Rok testování lidskosti
Filip OutrataTam, kde se určitým skupinám lidí upírá lidskost, je všechno dovoleno. Deficit lidskosti, který ukazují reakce na pomoc lidskoprávních organizací obyvatelům Gazy, je varováním i pobídkou k tomu, být opravdu humánními lidmi.
Skončený rok 2024 pro mě bude rokem, kdy snad víc než kdy jindy byla testována lidskost. Reakce na nekončící humanitární katastrofu v Gaze, která přechází v plánované izraelské etnické vyčištění válkou zničeného území a pokračující likvidaci celé populace genocidními metodami vyhladovění a zbavení lékařské péče, ukazuje velmi jasně, co je kdo zač.
V této republice zůstáváme hluboko v kmenovém způsobu uvažování. Lidskost ovšem, samozřejmě - “našim”. Brutalitu těm, jež považujeme za “ty druhé”.
a jen dodám, že to není jen specialita České republiky. Tady to má takový specifický nádech, "my jsme ti muzikanti, co za nic nemůžou/nikdy nemohli".
„Nastupující generace profesionálů*ek zpochybňují představu, že by žurnalisté*ky měli zůstat nestrannými a neutrálními, a tedy, že by ke stranám konfliktu mělo být přistupováno stejně a bez předsudků.“
https://fotografgallery.cz/rethinking-palestine-coverage/
---------------------------------------
„Zejména pak aktuálně s izraelskou válkou v Gaze, se vtírají otázky ohledně toho, jak absence předsudků může být zneužita ke znejasnění situace či vytvoření prostoru pro šíření nebezpečných a nepodložených názorů.“
Nejdřív do nás, pane Outrato, hustí, že se musíme zbavit předsudků, a pak zase, že předsudky jsou správné (hlavně tedy užitečné). Normální člověk by se z toho za chvíli úplně zbláznil.
Mám si tedy, pane Outrato, předsudky ponechat, nebo se jich zbavit?