V Bavorsku a Hesensku v prvním říjnovém víkendu proběhly volby do zemských parlamentů, od nichž se odvíjí i následná podoba zemských vlád. Ve federálním státě mají spolkové země řadu důležitých výhradních kompetencí, složení jejich vlád se ale propisuje i do rozložení hlasů v Bundesratu, druhé komoře celoněmeckého parlamentu.

Jedná se tak o učebnicové volby druhého řádu, v nichž lze z hlediska volebních motivací jen těžko odlišit dění na zemské a spolkové úrovni. Berlínská vládnoucí trojkoalice se navíc nachází uprostřed svého volebního období a potýká se s poměrně rozsáhlou krizí.

Západoněmecké země Bavorsko a Hesensko jsou poměrně lidnaté — přestože jde jen o dvě z celkových šestnácti spolkových zemí, rozhodovala zde ve volbách čtvrtina veškerých občanů. Tamní výsledky jsou proto důležité pro směřování celého Německa.

V Bavorsku CSU uhájila pozice, ale krajní pravice sílí

Volební klání v Bavorsku s přehledem vyhráli tamní křesťansko-sociální konzervativci z CSU pod vedením dosavadního předsedy zemské vlády Markuse Södera. Dříve byli zvyklí na nadpoloviční většinu, díky níž v Bavorsku jakožto jediné spolkové zemi, kde vůbec existují, dlouho vládli v jednobarevných kabinetech.

Dnes však již takovou pozici zdaleka nemají a představují tak učebnicovou ukázku úpadku masových — nebo jak se říká v Německu „lidových“ — stran. Ziskem 37 procent CSU svou pozici sice opět obhájila, její výsledek se ale hodnotí spíš jako neúspěch — právě ve srovnání s podporou, jíž byla schopná dosahovat ještě nedávno.

Významněji si naproti tomu polepšili Svobodní voliči — Freie Wähler, kteří zatím také nejsou součástí celoněmecké politiky. V Bavorsku spolu s hegemonní CSU vládli již v minulém funkčním období a nyní se už dohodli na zahájení koaličních vyjednávání, takže lze očekávat, že sestaví vládu na stejném půdorysu. Krátce před volbami se přitom objevil starý antisemitský leták, u něhož není vyloučeno, že jeho autorem je bavorský předseda Svobodných voličů Hubert Aiwanger. Aféru ale očividně ustál.

Vůbec největší nárůst voličských hlasů však zaznamenala Alternativa pro Německo (AfD), nacionalisticky konzervativní strana s pravicově extremistickými proudy, která s bezmála patnácti procenty obsadila třetí místo. Sečteme-li hlasy pro AfD s hlasy pro Svobodné voliče, kteří se před volbami také profilovali jako pravicově populistická alternativa k CSU, pak tyto krajně pravicové síly mají dohromady podporu skoro třetiny Bavorů a Bavorek.

Naopak všechny strany vládnoucí berlínské koalice, tedy sociální demokracie SPD, Zelení a liberálové z FDP si v Bavorsku pohoršily. První jmenovaní spíš drobně — na konzervativním jihu si drží kolem deseti procent dlouhodobě, byť v liberálnější metropoli Mnichově naopak stabilně vyhrávají a vládnou mu.

Zelení ztratili od minula asi šestinu své podpory a skončili těsně za AfD čtvrtí. FDP pak spadla skoro o polovinu, a protože se už minule do bavorského Landtagu dostala jen s odřenýma ušima, další propad nyní znamená, že ho strana úplně opustí.

Radikálně levicová Die Linke, která bojuje v celém Německu o své politické přežití a stojí zřejmě bezprostředně před odštěpením svého konzervativního křídla do nového politického subjektu, dlouhodobě v Bavorsku nehraje žádnou roli a ve výsledcích se obvykle objevuje pod souhrnnou kategorií „ostatní“.

Posílená AfD nepřekvapivě odlákala hlasy hlavně napravo od politického středu — přes 100 000 voličů a voliček k ní přešlo od CSU. Pozoruhodné však je, že ještě o něco víc bylo lidí z tábora dosavadních nevoličů a nevoliček, kteří se v těchto zemských volbách rozhodli dát AfD svůj hlas.

Kolem 50 000 voličů se sice rozhodlo přesně naopak, tedy po minulé volbě AfD tentokrát nevolit vůbec, nicméně celkově národovci jednoznačně posílili. Poukazuje to na schopnost AfD mobilizovat tento specifický segment obyvatelstva, což jí ostatní strany mohou pouze závidět.

