Zápas o rozšíření skládky v Čáslavi, kterou se svými obchodními partnery vlastní i miliardář Daniel Křetínský, vstupuje do dalšího kola. Její provozovatel, firma AVE CZ, obdržel počátkem září od ministerstva životního prostředí kladné posouzení vlivů na životní prostředí, takzvané stanovisko EIA. Hora komunálního i nebezpečného odpadu, jež se nachází asi tři sta metrů od nejbližších čáslavských obydlí, by se tak mohla rozrůst celkem o 2,6 milionů kubíků, což odpovídá zdvojnásobení jejího objemu.

Plán rozšíření skládky probíralo 9. září na svém jednání čáslavské zastupitelstvo. Debatu provázely silné emoce. Stávající radnice pod vedením starosty Jaromíra Strnada (ČSSD a nezávislí) dlouhodobě argumentuje pro rozšíření skládky jejími ekonomickými přínosy. Opozice, občané a ekologické organizace naopak smysl rozšiřování dlouhodobě rozporují.

Vztahy mezi obyvateli Čáslavi a firmou AVE CZ jsou navíc dlouhodobě napjaté. Firmu stíhá Národní centrála proti organizovanému zločinu kvůli krácení poplatků za skládkování nejen v Čáslavi, ale i v dalších třech lokalitách.

Deník Referendum se případu podrobně věnoval letos na jaře. Přinesli jsme informace nejen o tom, jakým způsobem Křetínského firma připravila stát takřka o čtyři miliardy korun, z čehož na Čáslav připadá necelá miliarda, něco přes dvě miliardy na Státní fond životního prostředí a zbytek na města Mšeno, Hořovice a Benátky nad Jizerou. Zjistili jsme také, že firmě už státní zástupce v rámci vyšetřování případu zajistil majetek.

Čáslavské pro a proti

„Mně se ta skládka taky nelíbí, je hrozná, nikdy bych ji nepostavil,“ shrnul během jednání zastupitelstva pro Deník Referendum současný starosta Jaromír Strnad, který patří k dlouholetým zastáncům využívání skládky. „Když už tady ale stojí, je myslím potřeba, aby měla pro město co největší ekonomický přínos,“ pokračoval ve vysvětlení svého stanoviska.

Že má skládkování využitelných a recyklovatelných odpadů po roce 2030 ze zákona skončit a šedesát procent odpadů má být recyklováno, starosta nevnímá jako zásadní překážku. „Předpokládá se, že oproti stávajícímu stavu se bude muset dvacet procent skládkovat i nadále,“ vysvětluje starosta. Odpad, který skončí na skládkách i po roce 2030, bude podle něj pocházet především ze zbylého komunálního odpadu, škváry ze spaloven či ze stavebního odpadu, který nelze jinak využít. Odpadový expert Hnutí Duha Ivo Kropáček potvrzuje, že může jít skutečně o realistický odhad.

Jak chce radnice ekonomický přínos ze skládky využít? Ještě v minulém roce platilo za nejsilnější argument pro skládku to, že firma bude přispívat na provoz čáslavské nemocnice, která se potýká s ekonomickými a personálními problémy. Ostatně právě s tímto příslibem se Jaromíru Strnadovi a jeho kandidátce podařilo vyhrát poslední komunální volby.

Jak ale ukázalo zářijové zastupitelstvo, dnes už je situace jiná. Místostarosta Ervín Petrikovič, pod jehož působnost nemocnice spadá a který sám pracuje na jejím chirurgickém oddělení, tvrdil, že od roku 2026 by čáslavská nemocnice mohla být schopná fungovat bez provozních dotací.

„Několik let jsme tady slýchali, že město potřebuje peníze za odpady ukládané na skládku, protože nemá z čeho platit provoz nemocnice. A teď nám najednou říkají, že v roce 2026 bude nemocnice fungovat bez potřeby provozních dotací,“ podivil se Strnadův předchůdce Vlastimil Málek. „Tak proč tedy i nadále potřebujeme skládku?“ dodal.

