Bosensko-hercegovinský soud poslal prezidenta místních Srbů do vězení. Co hrozí?

Jan Loužek

Vůdce bosenských Srbů Milorad Dodik má za porušení zákona i mezinárodního práva nastoupit do vězení. Situace může znamenat eskalaci v regionu. Ač je pozice Západu dlouhodobě pevná, nástup trumpovské politiky může ledasčím zamíchat.

Dodik sice může svolávat demonstrace, pořádat přehlídky policejních složek nebo říkat, jak nebude uznávat rozsudky celobosenských soudů, daytonský mechanismus však na všechny tyhle věci pamatuje. Snímek z demonstrace v Banja Luce. Foto Elvis Barukčić, AFP

Bosna a Hercegovina byla vždy vnímána jako symbol nestability. Za Rakousko-Uherska zde došlo k sarajevskému atentátu, v 90. letech na jejím území proběhla děsivá „bratrovražedná“ válka a dnes je fragmentovanou zemí, jejíž fungování i třicet let po válce určuje Daytonská mírová smlouva a Vysoký představitel OSN se svým úřadem.

Složitost politického systému, který bychom mohli vzdáleně přirovnat k Belgii nebo k Československu na počátku 90. let, vychází z toho, jak bolestně se rodil mírový plán před třiceti lety. Návrhů se totiž tehdy objevilo několik, byly ale jeden po druhém válčícími stranami odmítány. Finální byla až mírová smlouva z amerického Daytonu.

Tu sice všechny strany přijaly, předcházelo jí ale bombardování pozic Vojsk republiky srbské — sil vzbouřenců, kteří se chtěli odtrhnout od Bosny a Hercegoviny a vytvořit si vlastní stát, který by zůstal v rámci Jugoslávie. Tím byla Republika srbská, která oficiálně vznikla 9. ledna 1992.

Daytonská smlouva ji samozřejmě coby samostatný stát nebo součást Miloševićovy Jugoslávie razantně odmítla, a definovala ji naopak jako jednu z tzv. dvou „entit“ — celků o stejné velikosti a stejných právech v rámci Bosny. Odtud do jisté míry platí i paralela s Československem roku 1992. Země tak získala „federální“ vládu, vládu Republiky srbské (sídlící v Banja Luce) a vládu Federace Bosny a Hercegoviny.

×