Ve svém vzkazu namluveném 18. března na mobil ve věznici v Louisianě se Mahmoud Khalil, tvář protestů na Kolumbijské univerzitě, ptá: kdo má vůbec právo mít nějaká práva? Tato otázka má širší dopad a může být jakýmsi leitmotivem následujících úvah.

Khalil byl zadržen bez důkazů. Sám vidí ve svém případu podobnost s palestinskými vězni zadržovanými na základě administrativní detence, tedy bez obvinění, což je na palestinských územích okupovaných Izraelem běžná praxe. Zmiňuje dva případy — aktivistu Omara Khatiba, který byl zatčen 1. března 2024 na Ben Gurionově letišti, byl bit a bez jakéhokoli obvinění zůstává dodnes ve vězení.

A pak také lékaře Hussama Abu Safiyu, ředitele nemocnice Kamal Adwan, který byl v Gaze zadržen izraelskými vojáky poté, co odmítl opustit nemocnici. Během zadržování v různých vězeňských zařízeních byl opakovaně mučen, byla mu odpírána lékařská pomoc, bylo na něm vynucováno přiznání, že je členem Hamásu. Jeho syna během útoku na nemocnici zabili vojenským dronem.

Prezident Donald Trump prohlásil, že Khalilova deportace je jen první v řadě a bude následovat mnoho dalších. Jako jeden z prvních přišel na řadu Badar Khan Suri, indický postdoktorand působící na Georgetownské univerzitě, který byl obviněn z napojení na Hamás a je zadržován ve stejné věznici v Louisianě. V jeho případě ale deportaci zastavil soudce.

Suriho manželka Saleh je dcerou Ahmeda Yousefa, někdejšího poradce šéfa Hamásu Ismaíla Haníji. Právě k němu mířilo obvinění jeho zetě z napojení na významnou postavu Hamásu. Je ovšem třeba dodat, že Ahmed Yousef v posledních letech opakovaně odmítá použití násilí, odsoudil útok ze 7. října 2023, stejně jako předtím akce ISIS a al-Káidy.

Další v řadě byla Rümeysa Öztürková, turecká doktorandka na Tuftsově univerzitě a nositelka prestižního Fulbrightova stipendia. Její zadržení přímo na ulici skupinou šesti osob v civilním oblečení a v maskách, připomínající únos, obletělo a šokovalo svět a stalo se symbolem trumpovského režimu a jeho metod.

U Rümeysy Öztürkové bylo důvodem ke zrušení platného víza a deportaci pouhé napsání úvodníku ve studentském časopise už v březnu 2024, ve kterém použila slovo „genocida“ pro způsob izraelského vedení války v Gaze a kritizovala vedení univerzity, že se nepřipojilo k sankcím proti Izraeli.

Podle oficiálního obvinění se turecká doktorandka „účastnila akcí na podporu Hamásu“, podle jejích vyučujících a známých se ale protestů ani osobně neúčastnila coby spíše introvertní a celkově nekonfliktní osoba. Za Rümeysu Öztürkovou se postavilo vedení univerzity, upozornilo na atmosféru strachu, kterou její zatčení mezi akademiky vyvolalo, a odmítlo její obvinění jako neopodstatněná.

Nová definice antisemitismu ve službě křesťanských nacionalistů