V pondělí 23. září začal Izrael bombardovat oblasti na jihu a východu Libanonu a na jižním předměstí Bejrútu. Pokračující útoky Izraele již zabily více než než šest set dvacet lidí. Další tisíce lidí byly zraněny a desetitisíce vysídleny.

Stalo se tak pouhých pár dní poté, co v Libanonu a Sýrii vybuchly tisíce pagerů a vysílaček. Za výbuchy, jež Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk označil za porušení mezinárodního a humanitárního práva, s pravděpodobností blížící se jistotě stojí taktéž Izrael.

Izrael tvrdí, že útočí výhradně na pozice šíitského militantního hnutí Hizballáh, jež chce oslabit natolik, aby umožnil návrat šedesáti tisíc obyvatel vysídlených z území hraničících s Libanonem. Civilní ztráty obhajuje podobnou propagandou jako v Gaze — Hizballáh prý civilisty využívá jako „lidské štíty“.

Mezinárodní komunita se snaží vyjednat třítýdenní příměří. Jejich návrhy však představitelé Izraele odmítají — a hovoří naopak o možnosti pozemní invaze do Libanonu.

O situaci v Libanonu jsme hovořili s novinářem Justinem Olivierem Salhanim, který žije v Bejrútu, odkud svými reportážemi přispívá do Al-Džazíry a dalších mezinárodních médií.

Izrael a Hizballáh navzájem ostřelují své pozice po dobu jednoho roku…

Pro kontext je důležité podotknout, že Libanon je oficiálně ve válce s Izraelem od založení Izraele v roce 1948. Od té doby to někdy bylo horké, jindy byl klid.

Hizballáh vznikl v době izraelské invaze do Libanonu v roce 1982. Izrael okupoval Libanon od roku 1985 do roku 2000, kdy byli Izraelci vytlačeni za takzvanou „modrou linii“, tedy izraelsko-libanonskou hranici. V roce 2006 pak proběhla válka, během níž bylo zabito přes tisíc Libanonců.

Od té doby na hranici panovalo napětí a působila tam mírová mise OSN.

Hizballáh začal ostřelovat pozice Izraele poté, co Izrael před rokem rozpoutal válku v Gaze. Drtivou většinu přeshraničních útoků od té doby však spáchal Izrael a za posledních deset dní útoky ze strany Izraele varovně eskalovaly. Jak se současná eskalace liší od předchozích, co se týče atmosféry na místě mezi lidmi?

Jen v pondělí 23. září bylo zabito přes pět set lidí — nejvíce od konce občanské války v roce 1990. Přes dvě stě tisíc lidí bylo vysídleno — v pětimilionové zemi! Jih země zeje prázdnotou, jižní předměstí Bejrútu zeje prázdnotou. A je třeba podotknout, že ačkoliv média označují jižní předměstí Bejrútu za „baštu Hizballáhu“, jde o rezidenční oblast. Žijí tam samozřejmě i „lidé Hizballáhu“, ale Hizballáh je koneckonců součástí vlády. Jeho přítomnost v žádném případě neomlouvá útoky na civilisty žijící v těchto oblastech.

Lidé jsou vyděšení, nemají kam jít. Nad hlavami nám létají válečná letadla, v některých oblastech jsou slyšet ozvěny ostřelování. Neustále se mě někdo ptá: kdy přijde řada na nás, kdy bude zasažena naše čtvrť?

Doufáme samozřejmě v příměří, lidé chtějí jít zkrátka domů. Teď žijí po hotelech nebo squatují v opuštěných budovách, kde nejsou záchody. Zoufale hledají jakýkoliv přístřešek, spí v autech nebo na pláži.

Někteří lidé ani neměli, jak se z jihu země dostat pryč — a tak šli do Bejrútu pěšky.