Zdržení přijetí legislativy týkající se zálohového systému může Českou republiku stát miliardy korun v podobě pokut od Evropské unie za nedostatečnou recyklaci. Přestože se někteří poslanci zatím snaží přijetí zákona o zálohování blokovat, evropské směrnice v podstatě ukládají povinnost tento systém dříve či později zavést. A čím dříve to uděláme, tím výhodnější to pro nás bude.

Současný způsob nakládání s odpady v České republice nedokáže zajistit pokles produkce odpadů ani dostatečně vysokou míru recyklace. Například v recyklaci nápojových plechovek se Česká republika řadí mezi nejhorší v Evropské unii — horší je už jen Kypr. Stávající systém tedy selhává v plnění základních požadavků na udržitelné hospodaření s odpady a nesplňuje očekávání evropské legislativy, což má dopad i na veřejné finance. Za nedostatečnou recyklaci plastového odpadu platí Česká republika každý rok z veřejného rozpočtu pokutu přesahující 2 miliardy korun.

Váhání nad zavedením systému zálohování, který by podpořil recyklaci, ale také prokazatelně pomohl v boji množstvím plechovek a PET lahví pohozených v přírodě, prospěje pouze úzké skupině odpadových a skládkařských firem sdružených v České asociaci odpadového hospodářství, zatímco krajina a občané na to doplatí.

Evropa jasně ukazuje prospěšnost zálohování

Znečištění, které způsobují nápojové obaly vyhozené na ulici nebo v přírodě, představuje vážný problém. Odhady naznačují, že jde přibližně o 40 procent celkového objemu odhozeného odpadu. Jen PET lahve tvoří 30 procent odhozeného odpadu podle váhy a 37 procent podle počtu kusů, i když se složení odpadu může lišit podle regionu.

V zemích jako Německo, Dánsko, Finsko, Nizozemsko, Švédsko, Belgie a Rakousko, kde je zálohování povinné, však tento odpad v ulicích a krajině prakticky nepotkáte. Tyto země totiž dokáží zajistit sběr 90—98 procent nápojových obalů. I na Slovensku se díky zálohovému systému PET lahve a nápojové plechovky staly během pouhých několika let v přírodě mnohem vzácnějšími.

Zálohování by nejen vyčistilo města a přírodu, ale přineslo i značné výhody pro obce — méně odpadu k úklidu znamená nižší náklady na jeho svoz a zpracování. Čistší prostředí by navíc mohlo zvýšit přitažlivost obcí pro turisty, což by přineslo další ekonomické benefity. Zálohový systém by také posílil obecní rozpočty — u menších obcí o desítky tisíc korun, u velkých měst až o desítky milionů, jak lze vypočítat na webu ministerstva životního prostředí.

Přijetí zálohového systému by nejen přispělo k ochraně životního prostředí, ale také by posílilo českou ekonomiku. Na semináři o zálohování v poslanecké Sněmovně o tom hovořil ministr životního prostředí Petr Hladík: „Zavedení zálohování PET lahví a plechovek bude mít pozitivní dopady na naše hospodářství, obce a přírodu kolem nás. Ročně přicházíme o cenný materiál v hodnotě půl miliardy korun, který by české firmy dokázaly zpracovat a využít. Teď se válí v přírodě nebo končí na skládkách. Když nezavedeme zálohování a nezlepšíme recyklaci plastu a hliníku, naše firmy budou muset kupovat dražší materiál v zahraničí, což povede ke zdražování.“

A podpořil ho i ekonom z platformy Datarun Petr Bartoň: „Vyrábět plechovky je čtyřikrát dražší než PET lahve, a nyní se navíc z českého recyklátu nevyrábějí žádné, jelikož není dostupný a s cenným materiálem se nezachází ekonomicky. Na zálohování tak můžeme všichni ušetřit. Zvýšit sběr a recyklaci plechovek na požadovanou povinnou úroveň mimo zálohový systém bude totiž dražší a zatíží výrobce více. Už dnes platí výrobci i my všichni za likvidaci starých obalů — po novu je však za stejné peníze obrátíme zpátky do nových obalů a zastavíme tak jejich jinak vynucené zdražování.“

Zálohový systém PET lahví a nápojových plechovek by navíc nenarušil stávající systém třídění odpadů, ale naopak by byl jeho logickým doplněním.

Pro směřování k cirkulárnímu odpadovému hospodářství je zálohování PET lahví a nápojových plechovek nezbytným krokem. Podporují ho dokonce i nápojářské firmy, které jsou za odpad z nápojových obalů zodpovědné. Odkládání nebo dokonce případné neschválení zákona, který recyklaci zavede, nahrává pouze těm, kdo profitují ze zakonzervování současného systému.

Pokud tedy mají poslanci k zákonu o zálohování vlažný přístup nebo se staví proti němu, měli bychom se ptát, čí zájem vlastně hájí. Všímat by si toho měla i veřejnost, která už dávno dala najevo, že o zálohování stojí. Jde o problematiku, kvůli které stojí za to oslovit svého poslance nebo poslankyni a dát jim najevo svou vůli. Každý hlas totiž může přispět k tomu, aby Česká republika konečně přestala opustila naprosto zastaralé, neudržitelné způsoby nakládání s odpady, jež nás v zájmu několika odpadových firem vedou k tomu, abychom se stali skládkou Evropy.