Podle libanonského ministra zdravotnictví bylo při úterní explozi ručních pagerů šíitského hnutí Hizballáh zraněno přes 2 800 lidí a nejméně dvanáct lidí včetně dvou dětí zabito. Více než 450 zraněných a dvacet mrtvých pak ve středu odpoledne způsobil výbuch vysílaček. Hizballáh a Írán obvinily z výbuchů Izrael. Spojené státy tvrdí, že o chystaném útoku nevěděly a požádaly Hizballáh a Írán o zdrženlivost. Čím vás tento útok překvapil?

Když jsem viděl na sociálních sítích první zprávy o úterních útocích, odmítal jsem tomu věřit. Něco tak rozsáhlého je obtížně představitelné a proveditelné. Jednoznačně je tedy překvapivý rozsah a podoba útoku a zároveň úroveň selhání ze strany Hizballáhu, který měl pověst z bezpečnostního hlediska velmi dobře fungující organizace se striktní vnitřní kulturou. Podobné útoky za použití malé nálože v přenosném zařízení se staly již dříve, většinou byly ovšem zaměřeny na konkrétního člověka nebo cíl.

Útok na stovky až tisíce zařízení je něco, co nemá předchozí historickou paralelu. Pagery vybuchly na všech tradičních šíitských územích Libanonu, mluví se také o několika výbuších v Sýrii. Když se k tomu přidá ještě středeční výbuch stovek vysílaček, a to dokonce také na pohřbu jedné z obětí úterního výbuchu, nabývá celý útok naprosto surreálných rozměrů.

Dá se říct, proč útok přišel teď? Co mu předcházelo?

Konflikt mezi Izraelem a Hizballáhem v posledních týdnech opět gradoval. Rostl také počet izraelských úderů na jihu Libanonu na různé cíle Hizballáhu a palestinských organizací v zemi.

V současné chvíli jde většinou o dohady a spekulace, nelze jasně říct, proč útok přišel právě teď. V minulých dnech ale Izrael oficiálně rozšířil své válečné cíle i na změnu situace na severní izraelské hranici. To z izraelského pohledu znamená možnost návratu evakuovaných izraelských občanů do severních regionů a vytlačení Hizballáhu od izraelské hranice nebo výrazný zásah do jeho vojenských kapacit.

Spekuluje se, zda se Izrael pokusí provést širší operaci na libanonském území, eventuálně jakým způsobem. Zatím jsme ale viděli jen rotace pozemních jednotek z Gazy směrem na sever, byť izraelští představitelé mluví o nové fázi války, která se bude odehrávat právě na severu.

Americký zpravodajský web Axios sídlící ve Virginii citoval zdroje z izraelských a amerických bezpečnostních složek, jež mluví o možnosti, že dojde k prozrazení průniku Izraele do sítě pagerů. Izraelská strana tak pravděpodobně mohla uvažovat takto: buď útok uskutečníme teď, nebo ho podnikneme s výrazně nižším dopadem v budoucnu.

Stejný důvod pak mohly mít i výbuchy vysílaček, protože hrozilo jejich prozrazení po předchozí sérii výbuchů. Další vysvětlení mluví o zvýšení tlaku Izraele na Hizballáh, a právě nové fázi války; to ale nevysvětluje, proč útok přišel právě teď.

Po celé zemi explodovaly stovky, ba tisíce pagerů, ve středu odpoledne pak vysílačky. Pagery se jako komunikační nástroj používaly především v devadesátých letech. Proč je Hizballáh stále používá?

Hizballáh se k pagerům uchýlil ze strachu, že Izrael hackne jejich mobilní telefony. Už dříve po začátku války jsme například mohli slyšet výzvy Hasana Nasralláha, současného šéfa hnutí, aby lidé nepoužívali smartphony, odpojili kamerové systémy na svých domech, byli opatrní s laptopy. Pagery tak díky své jednodušší technologii byly brány jako bezpečnější alternativa.