Hesensko: na špici CDU, AfD druhá, blamáž pro SPD

V Hesensku si vítězní křesťanští konzervativci z CDU polepšili o bezmála osm procentních bodů a dosáhli podpory více než třetiny voličů. O lídrovi jejich kandidátky a dosavadním ministerském předsedovi Borisi Rheinovi se před volbami sice říkalo, že je neznámý a nevýrazný, krize berlínské vlády mu ale nakonec očividně dopomohla k triumfu.

Nejkontroverznější roli v tomto případě sehrála sociálnědemokratická spolková ministryně vnitra a lídryně kandidátky SPD do hesenských voleb Nancy Faeserová. Sázela totiž na to, že jí mediální prostor, který má z titulu ministerské funkce, v Hesensku dopomůže k úspěchu. Jenže se přepočítala: celý záměr se už z principu stal předmětem kritiky. Negativní reakce navíc vyvolávalo i to, že dávala najevo svůj záměr odebrat se do hesenské politiky, pouze pokud uspěje.

Volební kampaň bylo pro Faeserovou obtížné časově a kapacitně skloubit se spolkovou politikou. Navíc téma migrace, za které rezortně odpovídá, se právě před volbami nepříjemně politicky vyhrotilo, takže ministryně se během kampaně neustále musela zpovídat hlavně z toho.

Do značné míry právě proto si SPD — stejně jako jejich berlínští koaliční partneři Zelení — v Hesensku pohoršili o zhruba čtvrtinu a obě strany získaly shodně asi 15 procent. Zato AfD atakovala dvacetiprocentní hranici a zaujímá tak celkově druhé místo.

Že se nově nabyté síly nebude zdráhat využít, už prokázala, když oznámila, že hodlá iniciovat parlamentní vyšetřování pandemických politických opatření. Má už k tomu totiž dostatečný počet poslanců.

Voličský výprask se nevyhnul ani třetímu berlínskému koaličnímu partnerovi — liberální FDP, která se propadla na pětiprocentní podporu a tak tak uhájila místo v zemském parlamentu.

Krizí zmítaná krajně levicová Die Linke, jež byla ještě v minulém funkčním období v hesenském Landtagu zastoupena o něco více než šestiprocentním podílem, se nyní propadla zhruba na polovinu, takže zdaleka nedosáhla na rozhodující pětiprocentní hranici pro vstup do parlamentu.

Vítězní křesťanští konzervativci z CDU své dodatečné hlasy získali zejména od těch občanů, kteří v minulých volbách volili všechny tři strany berlínské koalice. Za podstatným přírůstkem hlasů pro AfD stojí v Hesensku, stejně jako v Bavorsku, především dosavadní nevolící.

Ohledně budoucí hesenské zemské vlády není zdaleka tak jasno jako v Bavorsku. Vítězná CDU ohlásila vyjednávat prozatím se všemi stranami, které se do hesenského Landtagu dostaly, samozřejmě s výjimkou AfD.

Výprask pro berlínskou koalici

Výsledky obou zemských voleb tak jednoznačně znamenají debakl pro berlínskou trojkoalici. U voleb druhého řádu to v půli volebního období centrálních vlád není neobvyklé, nicméně dle reakcí výprask SPD, Zelených a FDP vliv této politické zákonitosti přesahuje. A to i proto, že tolik posílila AfD.

Její úspěchy jsou pak vůbec nejvýraznějším poselstvím voleb. Nejpozději nyní se rozplynula naděje, že by se národovecká krajní pravice ustálila — přinejmenším na centrální německé úrovni a západě země — maximálně na desetiprocentní voličské podpoře, kde buď setrvá dlouhodobě, nebo bude dokonce klesat, až se otupí její přitažlivost jako nové protestní politické síly. Panovalo i očekávání, že by se v praktické politice mohla znemožnit tím, že kromě silných slov vlastně žádné účinné politické recepty na nic nemá.

Nyní však AfD bezprecedentně skórovala na západě země, ale i na celoněmecké úrovni dosahuje skoro čtvrtinové podpory. Je tak poměrně těsně druhá za CDU/CSU, zatímco vládnoucí SPD a Zelené předstihuje o parník — o FDP krčící se na hranici volitelnosti vůbec nemluvě.