Nad památníkem genocidy ve Srebrenici zapadá slunce, ale na pohled idylické místo posledního odpočinku v sobě ukrývá děsivou historii. Jsou zde uloženy pozůstatky bosenských muslimů, brutálně zavražděných v červenci roku 1995 srbskými vojáky pod velením později odsouzeného válečného zločince Ratka Mladiče.

Stojím uprostřed pláně plné náhrobních kamenů, obklopuje mě hluboké ticho. V těchto hrobech leží těla mužů a chlapců, které srbští vojáci oddělili od žen a jednoho po druhém postříleli.

V groteskní snaze zakrýt své zločiny Srbové těla zavražděných narychlo házeli do masových hrobů, takže se stávalo, že těla zabitých byla rozptýlena na více míst. Některé zdejší hroby tak v sobě ukrývají jen část pozůstatků zemřelého.

Jedenáctého července loňského roku bylo při uctění památky genocidy ve Srebrenici pohřbeno čtrnáct dalších lidí. Identifikovat se podařilo i jedenáct dalších souborů ostatků, ale bosensko-hercegovinský Institut pro pohřešované osoby čekal na schválení od pozůstalých. Rodiny často doufají, že se podaří nalézt více ostatků, než své nejbližší pochovají.

Návštěva památníku genocidy ve Srebrenici ve mně zanechala hluboký dojem, podtrhovala totiž selhání mezinárodního společenství dodržet závazek „nikdy více“. Holokaust měl sloužit jako důrazné memento, kam až může vést nespoutaná nenávist, jenže pozdější historie takových opakovaných pochybení ukazuje celou řadu.

Každý rok se 11. července scházejí přeživší, pozůstalí a lidé z celého světa, aby uctili památku více než osmi tisíc bosenských muslimů zavražděných ve Srebrenici. Pietní připomínka masakrů není jen poctou obětem, ale také naléhavou připomínkou hrůz etnického násilí a apelem na to, abychom zůstávali ostražití před projevy nenávisti a nesnášenlivosti.

Válka v Bosně a Hercegovině bývá považována za nejhorší konflikt v Evropě od konce druhé světové války a Srebrenica za poskvrnu našeho společenství, které připustilo, aby se na evropské půdě znovu odehrála genocida. Mezinárodním soudům trvalo roky, než se jim podařilo postavit pachatele před spravedlnost, a reakci mezinárodního společenství mnozí kritizují za to, že přišla příliš pozdě.