„Legitimizační buňka“ je název speciální jednotky izraelské armády, která má za úkol shromažďovat informační materiál z Gazy s cílem zlepšit mediální obraz Izraele ve světě. Existenci této jednotky serveru +972 Magazine a jeho hebrejské verzi Sicha Mekomit potvrdily tři různé zdroje z armádní zpravodajské služby.

Legitimizační buňka vznikla po 7. říjnu 2023 a od té doby se snaží získat informace například o tom, že Hamás využívá školy a nemocnice pro vojenské účely, nebo o neúspěšných raketových útocích ozbrojených palestinských skupin, které zasáhly civilisty uvnitř pásma Gazy. Dalším jejím úkolem je najít v Gaze reportéry, které by bylo možné vykreslit jako tajné členy Hamásu, a zmírnit tak celosvětové pobouření nad tím, že Izrael v Gaze zabíjí novináře. Posledním takovým novinářem byl redaktor Al-Džazíry Anas al-Šaríf, který zahynul při izraelském leteckém úderu 10. srpna.

Podle zdrojů, s nimiž server +972 Magazine hovořil, byla motivací práce legitimizační buňky nikoli bezpečnost Izraele, nýbrž starost o jeho mediální obraz. Jeden ze zdrojů uvedl, že členové buňky rozhořčení nad tím, že reportéři přinášející zpravodajství z Gazy „pošpiňují izraelskou pověst ve světě“, usilovně pátrají po novinářích, které by mohli spojit s Hamásem a označit je za terč útoku.

Tentýž zdroj popsal běžný způsob práce jednotky: jakmile zintenzivnila mediální kritika Izraele v souvislosti s tím či oním konkrétním tématem, legitimizační buňka dostala pokyn vyhledat zpravodajské informace, které by mohly být odtajněny a využity k vyvrácení mediálního narativu.

„Jakmile se ve světových médiích začne psát o tom, že Izrael zabíjí nezúčastněné novináře, okamžitě vznikne tlak na to najít jednoho novináře, který až tak nezúčastněný nebude — jako by to snad mělo ospravedlnit zabití dvaceti dalších,“ řekl nám jeden z našich zdrojů od zpravodajských jednotek.

Zadání ohledně toho, na jaké oblasti se mají tajné služby zaměřit, přicházelo často z politických kruhů, dodává jiný zdroj. Informace shromážděné legitimizační buňkou byly také pravidelně předávány přímo Američanům. Členům jednotky bylo řečeno, že jejich práce je klíčová pro to, aby Izrael mohl ve válce nerušeně pokračovat.

„Tým zpravodajců pravidelně shromažďoval materiály, které může využít propaganda — například sklad zbraní Hamásu nalezený ve škole. Zkrátka cokoli, co by mohlo posílit mezinárodní legitimitu Izraele pro pokračování bojů,“ vysvětluje další zdroj. „Smyslem bylo umožnit armádě operovat bez tlaků zvenčí, aby země jako Amerika nepřestaly dodávat zbraně.“

Jednotka rovněž hledala důkazy, které by se sedmým říjnem spojily policii v Gaze a legitimizovaly tak útoky cílené na pořádkové služby a destrukci struktur civilní bezpečnosti, uvedl zdroj obeznámený s fungováním legitimizační buňky.

Dva zdroje ze zpravodajských jednotek uvedly, že přinejmenším v jednom případě od počátku války legitimizační buňka záměrně dezinterpretovala získaný materiál tak, aby bylo možné vytvořit falešný obraz dotyčného novináře coby člena ozbrojeného křídla Hamásu.

„Hodně jim záleželo na tom, aby ho mohli označit za legitimní cíl, za teroristu — říct, že je v pořádku na něj zaútočit,“ vzpomíná jeden z našich zdrojů. „Tvrdili, že přes den je novinář a přes noc velitel čety Hamásu. Všichni jásali. Ale ve skutečnosti byla jejich argumentace naprosto děravá.“ „Nakonec došli k tomu, že je to opravdu novinář,“ pokračuje náš zdroj. Útok na něj nebyl proveden.

Podobný způsob manipulování s informacemi je zjevný v případě Anase al-Šarífa. Podle dokumentů zveřejněných armádou, které dosud nebyly nezávisle ověřeny, do Hamásu vstoupil v roce 2013 a zůstal jeho aktivním členem až do roku 2017, kdy byl zraněn — což znamená, že i kdyby tyto dokumenty tvrdily pravdu, vyplývá z nich, že v současné válce nehrál žádnou roli.

To samé platí i o případu novináře Ismaíla al-Ghúla, zabitého v červenci 2024 při izraelském leteckém úderu spolu s jeho kameramanem ve městě Gaza na severu pásma. O měsíc později izraelská armáda prohlásila, že byl „terorista jednotky Al-Nuchba a člen militantního křídla Hamásu“, přičemž se odvolávala na dokument z roku 2021, údajně nalezený v „počítači Hamásu“. Dotyčný dokument však uváděl, že svou vojenskou hodnost získal v roce 2007 — tedy sedm let předtím, než údajně vstoupil do řad Hamásu, a navíc v době, kdy mu bylo pouhých deset let.

„Najděte co nejvíc materiálů pro hasbaru“

Jedním z prvních větších případů legitimizační buňky byl smrtící výbuch v nemocnici Al-Ahlí ve městě Gaza. Zatímco zahraniční média s odkazem na ministerstvo zdravotnictví v Gaze uvedla, že izraelský úder si vyžádal životy pěti set Palestinců, izraelští představitelé přispěchali s prohlášením, že výbuch způsobila špatně odpálená raketa Islámského džihádu a že počet mrtvých je mnohem nižší.

Den po výbuchu Al-Ahlí zveřejnila izraelská armáda nahrávku, kterou legitimizační buňka objevila mezi zachycenými záznamy rozvědky. Ta byla prezentována jako telefonát mezi dvěma operativci Hamásu, kteří z incidentu vinili neúspěšně vystřelenou raketu Islámského džihádu.

Mnohá světová média toto tvrzení považovala za pravděpodobné a některá dokonce zveřejnila svou vlastní investigaci. Vydání této nahrávky zasadilo výraznou ránu důvěryhodnosti ministerstva zdravotnictví v Gaze — což se v izraelské armádě oslavovalo jako vítězství legitimizační buňky.

Palestinský lidskoprávní aktivista však v prosinci roku 2023 sdělil redakci +972 Magazine, že ke svému ohromení rozeznal na dotyčné nahrávce svůj vlastní hlas. Šlo prý o nevinný rozhovor s jeho palestinským kamarádem. Trvá na tom, že členem Hamásu nikdy nebyl.

Zdroj, který pro legitimizační buňku pracoval, říká, že zveřejnění utajeného materiálu, jako je zachycený telefonní hovor, je značně kontroverzní. „Jde úplně proti podstatě fungování Jednotky 8200 [elitní vojenská jednotka izraelského Zpravodajského sboru, pozn. překl.] veřejně odhalit své dovednosti kvůli něčemu tak vágnímu, jako je veřejné mínění,“ vysvětluje.