Proč by Ukrajinci měli podporovat Palestince

Darja Saburovová

Jak se můžeme dívat na záběry z Gazy a nevidět Mariupol nebo Bachmut? Ruská invaze na Ukrajinu a izraelský útok v Gaze mají mnoho společného. Jakkoli lze chápat zdrženlivost ukrajinské vlády, občanská společnost by mlčet neměla.

Snímky zkázy obrovských rozměrů, jež se k nám dostávají z Gazy, připomínají záběry z Mariupolu nebo Bachmutu v loňském roce. Izraelská armáda, stejně jako ta ruská, nerespektuje ani mezinárodní humanitární právo. Foto Kenzo Tribouillard, AFP

Čím déle trvá izraelský útok na palestinská území, tím více připomíná ruskou invazi na Ukrajinu. Izraelské „totální obléhání“ Pásma Gazy, tedy odříznutí více než dvou milionů obyvatel od vody, elektřiny a potravin, se podobá záměrnému narušení ukrajinské energetické infrastruktury ze strany Ruska v zimě loňského roku, kvůli němuž jej Ukrajinci začali označovat za „teroristický stát“.

Od okamžiku, kdy Izrael vydal pokyn k evakuaci 1,1 milionu obyvatel severní části Pásma Gazy, Ukrajinci dobře věděli, že pro nejzranitelnější — starší a nemocné — je to rozsudek smrti. Pokud člověk nemá před sebou žádnou schůdnou alternativu, rozhodne se zůstat všudypřítomné válce okolo navzdory.

Snímky zkázy obrovských rozměrů, jež se k nám dostávají z Gazy, naznačují, že izraelská armáda nerespektuje mezinárodní humanitární právo. Připomínají záběry z Mariupolu nebo Bachmutu v loňském roce. Izrael byl — podobně jako Rusko na Ukrajině — obviněn z bombardování oblastí obývaných civilisty, evakuačních koridorů a rovněž jediného hraničního přechodu z Gazy — Rafahu.

Samozřejmě, brutální útok, který spáchal Hamás proti civilistům v izraelských kibucech, se naopak podobá masakrům provedeným ruskou armádou ve městě Buča v březnu 2022. Je zcela správně, že jej odsoudil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj i ukrajinské ministerstvo zahraničí. Vyjádření soustrasti a podpory rodinám obětí však doprovodili problematickými vyjádřeními, jako byl Zelenského vskutku tragický výrok o bezpodmínečném právu Izraele na svou obranu.

Následně se ukrajinští představitelé zdrželi dalších přímých vyjádření o izraelské operaci Železné meče, třebaže podle palestinských úřadů jen za prvních jedenáct dní od jejího zahájení zahynulo v Gaze více než 3500 lidí. (Dnes je to přes jedenáct tisíc. Poznámka DR)

Ukrajinské schvalování jakékoli reakce, kterou Izrael uzná za nezbytnou, však dává v kontextu historického i docela nedávného vývoje ukrajinsko-izraelských vztahů, provázených napětím ohledně okupace a dodržování mezinárodního práva, pramalý smysl. Vzhledem k bezpečnostním problémům, jimž Ukrajina čelí, trvá totiž její zahraniční politika neochvějně na dvou cílech: respektování územní celistvosti a jaderném odzbrojení.

Diplomatické napětí

Na rozdíl od USA a jejich evropských spojenců Ukrajina důsledně podporuje rezoluce OSN odsuzující nezákonnou okupaci palestinských území. Bezpochyby v tom sehrává zásadní roli starost o vlastní územní nárok na okupovaný Krym.

×
Diskuse
HZ

Proč by Ukrajinci měli podporovat Palestince? Přece ze stejných důvodů, z jakých Palestinci podporují Ukrajince.

November 26, 2023 v 20.28
Proč by měli Ukrajinci ...? Anebo raději ne?

Na západním břehu popravil Hamás na veřejnosti dva Palestince za (údajnou?) spolupráci s Izraelem za jásotu veřejnosti a bez reakce tzv. samosprávy, která zdá se již nemá žádných sil a vůle Hamásu čelit. Problémem samostatného palestinského státu budou skoro nepropustné hranice s Izraelem, protože nikdo nemůže nyní po Izraeli chtít, aby si teroristé z Hamásu a dalších skupin chodili přes hranice jak na korze. Protože dalším cílem budou izraelští Arabové, kteří dávají přednost žít v Izraeli a používat z toho plynoucích výhod. To je ovšem v očích džihádistů činí zrádci a dalším cílem na řadě ve snaze rozbít Izrael. A navíc tím do značné míry zpochybňují tvrzení o nutnosti dvoustátního řešení.

Existuje ale nějaká rada pro obyvatele Gazy? Pokud sami nebudou požadovat odchod Hamásu a Gazu bez raket, tedy pokud si to většina z nich přeje, pak nikdy nebudou vládci svého osudu. Hamás nejsou žádní bojovníci za svobodu, a hrdě se hlásí k protizápadní ose Írán - Rusko - Turecko. Kdo chce být svobodný, musí za to vděčit především sám sobě, jak říká kurdská gerila, zrozená kdysi v lůnu palestinských táborů, a dnes pozorující, jak se její nepřátelé formují ve výše zmíněné ose, jejíž dalším cílem po Ukrajině a Izraeli může být samospráva v Rojavě.