↗

Tváří v tvář všudypřítomné relativizaci hrůz, kterou Palestinci prožívají, lze snadno propadnout naprosté bezmoci a beznaději. Právo zúčastnit se demonstrací a nepřestávat veřejně hovořit a psát jak o současné válce, tak o útlaku, který jí předcházel, je v takové situaci tím posledním, co nám zbývá. Foto John Macdougall, AFP

Na město padá večer. Sedíme na plastových židlích kavárny v centru Káhiry, před sebou sklenice ovocných šťáv. „Tak jak jde život v Německu?“ ptá se Abdullah svého kamaráda Tareka, který v Německu studuje třetím rokem doktorát. Tarek v odpovědi suše odvětí, že v relativně malém německém městě, kde pobývá, nezná žádné architekty, kteří naopak v Káhiře tvoří drtivou většinu přátel.

Pro tento text je nicméně důležité, jak jeho odpověď pokračovala. „Je to teď dost nepříjemné kvůli válce Izraele a Palestiny. Zhoršily se protiarabské nálady, vláda jedná o zrychlených deportacích migrantů a potírá projevy solidarity s Palestinou,“ shrnuje. Atmosféra posledních týdnů otřásla s jeho jistotou, že chce v Německu zůstat i po dokončení doktorátu.

V českých médiích se mezitím horlivě píše o tom, že Německo se po útoku Hamásu ze 7. října potýká se zvýšenými projevy antisemitismu. 18. října dva zakuklení útočníci hodili po dvou Molotovových koktejlech na židovské komunitní centrum v Berlíně. Zápalné láhve naštěstí trefily chodník a nikomu neublížily. Na omítce pár domů v Berlíně, v nichž měli bydlet Židé, se během října objevilo graffiti Davidovy hvězdy.

Takové činy jsou děsivými projevy antisemitismu, které musí být vyšetřeny a potrestány. Je dobře, že je německá veřejnost v čele s politickou reprezentací vzápětí a nahlas odsoudila. Žádné ale. Tečka.

V téže době na adresu osmi německých mešit dorazily balíky s útržky Koránu míšených s fekáliemi či vepřovým sádlem. Hroby muslimů v Magdeburgu byly posprejovány symboly hákových křížů. V Berlíně museli hospitalizovat patnáctiletou školačku poté, co ji napadlo pět spolužáků, jelikož na sobě měla řetízek s nápisem Allah.

Vzhledem k rostoucímu napětí ve společnosti byl tématem listopadové Německé islámské konference právě boj proti antisemitismu a islamofobii. Na konferenci dorazila i ministryně vnitra Nancy Faeserová. Zástupcům muslimských komunit adresovala pětadvacetiminutový projev, v němž apelovala, aby se němečtí muslimové jasně a nahlas vymezili proti antisemitismu.

Projev, po němž se Faeserová rázem odporoučela, dle některých účastníků svou formou připomínal učitelské kázání neposedným žáčkům. Že má Německo problém i s „nevraživostí vůči muslimům“, zmínila jakoby na okraj.

Problém Německa s islamofobií nezačal 7. října. Po útoku na shisha bar ve městě Hanau, během něhož krajně pravicový extremista pozabíjel devět lidí, se jím začalo zabývat i ministerstvo vnitra. Dle reportu zveřejněného letos v červnu souhlasí s protimuslimskými výroky každý druhý Němec. Už před útokem Hamásu bylo v Německu každý týden nahlášeno alespoň jedno islamofobní graffiti nebo jiné poškození mešity.

Je to jejich vina

Nynější nárůst nevraživosti nicméně provází obviňování muslimské, potažmo arabské komunity z šíření antisemitismu v německé společnosti. Mnozí dokonce označují antisemitismus v Německu za „import“, který hranice země překročil teprve s migranty z muslimských zemí.

Tento narativ pronikl už i do oficiálních zdůvodnění projednávaných zákonů. „Významná část z nich [těch, kdo se projevují antisemitsky] jsou evidentně imigranti ze zemí severní Afriky a Blízkého východu, kde se antisemitismu a nevraživosti vůči Izraeli obzvláště daří. (…) Zachovat právní status quo není možné, jelikož současná legislativa neumožňuje efektivně vymáhat boj s antisemitismem, rozšířeným mezi některými cizinci v Německu,“ píše se v odůvodnění právě projednávaného návrhu zákona.

Zákon by z výslovného „uznání práva na existenci Státu Izrael“ a z přísahy, že se dotyčný svou činností nesnaží stát Izrael poškodit, učinil podmínku získání německého občanství. Zároveň by umožnil odejmout povolení k pobytu či již nabyté občanství těm, kdo byli obviněni z antisemitského zločinu. Přestože zatím neprošel, dle zpravodajského serveru DW politics již nyní východoněmecký stát Sasko-Anhaltsko podmiňuje udělení občanství vyslovením podpory pro existenci Státu Izrael.