Před několika týdny jsem četl článek, kde se psalo právě o pagerech a nepříliš sofistikovaných dronech jako o něčem, díky čemuž byl Hizballáh nadále schopný útočit na izraelském území. Byl údajně schopný najít technologie, která nejsou Izraelem tak snadno zachytitelné. Jak se ukázalo, bylo to vše ještě trochu jinak.

Pagery se používají také jako vybavení v nemocnicích, mluvilo se v této souvislosti například o nemocnici Americké univerzity v Bejrútu. Jsou totiž vnímány jako spolehlivější varianta mobilních telefonů. Mobilní signál není v Libanonu nutně vždy stabilní, není vždy k dispozici elektřina a pagery vydrží dlouho nabité a jsou schopné komunikovat i s minimálním signálem.

Jak je možné, že v takovém rozsahu explodovaly? Podle posledních zpráv byly pagery vyrobeny v Evropě.

Zařízení měla být vybavena menším množstvím plastické výbušniny. Spekuluje se o tom, že výbuchy byly pouze na nejnovějších pagerech, které lidi dostali během posledních několika měsíců.

Podle původních zpráv byly pagery vyrobeny v Maďarsku pod tchajwanskou licenci společností Gold Apollo. Zakladatel společnosti Hsu Ching-kuang ve středu popřel, že by s výrobou pagerů měl něco společného. Aktuální zprávy pak mluví o tom, že maďarská společnost měla být pouze prostředníkem a konzultantem. Těžko tak teď dohledat, co se skutečně stalo.

Mezi zraněnými během úterních výbuchů je i Modžtaba Ámáni, íránský velvyslanec v Bejrútu. Prozrazuje toto konkrétní zranění něco o cíli útoku?

Propojení Hizballáhu a íránské ambasády není překvapivé. Mimochodem právě zranění íránského velvyslance vyvolalo otázky, kdo přesně byl součástí této konkrétní sítě pagerů. Jeden ze zabitých je také syn libanonského poslance za Hizballáh Aliho Ammara.

To, že byl zasažený i íránský velvyslanec, ale mohou Íránci brát po útoku v Damašku z letošního jara jako další úder na íránský státní aparát jako takový. Jak a jestli bude na tento útok Írán reagovat je momentálně těžké soudit. Určitě to však není nic, co by přispělo ke zklidnění situace.

Hizballáh se současně potýká s tím, jak na izraelské údery odpovědět a jak opětovat jejich intenzitu. V současnosti je organizace v šoku a rozvratu — i s ohledem na vývoj v posledních měsících a její poměrně slabou reakci na izraelské údery na její velitele bude chtít ukázat že je stále schopná boje. Jedním ze scénářů by mohlo být, že se uchýlí k tomu, co Hizballáh již dělal v minulosti, tedy k útokům na izraelské cíle v zahraničí. Myslím si ale, že protože tento útok proběhl v samotném Libanonu a v srdcích šíitských komunit, bude odpověď mířit přímo na Izrael.

Co tyto útoky znamenají pro Libanon?

Libanon je de facto rozpadlý stát a prochází poměrně zásadní politickou a ekonomickou krizí. Státní složky a vláda fungují jen zčásti, veřejné služby jsou v provozu primárně díky soukromým financím. Země je pod kontrolou vlády, která je momentálně v demisi, a prezident přesluhuje. Důvěra občanů ve stát a v to, že vláda současnou situaci nebo jakýkoli další konflikt zvládne, tak není velká.

Pohraniční regiony jsou již vylidněné a zničené izraelským ostřelováním a ve společnosti již dlouho panuje obava, že konflikt přeroste do něčeho většího. A podobné incidenty a izraelská prohlášení tyto obavy a strachy samozřejmě zvyšují.

Stovky výbuchů po celé zemi dva dny po sobě vyvolaly obrovskou paniku a šok. Mnoho zařízení totiž začalo vybuchovat v místech běžného života, v obchodech, na ulicích, v autech, v taxících. Jak víme, mezi mrtvými a zraněnými byli i civilisté…

FATIMA RAHIMI