Právě Málkův opoziční subjekt Čáslav pro všechny pomáhá koordinovat odpor vůči rozšiřování skládky s místními občany a spolky. Nachází se ale v poněkud komplikované situaci. Navzdory tomu, že má Málek takřka určující podíl na rozkrytí podvodu, z něhož je nyní trestně stíhaná firma AVE CZ, a že díky tomu může město nakonec přijít ke stovkám milionů, o něž byla krácena jeho pokladna, u posledních voleb to nestačilo. Rozhodovalo totiž téma nemocnice a viditelná kampaň Strnadovy kandidátky. „Vadí nám nejen rozsah rozšíření skládky, ale obáváme se i toho, zda AVE CZ nebude překračovat limity pro skládkování nebezpečného odpadu,“ doplnil Málek.

„Když položím na misku vah obavy široké veřejnosti ze zdravotních problémů nebo dopadů na životní prostředí, myslím si, že dnes již nebude v Čáslavi převažovat názor, že máme skládku rozšířit,“ uvedl dále bývalý starosta. Její potenciální ekonomický přínos přitom nepovažuje směrodatný.

Opozice by namísto rozšíření skládky v režii firmy AVE CZ uvítala jiné řešení odpadového hospodářství ve městě. Navrhuje spolupracovat s okolními obcemi. „Mohli bychom tu mít například vlastní překládací stanici, kterou by provozovalo společenství obcí a mohlo tak samo vyjednávat o cenách ve spalovnách za komunální odpad po roce 2030,“ vykresluje Málek.

Na jednání zastupitelstva proto Málek požádal o přehrání prezentačního videa městské odpadové firmy OZO Ostrava, které popisuje, jak moravskoslezská metropole odklání svůj komunální odpad od skládky a získává z něj suroviny, jež je následně možné recyklovat nebo spálit. Málek si od toho sliboval otevření debaty o alternativách k současnému nakládání s odpady v Čáslavi.

Vedení města ale jeho návrh na prezentaci videa přehlasovalo. „Je to jenom další důkaz o posilování závislosti města na AVE,“ okomentoval situaci lakonicky Málek.

Ministerstvo vyhovělo veřejnosti. Ale jenom z části

Dopad rozšíření skládky na životní prostředí se v Čáslavi veřejně projednával už letos v dubnu za hojné účasti občanů města a přilehlých obcí společně se zástupci ekologických spolků. Ministerstvo životního prostředí veřejné projednání v obci svolalo s cílem, aby firma před občany prezentovala svůj návrh a aby k němu zároveň mohly před zraky veřejnosti vyjádřit místní a experti. Na místě tehdy zaznívaly obavy ze zápachu, nedostatečného zabezpečení proti průsakům toxických látek do podzemních vod či ze znečištění ovzduší.

A byly to tehdy právě převážně připomínky opozice a občanských organizací, jež se do výsledného stanoviska po veřejném projednání alespoň zčásti propsaly. S námitkami, které odpůrci skládky zaslali ministerstvu, se firma před udělením kladného stanoviska EIA musela vypořádat. Některé z nich se promítly do dodatečných podmínek, jež musí firma splnit, aby mohla v projektu pokračovat. Dohromady je jich v tuto chvíli dvaatřicet.

Odpadový expert Hnutí Duha Ivo Kropáček, který kauzu čáslavské skládky dlouhodobě sleduje a obeznámil se také s aktuálním posudkem jejího vlivu na životním prostředí EIA, hodnotí kladně to, že se do celkového záměru podařilo doplnit roční limit pro ukládání odpadu na skládku a limit pro skládkování nebezpečných odpadů. Ten by neměl přesahovat sedmatřicet procent celkového objemu odpadu uloženého na skládku za rok.

K dalším pozitivům podle Kropáčka patří, že ministerstvo stanovilo podmínku, která zamezuje souběžnému provozu recyklační linky a drtiče odpadků, čímž se omezí hluk a s ním dopad na rezidenty a životní prostředí.

„Nejslabší část záměru se týká emisí ze skládky,“ vysvětlil pro Deník Referendum Kropáček. Občanská opozice požadovala po firmě AVE CZ analýzu obsahu plynů, které skládka, jež se nachází v těsné blízkosti obydlí, vypouští. Ministerstvo životního prostředí ji ale v posudku EIA nevyslyšelo.

„Zatímco na veřejném projednání se k problémům se zápachem přihlásila většina místních obyvatel, oficiální cestou byl zápach vyřešen tak, že Česká inspekce životního prostředí nemonitoruje žádnou stížnost obyvatel,“ kritizuje počínání ministerstva Kropáček.

