Znečišťovatelům zaplatíme: Dohoda o čistém průmyslu prospěje byznysu, ne klimatu
Matěj MoravanskýDohoda o čistém průmyslu ustupuje byznysu, oslabuje regulace i klimatické ambice. Aby evropské společnosti zvládly klimatickou krizi, nástup fašismu i geopolitické hrozby, musí přijmout politiku velkého zeleného státu.
Zásadu stojící v samotných základech demokratických politik ochrany klimatu a životního prostředí — znečišťovatel platí — popřela Evropská komise Ursuly von der Leyenové v nově zveřejněném návrhu Dohody o čistém průmyslu. Čistá dohoda má nahradit původní Zelenou dohodu a posílit konkurenceschopnost evropského průmyslu. Jak?
Komise hodlá nalít miliardy z peněz evropských daňových poplatníků do velkých, energeticky náročných korporací a k tomu ještě rozvolnit pravidla kontrol snižování emisí i dodržování lidských práv. Zásada Dohody o čistém průmyslu je: znečišťovatelům zaplatíme.
Dohoda od průmyslu pro průmysl
Dohoda o čistém průmyslu je plná nástrojů, které přesouvají peníze z veřejných rozpočtů směrem k evropskému průmyslu. Jen v rámci dohody samotné má Unie a členské státy „mobilizovat“ sto miliard eur na investice pro energeticky náročný průmysl a částečně pak do obnovitelných zdrojů. Další velmi výhodné půjčky a záruky má soukromému kapitálu poskytnout Evropská investiční banka.
Vedle investic z veřejných rozpočtů však Komise velmi zmírnila regulace a povinnosti, které musí evropští producenti dodržovat. Například těžký chemický průmysl unikl řadě povinností ohledně reportování o toxických látkách. Podobně Komise již dříve upravila povinnost deklarovat emisní náročnost průmyslových výrobků během celého jejich produkčního cyklu a odsunula termín, od kterého mají korporace vykazovat emise.
Analýza●Matěj Moravanský
Zelená dohoda: čtyři důvody, proč ekologická politika uvízla na mrtvém bodě
Klíčovým opatřením Komise je přijetí Akčního plánu pro dostupné ceny energie. V rámci něj chce Komise podpořit budování infrastruktury zkapalněného fosilního plynu v Evropě i mimo ni. Právě fosilní paliva, především pak plyn a jeho cenové výkyvy, totiž zvyšují ceny energií napříč Evropou.
Komise plánuje podpořit členské státy, aby umožnily a podpořily další investice do plynových elektráren, plynovodů a terminálů na zkapalněný zemní plyn. Stejně tak Komise otevírá možnost investovat do plynových zařízení v zemích mimo EU — v zemích globálního Jihu nebo například v Japonsku. Právě posílení této infrastruktury má dle Komise stabilizovat globální trh s plynem a tím i ceny energií v Evropě. Prioritou pak je odběr plynu ze Spojených států.