Utrpení Palestinců je obrazem života v klimatické krizi, připomněla Thunbergová

Radek Kubala

Gretu Thunbergovou kritizují za plavbu do Gazy odpůrci i část souputníků, kteří nechápou roli fosilních firem v konfliktu v Gaze. Utrpení Palestinců je ukázkou budoucího života lidí z globálního Jihu ve světě zmítaném klimatickou krizí.

Švédská aktivistka zdůrazňuje, že nelze zachránit klima bez nápravy historických nespravedlností a přetrvávajících koloniálních poměrů mezi bohatými centry a světovými periferiemi. Foto Hugo Mathy, AFP

Odvážná plavba lodi Madleen do Gazy, která spadá pod iniciativu Flotily svobody, dopadla podle očekávání. Izraelská armáda stejně jako v mnoha předchozích případech zastavila loď, na jejíž palubě byla mimo jiné i klimatická aktivistka Greta Thunbergová. Právním a etickým aspektům celé akce se dostatečně věnují jiní, já bych zde chtěl obhájit tezi, že švédská aktivistka oprávněně propojuje klimatické hnutí s odporem proti genocidě v Gaze.

Thunbergová je jen zpovykaná mladá holka, která se chce zviditelnit na aktuálním tématu. Tak by se dala sesumírovat kritika často zaznívající na adresu známé klimatické aktivistky, která se velmi hlasitě angažuje také v osvobození Palestiny. Proč je probíhající genocida v Gaze nejen jednou z největších humanitárních katastrof naší doby, ale také záležitostí klimatické spravedlnosti, se přitom na první pohled nezdá vůbec zjevné.

Jak jsem psal již před rokem a půl, Gaza je přístupovým bodem pro bohatá ložiska fosilního plynu, jehož vytěžení a spálení by výrazným způsobem přispělo k oteplení planety. Málo vzpomínaným motivem celé snahy Izraele etnicky vyčistit Gazu je touha dostat se k nerostným surovinám, které se nacházejí nedaleko tamního pobřeží.

Ostatně po celou dobu probíhajících útoků Izraele na Gazu právě fosilní firmy na celé eskalaci násilí vydělávají miliardy dolarů, jak ukázala studie Oil Change International. Firmy jako Chevron, BP a Shell patří k hlavním dodavatelům ropy do Izraele, čímž vyživují tamní armádu. Není tedy divu, že právě tyto firmy dostávají přednostně právo těžit fosilní paliva na okupovaných palestinských územích, přičemž si brousí zuby na další dosud neotevřená ložiska.

Izrael a Gaza jako laboratoř

Zájem fosilních korporací vydělat na probíhající genocidě však není jediným aspektem, který propojuje současné dění v Gaze s klimatickou spravedlností. Mnohem hlubší souvislost dobře vyjádřil kolumbijský prezident Gustavo Petro na klimatické konferenci v Dubaji v prosinci 2023: utrpení Palestinců je předobrazem toho, jak se bude bohatý Sever chovat k chudému Jihu ve všech krizích, které klimatická krize přinese.

Správně tím poukázal na fakt, že klimatickou spravedlnost nelze oddělit od historických křivd, kterých se globální Sever dopustil v období kolonialismu. Andreas Malm popisuje v jedné ze svých nových knih, že oblast Palestiny byla už od počátku britské kolonizace místem, kde Britové utlačovali obyvatele v zájmu zisku velkých fosilních firem. Historie tohoto místa od příchodu Britů byla vždy spjatá se zabíráním půdy, vyháněním obyvatel a apartheidním chováním kolonizátorů. Tuto roli dnes převzaly Izrael a Spojené státy.

Jak trefně argumentují Vijay Kolinjivadi a Asmaa Ashrafová v článku pro Transnational Institute, těsné spojenectví mezi těmito dvěma státy představuje dystopický model násilí, všeobecné militarizace, dohledu a segregace. Tedy hodnot, proti kterým klimatické hnutí vždy bojovalo. USA je největším dodavatelem zbraní a peněz do Izraele, přičemž zločinům tamní vlády poskytují také politické krytí v OSN i na jiných místech. Izrael — kromě otevírání dveří americkým korporacím — testuje na Palestincích všemožné technologie dohledu a represe. Tyto zkušenosti posléze vyváží do celého světa.

Oba autoři článku toto sepětí dvou států označují za eko-apartheid, který je promyšlenou strategii, kdy je dehumanizace lidí spojena s likvidací krajiny a kultury s cílem vytvořit obětovanou zónu určenou pro generování zisku velkých firem. Americký prezident Donald Trump tuto ambici již několikrát zmínil, když hovořil o proměně Gazy v pobřežní letovisko.

Právě tímto pohledem na celý konflikt nahlíží většina lidí z globálního Jihu, která oprávněně vnímá vznik a působení Izraele jako pokračování koloniálních praktik bohatých států. V troskách Gazy vidí potenciální obrazy vlastní budoucnosti, ve které budou nadnárodní korporace kryté armádami států globálního severu proměňovat místa zdevastovaná přírodními katastrofami a válkami ve svůj vlastní zisk.

Lidé z globálního Jihu tak mají oprávněný strach, že osud mrtvých a vysídlených Palestinců bude brzy i jejich osudem. Izrael tak jako prodloužená ruka americké a západní hegemonie v regionu svým chováním posílá lidem z globálního jihu jasný vzkaz. Na ty, kteří nebudou s naší dominancí souhlasit, čeká represe, násilí a utrpení.

Hnutí za klimatickou spravedlnost vždy mluvilo také hlasem lidí z globálního Jihu, kteří nesou náklady klimatické krize, ačkoliv k ní přispěli zdaleka nejméně. I dnes bychom proto měli poslouchat jejich hlasy a společně s nimi bojovat proti tomu, aby se Gaza stala předobrazem dystopické budoucnosti.

Greta Thunbergová za svou odvahu připojit se k výpravě lodi Madleen schytává kritiku od lidí, kteří ji nenávidí už z principu. Stejně tak ale bude kritizována i nemalou části klimatického hnutí, které celý problém vnímá pouze skrze množství vypuštěného uhlíku a odmítá vnímat mocenskou dimenzi v pozadí. V lepším případě budou tito lidé mlčet.

Švédská aktivistka nám ale všem připomněla, že klimatická spravedlnost v první řadě usiluje o nápravu historických nespravedlností a přetrvávajících koloniálních poměrů mezi bohatými centry a světovými periferiemi. A že v tváří v tvář zkáze Gazy se nedá mlčet. Za to jí patří velký dík.