„Nebudete nám tu kopat!“ Dlouhá bitva o srbské lithium pokračuje
Predrag MomčilovićDva roky poté, co byly po protestech veřejnosti odloženy, jsou plány na těžbu srbského lithia zpět na stole. Německo a Evropská unie nechávají vládě Aleksandara Vučiće projít narůstající autoritářství, jen aby se k vzácnému kovu dostaly.
Před dvěma lety se zdálo, že příběh těžby lithia v Srbsku je u konce. 20. ledna 2022 vydala tehdejší srbská premiérka Ana Brnabićová prohlášení, v němž sdělovala, že „územní rozhodnutí pro těžbu v rámci projektu Jadar bylo zrušeno, žádná smlouva nebyla podepsána“, a dále: „Splnili jsme všechny požadavky ekologických protestů a ukončili působení společnosti Rio Tinto v Srbské republice.“ Klid však trval jen do léta 2024, kdy se lithium vrátilo do veřejné debaty jako nechtěný bumerang. A možnost těžby lithia je najednou zpátky na stole.
Neklid pod povrchem
Přípravy na těžbu lithia v Srbsku se dostaly na první stránky novin v roce 2020, kdy obyvatelé západosrbské obce Loznica a ekologické organizace začaly upozorňovat na zamýšlený projekt těžby britské nadnárodní společnosti Rio Tinto v uvedené lokalitě. Kontroverzní plány korporace byly sice v roce 2022 oficiálně zastaveny, místní obyvatelé však opakovaně varovali, že Rio Tinto i přes ztrátu povolení k práci stále vykupuje pozemky a provádí přípravné práce.
Společnost dokonce sponzoruje sportovní kluby a kulturní akce v místech poblíž plánovaného projektu budoucího důlního díla. Pod povrchem tak probublává neklid: vše působí tak, že projekt je pozastaven pouze dočasně.
Ekologičtí aktivisté a některé jim nakloněné politické strany požadovaly, aby byla těžba lithiových a bórových rud v loznické místní části Gornje Nedeljice zakázána zákonem, a obyvatelé tak byli chráněni trvale. Před všeobecnými volbami v dubnu 2022 však politici pravicové Srbské pokrokové strany (SNS), která v zemi vládne již deset let, danou otázku zametli pod koberec.
Poté, co SNS získala parlamentní většinu, byl Aleksandar Vučić znovu zvolen prezidentem. Autoritativní vláda strany, která v zemi panuje kombinací nacionalistické mobilizace a neoliberální hospodářské politiky, se zdála být upevněna.
Do parlamentu však poprvé vstoupili také zástupci Zelených, kteří na institucionální úrovni upozorňovali mimo jiné právě na problematiku těžby lithia a vznášeli v parlamentu otázky a požadavky, na něž se jim často nedostávalo žádné odpovědi. Vučić trval na tom, že rozhodnutím proti těžbě byla promarněna velká příležitost k rozvoji, zatímco Brnabićová tvrdila, že Srbsko by muselo nadnárodní společnosti Rio Tinto za úplné zrušení projektu platit vysoké kompenzace.
Mimořádné volby a protesty
Na jaře roku 2023 pak srbský společensko-politický vývoj náhle nabral prudký spád. V rozmezí jediného dne se udály dvě masové střelby, při nichž bylo zabito devatenáct dětí a mladých lidí a osmnáct dalších bylo zraněno. Tragické události otřásly celou zemí a vyvolaly masové protesty, které výrazně narušily každodenní provoz země a vedly k předčasným parlamentním volbám. Ty se konaly současně s volbami do bělehradského městského zastupitelstva a některými dalšími komunálními a regionálními volbami.
V prosincových předčasných volbách kandidovala proevropská opozice společně pod heslem „Srbsko proti násilí“. A dosáhla nejlepšího výsledku opoziční koalice od roku 2012. V čele kandidátní listiny stál Radomir Lazović, spolupředseda Fronty zelené levice (ZLF). Volby poznamenala také bezprecedentní obvinění z falšování hlasů, což vyústilo v nové protesty a boj na všech úrovních za zpochybnění výsledků voleb.
Významnou roli při odhalování volebních podvodů v Bělehradě i na celostátní úrovni sehrály evropské strany zelených a sociálních demokratů. Následná politická nestabilita trvala až do opakování bělehradských voleb spolu s řádnými komunálními volbami na začátku června 2024.
Výsledek opakovaných voleb ovšem poznamenalo roztříštění opozice: část volby bojkotovala a vedla kampaň proti opozici, která se jich rozhodla zúčastnit. To vedlo k horším výsledkům a opětovnému vítězství SNS.