Krajně pravicová vláda snímá z Izraele masku, která umožňovala Západu mlčet
Gideon LevyV Izraeli se ujímá moci nejextrémističtější vláda v jeho dějinách. Přináší jedinou naději — že se postoj Západu konečně změní: „Možná konečně pochopí, že není žádný právní nebo morální rozdíl mezi okupací Ukrajiny a okupací Palestiny.“
Povrchním pozorovatelům se může zdát, že v Izraeli nyní nastávají zásadní změny. Viděno zvnějšku se měřítko změn může zdát až podezřelé: svět si všímá, jak se v důsledku posledních voleb Izrael dosud mnohde vnímaný jako jedna ze západních liberálních demokracií najednou bleskově sesouvá k ultranacionalismu, fundamentalismu, rasismu, fašismu a k rozkladu demokratických struktur.
To je zajisté pravda, ale ne tak docela. Takové hodnocení totiž vychází z předpokladu, že až doposud Izrael skutečně byl jakous takous západní demokracií a že teprve nyní se proměňuje v cosi zásadně odlišného. V realitě se ovšem ani tak nejedná o nějakou fundamentální proměnu charakteru Izraele, nýbrž o pouhé odložení masky a přetvářky.
Mění se to, jak věci vypadají. Ale trhliny v obrazu, který se o sobě Izrael snažil vytvářet, jen málo souvisejí s jeho vnitřní podstatou. Z daného hlediska — a ovšemže výhradně z něj — je současná vláda dokonce nositelem příznivé změny: pravda o Izraeli konečně vyjde bez příkras na světlo, ačkoli se za to zaplatí krutá cena v podobě vystupňovaného útisku Palestinců a poničení demokratických struktur, jež doposud jakž takž sloužily ku prospěchu aspoň izraelským Židům.
Vznikající vláda bude nejpravicovější a nábožensky nejkonzervativnější v izraelských dějinách. A popravdě řečeno, pokud vezmeme jako měřítko osobní ideologické přesvědčení většiny jejích ministrů, bude také nejextrémističtější vládou kdekoli na Západě. Krajní pravice v Izraeli je mnohem extrémističtější než v jakékoli evropské zemi, a zřejmě i než v USA.
Krajní pravice teď bude v Izraeli vládnout a obsadí některé z nejdůležitějších postů. Stačí vědět, že Benjamin Netanjahu představuje v nové vládě výspu sekulárních a liberálních postojů, aby bylo jasné, že taková vláda je vpravdě mimořádně extrémistická.
Hrozby číhají na všech stranách: likvidace nezávislé justice, ústrky minorit, bezostyšné předvádění židovské nadřazenosti, protivný vpád náboženství do každodenního života a ještě surovější okupace Palestinců než dosud. Zatím je brzy říct, které z uvedených hrozeb se stanou realitou.
V Izraeli se už v minulosti dostaly k moci pravicové vlády s účastí extrémistických stran. Jejich vzestup k vládní moci je ale vždy z celé řady důvodů „přivedl k rozumu“. Pokaždé se to pak zdůvodňovalo takto: „Věci odsud vypadají jinak, než jak se jevily zvenčí.“ Ale nyní je dost dobře možné, že Netanjahuovi partneři jsou z jiného těsta a že své plány na prosazení systémových změn v celé řadě oblastí zásadního významu opravdu uskuteční.
Tak zkusme vyvolat paniku
Gideon Levy, jehož profil si můžeme přečíst po kliknutí na jeho jméno, napsal v článku mezi jiným toto:
"Možná pak Západ konečně pochopí, že není žádný právní nebo morální rozdíl mezi okupací Ukrajiny a okupací Palestiny a že opatření, která okamžitě přijal proti ruské okupaci je konečně na místě uplatnit i proti okupaci izraelské, po pětapadesáti letech odkladů, jež jen zdržovaly tak jako tak nevyhnutelný výsledek?"
Nemyslím, že by bylo obtížné uvést řadu velmi podstatných rozdílů mezi postupem Ruska vůči Ukrajině a Izraele vůči Palestincům, a to jak z právního, tak i morálního a dalších hledisek.
Úspornější však bude poukázat na jediný dosti signifikantní rozdíl mezi Izraelem a Ruskem. Kdyby ruský novinář psal v nejdůležitějším domácím deníku o svém státu a jeho vedení tak, jako píše Levy o Izraeli a jeho vládě, jak by asi dopadl? Jakého ocenění by se mu dostalo? Co myslíte?
Odpověď nechám na laskavém čtenáři. Poprosím pouze, aby se případně zdržel naturalistických detailů.
Zrovna dnes v deníku Právo se k izraelsko-palestinskému konfliktu vyslovil dřívější ministr zahraničí Schwarzenberg. Jádrem jeho hodnocení je konstatování, že na jedné straně je Izrael stále nejvíce demokratickým státem v daném regionu; ale že na straně druhé jeho palestinské obyvatelstvo stále zůstává občany druhého řádu.
Ivo Horák: "Kdyby ruský novinář psal v nejdůležitějším domácím deníku o svém státu a jeho vedení tak, jako píše Levy o Izraeli a jeho vládě, jak by asi dopadl?"
Ano, Gideon Levy zatím naštěstí zůstává naživu a na svobodě. Podle jeho vlastního vyjádření si ale nemůže dovolit vyjít na ulici bez ochranky. To je samozřejmě relativně lepší situace než mají opoziční novináři v Rusku, ale jinak taky dost bída, ne?
Pane Václavů, můj souhlas, nejen vánoční. Dlouhodobější vývoj situace v Izraeli vskutku není potěšující. Bez vlivu tu mimochodem není příliv Židů z Ruska na konci 20. stol. a jedním z nepěkných mezníků se stala právě politická vražda: J. Rabina.
Další nedobrá zpráva z Izraele (ten dodatek v názvu článku to trochu relativizuje...).
Far-right MK says doctors could deny treatment on religious grounds, sparking uproar