Kritika nedostatků v měření emisí ze skládky se opakovala i na posledním zasedání zastupitelstva v Čáslavi. Město sice plánuje rozšířit měření prachových částic, ale podle zástupkyně místního ekologického spolku Zelená Čáslav je třeba měřit i karcinogenní benzo(a)pyreny a další velmi jemné částice, které se na samotný prach ze skládky navazují. „Obyvatelé měst, která mají za zády skládku, a především skládku nebezpečného odpadu, žijí v obalu skládkových plynů a dýchají je,“ vysvětlovala v Čáslavi místní lékařka Hana Lásková, proč ji a další spoluobčany trápí, že nevědí, co ze skládky uniká.

Co bude dál?

Čáslavské odpůrce skládky na posledním zastupitelstvu především zajímalo, co se bude dít dál. Jaké následující kroky plánuje město či další účastníci. Zazněl například dotaz členky místního sdružení Zelená Čáslav Ilony Nezbedové, zda město uvažuje o přezkumu závazného stanoviska vlastním odborníkem na životní prostředí. Na to starosta Strnad odpověděl stručně a výmluvně: „Proti závěru se nelze odvolat.“

Že je kladné stanovisko ministerstva závazné a nelze se proti němu přímo odvolat, je skutečně striktně řečeno pravda. Město či jiní zúčastnění ale mohou do roka podat podnět k přezkumu nadřízenému orgánu ministerstva životního prostředí — tedy ministru Petru Hladíkovi (KDU-ČSL).

Sám ministr se v minulosti do médií vůči záměru rozšiřování skládky vyjádřil nesouhlasně. Tvrdil, že naopak preferuje materiálové či energetické využití odpadu před jeho skládkováním — tedy recyklaci nebo spalování. Dle aktuálního vyjádření mluvčí ministerstva životního prostředí Veroniky Krejčí pro DR by však ministr neměl zasahovat do nezávislého rozhodování ministerstva jako správního orgánu.

Právě cestou vlastního podnětu k přezkoumání stanoviska ministerstva se tak pravděpodobně vydají odpůrci rozšiřování skládky. „Naším záměrem je podat návrh na přezkum rozhodnutí v případě, že by podle nás nedošlo k vypořádání námitek,“ upřesnil Vlastislav Málek.

Vypořádáním procesu EIA záměr firmy AVE CZ nekončí, respektive tím nezačíná sama stavba rozšířené skládky. Firma musí následně zažádat o změnu takzvaného integrovaného povolení a o jednotné environmentální stanovisko. O těch potom rozhoduje Krajský úřad Středočeského kraje.

Podle mluvčí ministerstva životního prostředí také firma bude muset získat výjimku ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. V okolí skládky byly totiž nalezeny tři druhy zvláště chráněných živočichů: ještěrka obecná, ťuhýk obecný a křeček polní.

Spory mezi Strnadovou radnicí a Málkovou opozicí panují i ohledně otázky, zda bude město vhodně dohlížet na průběh těchto dalších procesů, v nichž bude účastníkem. Kritici města se obávají zdrženlivého postoje. Už vloni v září totiž čáslavská radnice podepsala s firmou AVE CZ dohodu o spolupráci — a ta v tomto ohledu omezuje jeho pravomoce.

Konkrétně se město vůči firmě zavázalo, že firmě nebude bránit ve snaze získat kladné environmentální stanovisko ministerstva, ani v navazujících řízeních — tedy především v získání již zmiňovaného integrovaného povolení od Středočeského kraje. Dále se pak Čáslav zavázala, že se nebude snažit zvrátit jednotlivá rozhodnutí v tomto procesu u soudu.

Získá-li AVE CZ kladné environmentální stanovisko ministerstva a neporuší-li své vlastní smluvní závazky, Čáslav má dle dohody o spolupráci získat od firmy například pětimilionový roční příspěvek na čáslavskou nemocnici a čtyřsettisícový příspěvek na sportovní aktivity v obci.

Bývalý starosta Málek, civilním povoláním advokát, detaily dohody interpretuje tak, že se město vzdává svých zákonných možností. Zároveň upozorňuje, že město v současnosti stále nepověřilo speciálního úředníka pro odpadové hospodářství, který by na tuto oblast dohlížel a mohl by vznášet podněty v dalších jednáních.

Dohodu o spolupráci proto mnozí místní kritici vnímají tak, že firma AVE CZ si čáslavskou radnici a její poslušnost předplatila. Starosta Strnad se ale brání: „Samozřejmě můžeme proces i nadále připomínkovat, ale ne donekonečna.“