Donald Trump překvapil svým dravým nástupem do úřadu mnohé, třebaže většinou jen tím, co před volbami sliboval. Výstup k otázce Gazy z minulého týdne byl ovšem opravdu příslovečný blesk z čistého nebe: nejenže se americký prezident vyslovil pro těžko představitelný masový odsun více než dvou milionů Palestinců neznámo kam — s touto myšlenkou si ostatně pohrával už kdekdo; Trump ještě navíc přisadil, že USA pásmo vyčistí, zrekonstruují, přebudují na „riviéru s luxusními nemovitostmi“ a generátor „neomezeného množství pracovních míst“, a nad to že budou pásmo i samy vlastnit.

Reakce ze zbytku světa na sebe nedala dlouho čekat: „nerealistické“, „nelogické“, „nepřípustné“, „totálně přehnané“, „nelegitimní“, „nelegální“, „naprosto absurdní“ i „popravdě idiotské“.

Zní to vlastně jen jako další trumpovina, chtělo by se řici. Něco podobného jako nejdivočejší slib z Trumpova prvního mandátu, totiž že postaví zeď podél celé hranice s Mexikem a donutí Mexiko „za ni zaplatit“. Jak již dnes spolehlivě víme, ona hraniční zeď se za Trumpa rozrostla pouze ze 654 mil na 669 mil, tedy o patnáct mil. A i když byla část starého valu k tomu rozšířena, zbylých 1285 mil z 1954mílové hranice zůstalo neobezděno. Mexiko samozřejmě nezaplatilo nic.

Jenomže jak vidno z vývoje v posledních dnech, plán bere vážně jak americká vláda, tak různí další aktéři. Trumpova šéfka tiskového oddělení Karoline Leavittová jej označila za „historický“ a ujistila veřejnost, že se obejde bez nasazení amerických vojáků. Ministr zahraničí Marco Rubio přišel s vyjasněním, že navrhované vysídlení palestinské populace bude jen „přechodné“ a že jde o logický krok, protože během tak rozsáhlé rekonstrukce „musejí ti lidé žít někde jinde“.

Izraelský premiér Netanjahu následně ujišťoval osobně kongresmany, že není potřeba, aby se USA ve věci angažovaly přímo silou — Izrael zjevně vše zařídí. Trump později ještě sám uvedl, že Spojené státy dostanou Gazu rovnou od Izraele, který „jim ji předá, až skončí s bojovými operacemi“. Jakoby Izraeli Gaza patřila…

Všechny arabské země regionu iniciativu odmítly. Mluví o etnickém čištění, chaosu, genocidě. Rubio je ale má teď přesvědčovat, aby změnily názor, a Trump už hrozí zastavením dotací.

Izraelská armáda mezitím dostala pokyn se na „dobrovolné přesídlování“ Palestinců připravit a izraelský ministr obrany Kac začal hlásat, že Gazany by si měly rozebrat ty země, které uznávají Palestinu jako stát.

Může být tedy vše myšleno doopravdy? Těžko si to tak představit hned teď, se všemi detaily a takzvaně na první dobrou. Ale za měsíc dva… Velká část současné izraelské vlády je otevřeně skeptická, že v lednu uzavřené příměří dlouhodobě vydrží, tím méně že dospěje do třetí — rekonstrukční — fáze. Stávající spory nad příměřím tuto skepsi jen posilují. Trumpův plán jde přitom příslušným náladám naproti.

Mezi Izraelci obecně sílí už řadu let přesvědčení, že s Palestinci prostě nelze žít ani ve dvoustátním, ani v jednostátním uspořádání. Vedle udržování statu quo, tedy silové dominance a kontroly, tak existuje i velká poptávka po zcela alternativní cestě — což po 7. říjnu platí dvojnásob.