Bosensko-hercegovinský soud poslal prezidenta místních Srbů do vězení. Co hrozí?
Jan LoužekVůdce bosenských Srbů Milorad Dodik má za porušení zákona i mezinárodního práva nastoupit do vězení. Situace může znamenat eskalaci v regionu. Ač je pozice Západu dlouhodobě pevná, nástup trumpovské politiky může ledasčím zamíchat.
Bosna a Hercegovina byla vždy vnímána jako symbol nestability. Za Rakousko-Uherska zde došlo k sarajevskému atentátu, v 90. letech na jejím území proběhla děsivá „bratrovražedná“ válka a dnes je fragmentovanou zemí, jejíž fungování i třicet let po válce určuje Daytonská mírová smlouva a Vysoký představitel OSN se svým úřadem.
Složitost politického systému, který bychom mohli vzdáleně přirovnat k Belgii nebo k Československu na počátku 90. let, vychází z toho, jak bolestně se rodil mírový plán před třiceti lety. Návrhů se totiž tehdy objevilo několik, byly ale jeden po druhém válčícími stranami odmítány. Finální byla až mírová smlouva z amerického Daytonu.
Tu sice všechny strany přijaly, předcházelo jí ale bombardování pozic Vojsk republiky srbské — sil vzbouřenců, kteří se chtěli odtrhnout od Bosny a Hercegoviny a vytvořit si vlastní stát, který by zůstal v rámci Jugoslávie. Tím byla Republika srbská, která oficiálně vznikla 9. ledna 1992.
Daytonská smlouva ji samozřejmě coby samostatný stát nebo součást Miloševićovy Jugoslávie razantně odmítla, a definovala ji naopak jako jednu z tzv. dvou „entit“ — celků o stejné velikosti a stejných právech v rámci Bosny. Odtud do jisté míry platí i paralela s Československem roku 1992. Země tak získala „federální“ vládu, vládu Republiky srbské (sídlící v Banja Luce) a vládu Federace Bosny a Hercegoviny.