↗

I v České republice podpora Izraele pozvolna slábne. Podle průzkumu Medianu z počátku září si 59 procent Čechů nepřeje, aby vláda stála v otázce konfliktu v Gaze bezvýhradně na straně Izraele. Na snímku izraelská výletní loď za plotem řeckého přístavu Pireus. Foto Angelos Tzortzinis, AFP

Způsob, jímž vede izraelská armáda svoje tažení v palestinské Gaze, poškodil Izraeli pověst v celé Evropě. Vyplývá to z tematických průzkumů, jakož i vršícího se počtu nejrůznějších střetů a incidentů, které v Evropě zažívají izraelští občané. Pravidelná měření agentury YouGov prováděná od Británie po Španělsko odhalují, že vnímání Izraele se v Evropě za poslední roky zhoršilo z mírně negativního (okolo hodnoty -20) na výrazně negativní (-44 až -55). Statistiky Anti-Defamation League zároveň ukazují, že počet vysloveně antisemitských incidentů v západní Evropě vzrostl oproti roku 2022, tj. roku před tažením, na více než dvojnásobek.

Z tradičně více propalestinsky naladěných zemí, jako jsou Španělsko, Francie, Řecko či Itálie, přicházejí zprávy o protestních blokádách v přístavech, odkud se vozí do Izraele vojensky využitelné zásilky. Velkým tématem letošního léta v samotném Izraeli byly přitom i četné negativní zážitky tamních turistů.

„Nemine den, kdy by noviny neplnily případy Izraelců, jimž je bráněno ve vstupu do míst a podniků, které je dříve vítaly,“ stěžoval si už v srpnu tematicky Jerusalem Post.

V Rakousku vzbudil v červenci i na vládní úrovni pozornost případ páru, který po předložení izraelských pasů odmítli ubytovat v kempu v tyrolském Ehrwaldu. Ve Španělsku se podobně řešil videozáznam z restaurace v Málaze, kde s argumentem „sionisty tu nechceme“ vypakovali izraelské návštěvníky.

Ve Francii je dosud živě debatován krok provozovatele zábavního parku v pyrenejském Porte-Puymorens, který v létě odmítl vpustit do areálu z „osobního přesvědčení“ stopadesátičlennou výpravu izraelských školáků, za což byl následně zatčen jako podezřelý z diskriminace na základě víry.

V Řecku pak zablokovalo na tři sta propalestinských demonstrantů přístavní bránu na ostrově Syros, kde chtěla zakotvit výletní loď vezoucí 1600 izraelských turistů. Poté, co část pasažérů začala na blokádníky pořvávat extremistická hesla, se posádka rozhodla pokračovat raději rovnou na Kypr.

Stále častěji se přitom objevují zprávy i o násilných incidentech typu napadení židovské rodiny na benzínce v Miláně či žhářského útoku na košer pizzerii v Madridu. Protiizraelské a antisemitské nápisy na různých památnících a obchodech se objevily už i v pobaltské Litvě.

Ve vnitroizraelském průzkumu, zadaném v létě stanicí Channel 12, se 56 procent Izraelců ztotožnilo s tezí, že v kontextu rostoucí kritiky tažení v Gaze ve světě se obávají cestovat do zahraničí. Zároveň 67 procent dotázaných uvedlo, že nesouhlasí s politikou stávající vlády. Příslušně se přitom vyslovilo i 44 procent respondentů, kteří v posledních volbách hlasovali pro strany Netanjahuovy koalice.

Článek vznikl v rámci projektu PULSE, evropské iniciativy na podporu přeshraniční novinářské spolupráce. Při přípravě textu byly využity materiály rakouského Standardu, španělského Confidencialu, maďarského HVG a litevského Delfi.