To, co nyní Izrael plánuje vytvořit v Gaze, má své jméno: „koncentrační tábor“

Meron Rapoport

Autor, který je jedním z nejrespektovanějších izraelských novinářů, v analytickém komentáři pro +972Mag popisuje současné kriminální počínání Izraele v pásmu Gazy v kontextu historie celé okupace Pásma po roce 1967.

Jakkoli je plošný odsun palestinského obyvatelstva Pásma Gazy nejspíše neproveditelný, sama snaha o něj povede pravděpodobně k ještě horším zločinům, než jaké byly doposud spáchány — ke vzniku koncentračních táborů, k systematickému ničení celé enklávy i k přímému vyhlazování. Foto Jaber Jehad Badwan, WmC

Před dvěma týdny pravicový izraelský novinář Jinon Magal na Twitter/X napsal: „Tentokrát se izraelská armáda pokouší evakuovat všechny obyvatele Pásma Gazy do nové ‚humanitární zóny‘, která bude uzpůsobena k dlouhodobému pobytu a bude uzavřená. Kdokoli do ní bude chtít vstoupit, bude muset nejprve prokázat, že není teroristou. Izraelská armáda tentokrát nedopustí, aby se nepřátelské obyvatelstvo evakuaci vzpíralo. Kdokoli zůstane mimo humanitární zónu, bude pokládán za nepřítele. Tento plán má americkou podporu.“

V tentýž den izraelský ministr obrany Jisra'el Kac zveřejnil video, v němž říká něco velmi podobného. „Obyvatelé Gazy, tohle je poslední varování,“ říká. „Letecké útoky na teroristy z Hamásu byly pouze prvním krokem. Příští fáze bude mnohem tvrdší a zaplatíte nejvyšší cenu. Brzy začne evakuace obyvatelstva z bojových zón,“ deklaruje.

A dále: „Pokud nebudou izraelští rukojmí propuštěni a Hamás nebude z Gazy odstraněn, izraelská armáda si bude počínat s bezpříkladnou silou,“ prohlašuje Kac. „Řiďte se radou amerického prezidenta: vraťte rukojmí a odstraňte Hamás a otevřou se vám nové možnosti — včetně přesídlení do jiných zemí pro ty z vás, kteří si to budou přát. Alternativou je vaše úplné zničení a devastace,“ tvrdí.

Podobnost obou výroků samozřejmě není náhodná. I kdyby se Magal nedověděl o nových válečných plánech Izraele přímo od Kace či od nového velitele generálního štábu Ejala Zamira, lze předpokládat, že se mu to doneslo z jiných armádních zdrojů.

Dalším příkladem takových temných předpovědí jsou poznámky novináře Joava Zituna z izraelského zpravodajského webu Ynet k výrokům brigádního generála Ereze Wienera, které pronesl poté, co byl propuštěn z armády pro porušení pravidel při nakládání s tajnými dokumenty. „Mrzí mě, že po roce a půl, kdy jsme ‚káru tlačili do kopce‘, právě teď, když se konečně zdá, že boje neberou správný směr (což se mělo stát už před rokem), už nebudu stát u kormidla,“ napsal Wiener na Facebook.

Jak Zitun podotýká, Wiener není jen tak ledajaký důstojník. Předtím, než ho vyhodili, hrál ústřední roli v plánování armádních operací v Gaze, přičemž se soustavně zasazoval za to, aby nad celým územím armáda převzala úplnou kontrolu. Říká-li Wiener, který byl podle prosakujících informací usvědčen z předávání informací krajně pravicovému ministrovi Becalelu Smotričovi, že „boje naberou správný směr“, lze si snadno domyslet, co tím má na mysli. Odpovídá to záměrům, které formuluje štábní velitel Zamir, i vojenským plánům, které během března někdo předal redakci Wall Street Journal.

Vše se to spojuje ve vcelku jasný obrázek: Izrael se připravuje k vynucenému transferu kompletní populace Gazy — pod kombinovaným tlakem příkazů k evakuaci a těžkého bombardování — do uzavřené, patrně oplocené, oblasti. Kdokoli bude dopaden mimo její hranice, bude zabit. Všechny budovy mimo vymezenou enklávu budou zřejmě srovnány se zemí.

Není důvod si to jakkoli přikrášlovat; na popis téhle „humanitární zóny“, řečeno Magalovými něžnými slovy, do níž má v úmyslu vmáčknout dva miliony obyvatel Gazy, stačí dvě výstižná slova: „koncentrační tábor“. Nejedná se o hyperbolu; je to zkrátka nejpřesnější pojem, jímž lze popsat to, oč Izrael nyní v Gaze usiluje.

Všechno, anebo nic

Záměr vybudovat uvnitř Gazy koncentrační tábor vznikl perverzně až tehdy, když si vůdci Izraele uvědomili, že dříve tak populární plán počítající s „dobrovolným odchodem“ obyvatelstva Gazy není průchodný — jednak proto, že příliš málo Gazanů by bylo ochotno odejít, a to i za nynější situace, kdy jsou vystaveni soustavnému těžkému bombardování, a jednak proto, že žádná země není připravena přijmout tak veliké množství palestinských uprchlíků.

Podle Dotana Halevyho, izraelského výzkumníka, který se Gazou zabývá a který je jedním z editorů sborníku Gaza: místo a obraz v izraelském prostoru, sama představa „dobrovolného odchodu“ je založena na principu „všechno, nebo nic“. „Zeptejte se Ofera Wintera, [armádního generála, který byl v době našeho hovoru horkým kandidátem na post šéfa „Ředitelství dobrovolných odchodů“], zda by evakuaci třiceti, čtyřiceti, nebo dokonce padesáti procent obyvatel Gazy pokládal za úspěch,“ říká Halevy.

×