„My (čeští) Židé nemůžeme za válečné akce Izraele, netýkají se nás, a nemůžeme tedy být za ně obviňováni.“

My (čeští) Ukrajinci nemůžeme za válečné akce Ukrajiny, netýkají se nás, a nemůžeme tedy být za ně obviňováni.

My (čeští) Rusové nemůžeme za válečné akce Ruska, netýkají se nás, a nemůžeme tedy být za ně obviňováni.

-------------------------

Kdo tedy, pane Outrato, chce vlastně zničit a vymazat z mapy stát Izrael? Palestinci to nejsou? (Smířili by se Izraelci s existencí samostatné Palestiny, pokud by je tento stát nechtěl vymazat z mapy?)

A jak je to s tou Ukrajinou? Mohou Ukrajinci za válečné akce Ukrajiny, nebo za ně nemohou?

A jak je to s těmi Rusy? Mohou být obviňováni za válečné akce Ruska?

------------------------------

„Je ale třeba říci, že většina příslušníků české židovské obce postup Izraele podporuje nebo přinejmenším nijak nekritizuje. A proto se jich kritika způsobu, jakým Izrael dnes v Gaze a Libanonu válčí, týká.“

Rovněž je ovšem, pane Outrato, potřeba říci, že většina Palestinců

((https://www.awrad.org/en/article/10719/Wartime-Poll-Results-of-an-Opinion-Poll-Among-Palestinians-in-the-West-Bank-and-Gaza-Strip))

„postup“ Hamásu ze 7. 10. 2023 podporuje nebo přinejmenším nijak nekritizuje.

Většina Palestinců tedy podle tohoto průzkumu chce vymazat stát Izrael z mapy. Co, pane Outrato, navrhujete, aby se tomu zabránilo?

„Většina Palestinců metody Hamásu podporuje, a proto se jich kritika způsobu, jakým dnes Hamás v Gaze válčí, týká.“

jistěže se to Palestinců týká a vědí to velmi dobře, protože se od nich většinou chce jen jedno, aby se distancovali od Hamásu a útoku 7. října 23. To další už většinou ani nikoho nezajímá. Rozhodně v českém prostředí.

Rusové zase mají v některých zemích smůlu prostě proto, že jsou Rusové, mohou být nejtvrdší kritici Putina, stejně se na ně dívají jako na pátou kolonu. Já s tím nesouhlasím, ale nemůžu to nevidět.

A z podobného důvodu lze těžko považovat za antisemitismus, když se třeba na pražskou synagogu vylepí kritika izraelského postupu v Gaze. To, že se to někoho týká, neznamená, že za to nese vinu, ale že ho to nějak zasahuje a těžko se může tvářit, že ne.

„Útoky, k nimž došlo po zápase, nebyly antisemitskými útoky na Izraelce kvůli tomu, že jsou Izraelci. Byly to antisemitské útoky na ty Izraelce, kteří se sami projevují antisemitsky.“

---------------------------

Jak přesně, pane Outrato, ti útočníci zjistili, že se určitý Izraelec projevuje antisemitsky? Podle toho, že je to fanoušek Maccabi?

Přitom ale přece sám píšete, že „veškeré násilí a diskriminující jednání založené na ... skupinové příslušnosti je odsouzeníhodné“. Tak jak to tedy podle vás vlastně je?

pane Nusharte.

Určitý Izraelec (Čech, Palestinec) se projevuje antisemitsky, když se projevuje antisemitsky. To (v mém pojetí, nemusíte souhlasit) znamená, když projevuje nenávistné a násilné chování nebo chování skupinově diskriminující k nějaké skupině obyvatel jenom kvůli jejich původu.

Může to být fanoušek Maccabi, fanatický osadník na Západním břehu nebo třeba ministr izraelské vlády. A všichni tito se podle mě dnes skutečně antisemitsky projevují. Ale ne všichni Izraelci protože jsou Izraelci. Snad je to pochopitelné. Kdyby ne, napište, rád ještě jednou (a kolikrát bude potřeba) rozvedu.

