Česká vláda 23. července schválila nový Plán odpadového hospodářství (POH ČR). Tento strategický dokument definuje budoucí směřování vývoje odpadového hospodářství ČR a formuluje dlouhodobou vizi pro období let 2025—2035.

Plán na více než 400 stranách vyhodnocuje stav a vývoj odpadového hospodářství v ČR, analyzuje toky jednotlivých druhů odpadů a modeluje možné scénáře a prognózy vývoje produkce a nakládání s komunálními odpady. Navazující Závazná část stanovuje cíle, opatření a zásady odpadového hospodářství obecně i pro jednotlivé typy odpadu. Směrná část plánu pak obsahuje především nástroje pro splnění cílů.

Ekonomická analýza POH ČR odhaduje, že v následujících deseti letech budou ke splnění cílů potřeba investovat do odpadového hospodářství až 159 mld. Kč. Vzhledem k tomu, že současné investice do odpadového hospodářství se pohybují kolem 5 miliard korun ročně, hovoří POH ČR o nutnosti ztrojnásobit investice do nakládání s odpady. Přičemž celá čtvrtina potřebných investic má jít do výstavby zařízení na pálení odpadů. A řekněme to rovnou — zbytečně.

Honba za ekonomickým růstem znamená stále více odpadů

První Plán odpadového hospodářství ČR připravila v roce 2001, v časech opoziční smlouvy za sociálně demokratické vlády Miloše Zemana, firma AEA Technology. Připravit ucelený vládní strategický dokument o nakládání s odpady vyžadovaly evropské směrnice a mělo se tak ujasnit směřování státu v oblasti odpadového hospodářství ve vztahu k cílům Evropské unie, do které se vláda snažila vstoupit.

V ČR už byly budované zabezpečené skládky odpadů na evropské úrovni, které nahradily dosavadní divoké zasypávání různých jam v okolí měst a obcí. Měli jsme i vybudovaný systém svozu komunálních odpadů svozovými společnostmi. Čekalo nás však plnění prvních cílů pro třídění odpadů, k čemuž byl zákonem zaveden systém zpětného odběru, kdy výrobci přispívají obcím na třídění a recyklaci vytříděných obalů. Začínal první odklon od nakládání se směsným odpadem k jeho třídění.

Avšak již první POH ČR obsahoval strukturální problém. Honba za stále vyšším hrubým domácím produktem znamenala stále vyšší spotřebu zboží, s níž souvisí stále vyšší produkce odpadů. Odklonit produkci odpadů od rostoucí ekonomiky neuměly ani země západní Evropy. ČR si však tento cíl dala ve Státní politice životního prostředí z roku 2001: chtěla snížit produkci komunálních odpadů ze 400 kg na osobu v roce 2000 na 350 kg na osobu v roce 2005.