↗

Milorad Dodik (vlevo), kdysi umírněný „nezávislý sociální demokrat“, se během své politické kariéry obrátil proti daytonskému systému v míře, v jaké to nikdo nepředpokládal. Na fotografii se srbským prezidentem Aleksandarem Vučićem. Foto Oliver Bunic, AFP

Prezident Republiky srbské, jedné ze dvou částí Bosny a Hercegoviny, oznámil, že nebude pokračovat ve své funkci. Prohlášení sice nezaplní hlavní stránky našich novin, pro region bývalé Jugoslávie má svůj velký význam. Milorad Dodik bude totiž vzpomínán jako politik, který přivedl daytonský systém, složité uspořádání politických a správních orgánů v Bosně a Hercegovině, na hranu kolapsu.

Jedna země, dvě entity

Bosna a Hercegovina je země s unikátním politickým uspořádáním, jež lze srovnat s jiným velmi těžko. Nabízí se určitá podobnost s Belgií, kde je federální úroveň velmi slabá a její dvě části spolu vedou různé pře. Otázka nezávislosti Vlámska bývá občas na pořadu dne. V případě Bosny a Hercegoviny dohlíží nad tím, aby dvě části státu, které spolu vedly ještě před třiceti lety válku, společně fungovaly, Úřad vysokého představitele. Ten představuje nikým nevoleného zástupce západních zemí, který může odvolávat představitele ze svých funkcí, rušit přijaté zákony a podobně.

Dvěma politicko-správními částmi státu Bosna a Hercegovina jsou Federace Bosny a Hercegoviny, kde žijí převážně Bosňáci a Chorvati, a Republika srbská, kde žijí převážně Srbové. Stejně jako v případě Belgie jsou to trochu oddělené světy. Každá část užívá jiné osnovy ve školách, jiné písmo (latinka a cyrilice), jiné názvy ulic, jiné svátky. Centrální vláda v Sarajevu má tříčlenné předsednictvo, které je formálně hlavou státu. To je ve zkratce takzvaný daytonský systém, výsledek Daytonské mírové smlouvy, podepsané v USA v roce 1995.

Dodikovy patálie

Současný prezident Republiky srbské Milorad Dodik a předseda vládnoucího Svazu nezávislých sociálních demokratů má Republiku srbskou plně v rukou. Dlouhodobě vede žebříčky popularity. Před dvaceti lety představoval naději na občanštější, liberálnější a multietničtější Bosnu a vymezoval se proti Srbské demokratické straně, která byla u moci za války. To už ale dávno neplatí: dnes Dodik testuje, co mu ještě v Bosně projde. Hrozí odtržením, ignoruje závazné pokyny ze Sarajeva i Úřadu vysokého představitele a obrací se k Rusku.