Dovolte mi, pane Outrato, dvě otázky:

1. Jaký by podle vás byl postoj většiny Izraelců ke vzniku samostatné suverénní Palestiny v Gaze a na Západním břehu, pokud by cílem vzniku palestinského státu skutečně nebylo zničení Izraele a jeho vymazání z mapy světa?

[Jsem přesvědčen o tom, že naprostá většina Izraelců (i Židů na celém světě) by takové dvoustátní řešení velmi přivítala. Známá historie, nejméně od roku 1948, podle mě ovšem přesvědčivě ukazuje, že toto řešení je nereálné právě proto, že většina Palestinců se svého cíle zničit stát Izrael a vymazat ho z mapy světa nikdy nevzdá, přestože většina Izraelců by s dvoustátním řešením na základě vzájemného respektu obou těchto států ráda souhlasila. (V tomto – a právě v tomto – jde podle mě o psychologicky totožnou situaci jako v rusko-ukrajinském konfliktu. Naladění rozhodující většiny na jedné straně konfliktu, v kombinaci se strachem z pomsty režimu za porušení loajality, prostě neumožňuje mírové dvoustátní řešení konfliktu a vzájemné respektování suverenity, neumožňuje pokojnou existenci Ukrajiny vedle současného Ruska a neumožňuje pokojnou existenci Izraele vedle Palestiny.) V tomto smyslu je tedy podle mě možno souhlasit se známým výrokem, že „války na Blízkém východě skončí, až Arabové budou více milovat své děti, než nenávidět Židy“.]

2. otázka:

Neklesli bychom, pane Outrato, sami na úroveň agresivních fotbalových fanoušků, pokud bychom souhlasili s tím, že člověk může být zmlácen jen proto, že je fanouškem nějakého fotbalového klubu?

[Vy sám přece píšete, že veškeré násilí odůvodněné něčí skupinovou příslušností je odsouzeníhodné. Není tedy možné současně tvrdit, že jakýkoliv z napadených fanoušků Maccabi si zmlácení si zasloužil, protože se předtím sám projevoval násilně. (Dokazování viny v civilizované společnosti je složitější, nemůže být založeno na skupinové příslušnosti k fanouškům nějakého fotbalového klubu a trestem nemůže být zmlácení.)]

máme dosti odlišný pohled na dějiny a realitu tohoto konfliktu, jak zjišťuji. Já si opravdu nemyslím, že většina Izraelců by souhlasila s dvojstátním řešením. Už od samotného vzniku měl Izrael zakódováno okradení Palestinců o jejich půdu - podle přístupu, který cílevědomě prosazoval Ben Gurion a ostatní otcové zakladatelé: získat co nejvíc půdy s co nejméně (arabskými) obyvateli.

Takže podle mě reálně nikdy nebyla žádná možnost palestinského státu - a to ze strany Izraele. Vše vždy směřovalo k tomu, co se děje dnes, tedy k okupaci a následné anexi, kterou dost možná izraelským fašistům ve vládě posvětí Donald Trump a jeho administrativa.

Ten výrok o tom, "až budou Arabové... atd. atd." vůbec nekomentuji, je to falešný sentimentální izraelský sebeklam aneb jak se jako hlavní viník před světem nadále tvářit jako oběť.

Ne, opravdu si nemyslím, že člověk může být zmlácen jen proto, že je fanouškem nějakého klubu. Ale když je fanouškem klubu, který se dlouhodobě nějak (rasisticky, antisemitsky) projevuje, a když se tak sám projevuje, tak už je to něco jiného.

