupci obžalovat firmu AVE CZ, již spoluvlastní i miliardář Daniel Křetínský.

Právě tato firma měla připravit stát a město Čáslav spolu s trojicí dalších obcí o takřka čtyři miliardy krácením poplatků za odpad uložený na svých skládkách. Až devadesát procent ukládaného odpadu firma evidovala jako takzvané „konstrukční prvky“, za které nevybírala poplatky od původců odpadu. Právě tímto způsobem obcházela odvádění povinných poplatků za skládkování obcím a státu, respektive Státnímu fondu životního prostředí.

V druhé polovině března pak Ústavní soud zrušil část zákona o odpadech, který vstoupil v platnost v roce 2021. Některým odpadářům tyto paragrafy zákona umožnily zpětně se vyhnout placení poplatků za ukládání odpadu. Díky rozhodnutí Ústavního soudu budou mít ale obce na poplatky nadále nárok. Ústavní soud naopak potvrdil platnost zpětného zrušení práva na poplatky v případě Státního fondu životního prostředí, který je druhým příjemcem poplatků.

O tom, co poslední vývoj v oblasti odpadového hospodářství znamená nejen pro Čáslav a její vztahy s Křetínského společností AVE, jsme hovořili s bývalým starostou města Vlastislavem Málkem, který stál u zrodu nejen trestního stíhání odpadové firmy ale i ústavní stížnosti vůči odpadovému zákonu.

Byl jste jedním z lidí, kteří takříkajíc rozhýbali kolečka ústavní žaloby proti novele odpadového zákona. Co vás k tomu přimělo?

Zpětné rušení práva na poplatky za odpady pro nás bylo zcela nepřijatelné. Když jsem byl v Čáslavi starostou, právě o toto jsme usilovali, neboť jsme věděli, že město přichází o spoustu peněz, na které má ze zákona nárok. Usilovali jsme tedy o to, aby byly firmě AVE poplatky za ukládání odpadu doměřeny. Všichni nám původně tvrdili, že to nelze. Později nás ale stanoviskem podpořilo Ministerstvo životního prostředí.

Díky tomu jsme mohli identifikovat jednotlivé návozy odpadu na skládku a zjistit, jaká složka odpadu byla označena jako odpady, které se takzvaně „odstraňují“, a dopadají na ně tudíž poplatky — a jaká část je naopak „využívána“ jako takzvané „technické zabezpečení skládky“, které zákon až do výše dvaceti procent uloženého odpadu osvobozoval od poplatku.

Zjistili jsme přitom, že až devadesát procent odpadů navezených na skládku firma AVE eviduje jako takzvané „konstrukční prvky“. Opřeli jsme se přitom o rozhodnutí Ministerstva životního prostředí z roku 2014, které říkalo, že takový pojem nemá oporu v zákoně, odpady jsou ve skutečnosti odstraňované, a tedy podléhají zpoplatnění.

Když jsme tehdy byli schopni identifikovat jednotlivé návozy původců odpadu, všem najednou došlo, že reálně hrozí, že budou muset platit. Jsem proto přesvědčený, že poslanecký návrh této novely odpadového zákona, kterou nyní zrušil Ústavní soud, pocházel z dílny odpadové lobby. Vnímali jsme to jako zjevnou snahu zmařit naše úsilí o doměření poplatků.

Byl to jen pocit, nebo vás k tomu vedly nějaké konkrétní indicie?

AVE se nám roky vysmívalo, že nebudeme schopní staré poplatky identifikovat. Doslova mi tehdejší jednatel Roman Mužík řekl: „Chcete se soudit, no tak hodně štěstí.“