Desítky světových médií požadují po Izraeli, aby dodržoval práva novinářů v Gaze
Redakce DRDesítky světových médií včetně celé řady nejrenomovanějších organizací požadují po Izraeli, aby začal chránit práva novinářů v Gaze. V konfliktu bylo už zabito 94 novinářů, z toho 89 Palestinců. K výzvě se připojil i Deník Referendum.
Desítky novinářských organizací z celého světa se připojily k otevřenému dopisu organizovanému Výborem na ochranu novinářů, kterým vyjadřují solidaritu kolegům působícím v Pásmu Gazy. Dopis podepsali mimo jiné ředitelé či šéfredaktoři agentur jako Associated Press, Agence France-Presse a Reuters, televizních stanic jako BBC, ABC či CNN, deníků jako New York Times, Guardian, Financial Times, Washington Post či Süddeutsche Zeitung i magazínů jako New Yorker či Der Spiegel.
Výbor na ochranu novinářů v tiskové zprávě označil konflikt za „nejsmrtonosnější pro novináře“ ze všech, které organizace dosud dokumentovala. V Pásmu Gazy od počátku izraelského tažení zahynulo čtyřiadevadesát novinářů. Z toho devětaosmdesát palestinských novinářů zabila izraelská armáda.
Například „novináři“ Ašraf Amra a Mohammed Fayq Abu Mostafa, pracující pro AP a Reuters, byli mezi prvními teroristy, kteří 7. října 2023 pronikli z Gazy do Izraele. Pořizovali záběry barbarského řádění a radovali se na nich z mučení a zabíjení Izraelců.
Ať novinář či terorista, vždy však velký humanista!
„Skutečnosti publikované Amnesty International válku Ukrajině neprohrají. Lze se bavit o metodologii příslušných monitoringů. Je dobře poukazovat na eventuální zkreslení. Těžko však hájit stanovisko, že v asymetrických válečných konfliktech se má řešit jen chování agresora.“ To napsal Petr Jedlička v DR 9. 8. 2022.
Pokusme se tedy vyhledat nějakou zprávu AI k té současné válce v Gaze. Jaký je nyní postoj AI či DR k využívání civilních objektů (například nemocnic) jakožto účelových lidských štítů, abychom tedy neřešili jen chování „agresora“?
Slyšíme ze strany AI nebo DR nějakou kritiku této skutečnosti alespoň ve stejném rozsahu, v jakém tyto údajné skutečnosti byly kritizovány u ukrajinské strany toho válečného konfliktu s Ruskem?
Velice rád zvu na debatu spolupořádanou iniciativou Mluvme o tom, tématem budou média a jejich pokrývání války v Gaze, zejména čeští novináři, ale dojde myslím i na ty zabité v Gaze.
Pane Outrato, jsou Ašraf Amra a Mohammed Fayq Abu Mostafa novináři?
Ano, jsou to novináři, pane Nusharte. Pracují či pracovali pro média, tedy je musíme považovat za novináře. Novinář je člověk jako každý jiný, někdy poruší zákon, může spáchat jakékoli činy. To neznamená naprosto nic pro hodnocení jiných novinářů, nezakládá to naprosto žádný důvod pro uplatňování kolektivní viny. Nevím, co bychom já nebo Vy dělali, kdybychom shodou náhod žili v Gaze a byli přítomni prolomení té hranice. Možná to samé co tito dva.
Tak třeba Marija Zacharovová pracuje pro média, žije v Rusku a kdyby shodou náhod pilotovala ruský dron nad Ukrajinou, bude to novinářka?
Ašraf Amra a Mohammed Fayq Abu Mostafa byli přítomni prolomení té hranice, ale nebyli tam přítomni shodou náhod, pane Outrato.
Jak jsem již psal v paralelní diskuzi, tak jsem zachytil informace o tom, že Izrael s diplomatickou a ekonomickou podporou USA povraždil za posledních několik měsíců přes 20 000o palestinských dětí a žen, což by mělo být o mnoho více, než jich zabila ruská agrese na Ukrajině.
Jakožto člen skvělé západní kapitalistické komunity s centrem v USA jsem těmto fámám neuvěřil. Izrael a USA jsou demokratické země a nikdy by tak takovýchto špatností přeci nebyly schopny.
Petice výše je tak podvratnou akcí, jež ohrožuje naši demokracii a svobodu, kterou nám zaštiťují skvělé USA, moudře bdící nad blahem světa spolu se svými izraelskými bratry na Blízkém východě. K organizátorům petice, mimo jiné z řad redakce DR, bychom tedy neměli být shovívaví .
Pane Kolaříku, je velká zkratka říci, že ta pravidla nastavil Hamás. Hamás vládne dodnes v Gaze do velké míry vinou Izraele a jeho dlouhodobé politiky. A přesně z téhož důvodu musí jako novináři v Gaze působit lidé jako ti dva výše zmínění, když se tam profesionální novináři světových médií až na naprosté výjimky nedostanou.
Napsal jsem v minulosti, že podobně jako Izrael (nebo i tvrději) by v případě útoku, k jakému došlo 7. října, konaI snad každý stát a myslím, že jsem konkrétně zmínil Rusko.
Včera došlo v Moskvě k teroristickému útoku. Malá skupina ozbrojenců postřílela zřejmě skoro sto lidí (tedy asi 8% z počtu obětí masakru v Izraeli.
Všichni (i relativní) ospravedlňovatelé palestinského práva vést na izraelském území úder prý (přece jen) odvetného charakteru by si v uvedené souvislosti mohli uvědomit, že na teror je třeba hledět jako na teror. Tečka. (Jak tomu ze strany Západu, bez ohledu na mimořádně vyhrocené vztahy s Ruskem, bude v případě včerejšího útoku).
Dokonce jsem četl, že pokud se něco nezmění, tak v důsledku nedostatku vody, potravin a lékařské péče zemřou v Gaze statisíce lidí a nebo že ten ten údaj o 20 000 zabitých palestinských žen a dětí izraelskou armádou je jen oficiální a skutečný je ještě vyšší. Ale ani tomu jsem pochopitelně neuvěřil, stejně jako těm nekonečným záběrům spálené a rozbombardované Gazy z dronů. Toho by demokratický Izrael, natož USA, které měly např. vetovat rezoluce OSN vedoucí k míru v Gaze , určitě nebyly schopny.
My jsme v tom kapitalismu všichni šťastni, USA, jež zakončili svou demokratickou ofenzivou v roce 1989 dějiny, máme rádi a nenecháme si ho od nějakých novinářů z Libanonu či Deníku Referendum rozvracet.