Pane Outrato,

rozloha území obývaného Araby je větší než rozloha Spojených států amerických, zatímco rozloha Izraele odpovídá zhruba velikosti Středočeského a Jihočeského kraje dohromady. Opravdu chcete tvrdit, že Izrael měl v sobě od svého vzniku zakódováno okradení Arabů o jejich půdu?

myslím, že nemáte pravdu. Politicky vážná šance na dvojstátní řešení nejméně jednou po čtyřicátých letech byla -- v období před smrtí Jicchaka Rabina (přibližně v letech 1993 - 1995) -- bohužel, smutným potvrzením toho, jak (smrtelně] vážná ta šance byla brána, je Rabinovo zavraždění izraelským teroristickým fanatikem (jakožto jedním z tehdejších teroristických činů v řadě)

Ostatně, když už tu reaguji. Nemyslím, že by bylo moudré nechat rozplynout pojem antisemitismu v obecném rasismu.

Rozplývá se totiž přitom i ostrá naléhavost faktu, že Izrael se zrodil v důsledku špatného svědomí Evropanů -- tedy v důsledku chválihodného pokání, které ale v nereflektovaném europocentrismu vykonal západní svět na cizí úkor. A že je dnes za to potřeba dospěle přijmout evropskou odpovědnost, tedy

za a) dál tvrdě bojovat proti antisemitismu, který jsme se v důsledku zkušenosti nacistického řádění v Evropě naučili odmítat a potlačovat (před touto historickou lekcí byl brán ve většině evropských zemí buď jako součást vládní politiky anebo jako v Čechách ještě lehkovážněji než dnes anticigánismus).

za b) přijmout spoluodpovědnost za současné jednání Izraele, tedy nejen vynucovat příměří, ale aktivně hledat řešení a prosazovat řešení, které napraví naší noblesní chybu z poválečných let. (Řešení v množném čísle, ona se musí hledat. Dvojstátní uspořádání působí sice nejperspektivněji -- a ani mne jiné nenapadá --, ale není ho možné oktrojovat shora.)

za c) Dáváte rasistovi Nushartovi takovým rozpuštění antisemitismu příležitost k jeho absurdním analogiím.

Kdybyste se, pane Nusharte, ptal, proč o vás mluvím jako o rasistovi, tedy rasistou je každý člověk, který připisuje kolektivní vinu jednotlivce askriptivně vymezené skupině -- se skrytým či výslovným předpokladem, že příslušníci této skupiny jsou ke spáchání této viny jaksi apriori predisponovaní a také ji vždy schvalují nejméně svým mlčením (to, jak hlasitě by musela být vina jednotlivců odsuzována, určuje rasista). Tedy -- já jsem například v očích rasisty vinen, protože dost hlasitě neodsuzuji jako Čech schvalování genocidního jednání, kterého se dopouštění někteří členové české politické reprezentace.

Je zde, pane Profante, drobný problém: oponuji totiž panu Outratovi právě v tom smyslu, že důvodem ke zmlácení nemůže být skupinová příslušnost zmláceného (dokazování viny je v civilizované společnosti složitější a trestem v civilizované společnosti zmlácení rovněž nebývá).

Kdybyste se tedy, pane Profante, ptal, proč o vás mluvím jako o idiotovi, tak je to proto, že idiot nemá schopnost porozumět psanému textu.

zcela mi nevadí, pokud o mne mluvíte jako o idiotovi. A ano, mám problém s tím, porozumět spoustě textu, nejen těch Vašich.

Nicméně opakovaně jste předvedl mnou popsaný rasistický přístup ve vztahu k Palestincům a tak si budu jako idiot trvat na svém.

Dnešní doba je, pane Profante, prostě plná havlovských paradoxů:

Za účelem potírání rasismu vznikla například tzv. kritická rasová teorie, která ovšem připisuje kolektivní vinu askriptivně vymezené skupině bílého muže, jejíž příslušníci jsou ke spáchání této viny jaksi apriori predisponovaní. Jde podle některých idiotů o teorii antirasistickou...

Mimochodem, nenapsal jsem, pane Profante, o Palestincích či o Arabech v principu vůbec nic jiného než to, co zde obhajuje sám pan Outrata. Proto musíme být rasisté nejspíš oba dva.