Již dvanáct měsíců uplynulo od největšího teroristického útoku palestinských skupin na Izrael — od koordinované raketopalby a vpádu více než tisícovky ozbrojenců do oblastí okolo Pásma Gazy, jenž vyústil v proslulé masakry.

Dle již uzavřeného šetření pro Radu OSN pro lidská práva, kombinujícího různé relevantní izraelské zdroje, bylo v onen den za hranicí palestinského Pásma usmrceno prokazatelně 809 civilistů a 314 příslušníků izraelských ozbrojených sil, přičemž úplný počet je zřejmě ještě drobně vyšší — někteří lidé jsou stále pohřešováni.

Z identifikovaných civilních obětí připadá 280 na ženy, 40 na děti a 25 na osoby starší devětasedmdesáti let. Největší část civilistů byla zmasakrována na pouštním rave festivalu Supernova (364) a ve skupině napadených kibuců.

Prvotní zprávy o hromadách dětských těl v pecích či s utnutými hlavami se ukázaly jako smyšlené. Z oněch čtyřiceti celkově zabitých izraelských dětí bylo však čtrnáct ve věku pod deset let a dvě z těchto čtrnácti byla ještě nemluvňata.

Palestinští útočníci unesli dále na 252 lidí s sebou zpět do Gazy. Z těchto 252 bylo 90 žen a 36 mladších osmnácti let. Větší část z nich byla posléze propuštěna, osvobozena či vyměněna za palestinské vězně. Nejméně 97 z nich je ale stále v Gaze, přičemž nejméně 35 z těchto sedmadevadesáti už nežije.

Izraelským ozbrojeným silám trvalo více než den napadenou oblast zajistit. 9. října přitom uzavřely neprodyšně celé Pásmo Gazy, přerušily přísun vody, paliv, jídla i elektřiny a začaly s odvetnými útoky.

13. října byl dán pokyn více než milionu Gazanů ze severní části Pásma, aby se přesunuli na jih. 27. října byla pak spuštěna pozemní operace. Teprve na konci října byly do Pásma vpuštěny první humanitární dodávky.

Gazanské ministerstvo zdravotnictví kontrolované Hamásem tvrdí, že dosud identifikovalo přes 28 tisíc lidí zabitých při izraelském bombardování či pozemních útocích. K tomu eviduje 12 až 13 tisíc neidentifikovaných těl. Přibližně 14 tisíc z těchto více než 40 tisíc připadá na děti. O dalším přibližně desetitisíci obětí se v Gaze předpokládá, že dosud leží pod ruinami zbořených domů.

Izraelské oficiální zdroje hovoří o cca 17 tisících zlikvidovaných palestinských ozbrojencích s přípustkou, že na každého ozbrojence může připadat plus minus jeden mrtvý civilista kvůli hamáské taktice „živých štítů“.

Dál bylo celkově 695 Palestinců za uplynulý rok zabito v oblastech Západního břehu. Na 150 z nich bylo mladších osmnácti let.

Ročními boji, bombardováním a ostřelováním bylo v Gaze pobořeno či narušeno 60 procent všech budov. Na 90 procent tamních obyvatel — tedy na dva miliony lidí — muselo během uplynulého roku utéct na různě dlouhou dobu ze svého bydliště nebo o něj přišlo úplně.

Do bojů na straně palestinských skupin se od počátku zapojoval i libanonský Hizballáh, i když spíše sporadicky. Jeho raketové útoky vedené přes hranici usmrtily za rok 37 izraelských vojáků a 28 civilistů. Izrael musel však kvůli nim evakuovat 96 tisíc obyvatel z libanonského příhraničí.

V závěru léta 2024 spustily naopak izraelské jednotky sérii drtivých útoků na Hizballáh. K 7. říjnu mají dle libanonského ministerstva zdravotnictví již přes dva tisíce obětí na životech. Zabito bylo i 130 dětí. Na 1,2 milionu Libanonců muselo opustit své domovy.

Podle nedávného vyjádření Chálida Hajji, jednoho z nejvýše postavených a dosud žijících představitelů Hamásu, který se pohybuje v zahraničí, měl útok z 7. října smysl, protože „vrátil palestinský úděl do centra pozornosti světové politiky a veřejného zájmu“.

Podle opakovaných vyjádření izraelského premiéra Netanjahua válka neskončí, dokud Izrael „neodstraní hrozbu představovanou celou íránskou osou v oblasti“.