Čím déle trvá izraelský útok na palestinská území, tím více připomíná ruskou invazi na Ukrajinu. Izraelské „totální obléhání“ Pásma Gazy, tedy odříznutí více než dvou milionů obyvatel od vody, elektřiny a potravin, se podobá záměrnému narušení ukrajinské energetické infrastruktury ze strany Ruska v zimě loňského roku, kvůli němuž jej Ukrajinci začali označovat za „teroristický stát“.

Od okamžiku, kdy Izrael vydal pokyn k evakuaci 1,1 milionu obyvatel severní části Pásma Gazy, Ukrajinci dobře věděli, že pro nejzranitelnější — starší a nemocné — je to rozsudek smrti. Pokud člověk nemá před sebou žádnou schůdnou alternativu, rozhodne se zůstat všudypřítomné válce okolo navzdory.

Snímky zkázy obrovských rozměrů, jež se k nám dostávají z Gazy, naznačují, že izraelská armáda nerespektuje mezinárodní humanitární právo. Připomínají záběry z Mariupolu nebo Bachmutu v loňském roce. Izrael byl — podobně jako Rusko na Ukrajině — obviněn z bombardování oblastí obývaných civilisty, evakuačních koridorů a rovněž jediného hraničního přechodu z Gazy — Rafahu.

Samozřejmě, brutální útok, který spáchal Hamás proti civilistům v izraelských kibucech, se naopak podobá masakrům provedeným ruskou armádou ve městě Buča v březnu 2022. Je zcela správně, že jej odsoudil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj i ukrajinské ministerstvo zahraničí. Vyjádření soustrasti a podpory rodinám obětí však doprovodili problematickými vyjádřeními, jako byl Zelenského vskutku tragický výrok o bezpodmínečném právu Izraele na svou obranu.

Následně se ukrajinští představitelé zdrželi dalších přímých vyjádření o izraelské operaci Železné meče, třebaže podle palestinských úřadů jen za prvních jedenáct dní od jejího zahájení zahynulo v Gaze více než 3500 lidí. (Dnes je to přes jedenáct tisíc. Poznámka DR)

Ukrajinské schvalování jakékoli reakce, kterou Izrael uzná za nezbytnou, však dává v kontextu historického i docela nedávného vývoje ukrajinsko-izraelských vztahů, provázených napětím ohledně okupace a dodržování mezinárodního práva, pramalý smysl. Vzhledem k bezpečnostním problémům, jimž Ukrajina čelí, trvá totiž její zahraniční politika neochvějně na dvou cílech: respektování územní celistvosti a jaderném odzbrojení.

Diplomatické napětí

Na rozdíl od USA a jejich evropských spojenců Ukrajina důsledně podporuje rezoluce OSN odsuzující nezákonnou okupaci palestinských území. Bezpochyby v tom sehrává zásadní roli starost o vlastní územní nárok na okupovaný Krym.