Vážený pane ministře Lipavský,

se znepokojením jsme přijali zprávu o tom, že Evropská komise hodlá oživit Asociační radu EU-Izrael a že jste to právě Vy a Vaším jménem Česká republika předsedající Radě EU, kdo toto polozapomenuté setkání po deseti letech resuscituje, když jste jej dokonce osobně představil na jednání českých diplomatů jako jednu z priorit zahraniční politiky našeho předsednictví.

Připomeňme, že toto rozhodnutí bylo přijato právě v době, kdy v oblasti Masafer Yatta na okupovaném Západním břehu Jordánu probíhá hromadné vystěhování a násilný přesun více než tisíce Palestinců. A nejen to — z izraelské strany se navíc rýsuje schválení plánu na výstavbu nelegálních izraelských osad v oblasti E1, což je krok, který podle opakovaného vyjádření EU bude Evropou vnímán jako překročení červené linie.

Pouhý týden před zmiňovaným oznámením o svolání Asociační rady z 18. července zaslala řada poslanců a poslankyň Evropského parlamentu a dalších signatářů dopis Josepu Borellovi, ve kterém žádala o naléhavou a ráznou reakci, jež by zabránila tomuto katastrofálnímu vývoji, mařícímu jakoukoli vyhlídku na mír v regionu. Samotní vyslanci EU přitom vyzvali k mezinárodnímu tlaku na zastavení masových deportací a zdůraznili potřebu odpovědnosti.

Namísto toho se však situace v Izraeli-Palestině jen zhoršuje — izraelské bezpečnostní složky jen měsíc po vyhlášení svolání Rady napadly palestinské renomované lidskoprávní organizace a zavřely jejich kanceláře s odkazem k vykonstruovanému obvinění z podpory terorismu — viz otevřený dopis prezidenta Evropské koordinace výborů a sdružení pro Palestinu, ECCP, Michela Legranda ze dne 29. srpna 2022 Vysokému představiteli EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josepu Borrellovi, s kterým se tímto ztotožňujeme. Obnovení společných rozhovorů, které byly od roku 2013 přerušeny, bude izraelská vláda interpretovat jako implicitní souhlas se všemi svými protiprávními činy.

Tento nedávný vývoj je přitom pouze pokračováním systematické politiky jednostranného izraelského postupu a faktické anexe okupovaného palestinského území. Od roku 1967 se izraelská osidlovací aktivita nezastavila, a sloužila tak k cílené přeměně reality známé jako vytváření „facts on the ground“.

V praxi se tak rozšiřuje nezákonná izraelská kontrola nad okupovaným palestinským územím a s ním spojené vyhánění Palestinců, demolice jejich domovů a decimování palestinských komunit. Izrael tak doposud vyvlastnil ve prospěch svých ilegálních osadníků a pro vojenské zabezpečení okupace více než 50 % půdy na Západním břehu Jordánu, stejně jako většinu jeho vodních zdrojů. Ničení majetku a civilní infrastruktury přitom zasahuje i programy financované EU a jejími členskými státy.

Zatímco izraelská státní politika prosazuje svou agendu anexe, a to bez jakékoli smysluplné reakce Evropy, Palestinci se po 74 letech vyvlastňování, 55 letech okupace a 15 letech blokády Gazy potýkají i nadále s životem v nelidských podmínkách, bez šance dovolat se spravedlnosti. Jak dokládají četné zprávy mezinárodních organizací, jako jsou OSN či Světová zdravotnická organizace, a jak dosvědčuje i Josep Borrell, situace na okupovaném palestinském území se během posledního desetiletí drasticky zhoršila. Renomované mezinárodně lidskoprávní organizace Amnesty International či Human Rights Watch neváhaly označit ve svých zevrubných zprávách izraelský stát za apartheid.

Znovuzahájení činnosti Asociační rady se záměrem zapojit Izrael do řešení těchto problémů, a to bez jasného mechanismu odpovědnosti, je za této situace velmi nebezpečným krokem. Vláda, která kontroluje a ovládá na pět milionů lidí v okupačním režimu, vláda, která zatýká a stíhá děti u vojenských soudů a která pronásleduje obránce lidských práv pod záminkou boje s terorismem, nemůže být bezpodmínečným partnerem Evropské unie.

Všechny tyto činy jsou znaky autoritářského státu a jsou v případě jiných zemí namnoze trestány sankcemi. Schválení institucionalizované formy spolupráce s izraelskou vládou a obnovení Asociační rady při absenci jasně stanovených podmínek vysílá světu, a zejména Palestincům samotným velmi špatnou zprávu.

Ostatně nedávná realita to sama potvrzuje: od doby, kdy bylo přijato rozhodnutí znovu svolat Asociační radu EU-Izrael, vedl Izrael další brutální válku proti Gaze a zesílil svůj útok na organizace palestinské občanské společnosti.

Zpráva o znovuobnovení schůze Asociační rady EU-Izrael je tak jednoznačná. EU a potažmo ČR dává Izraeli svým krokem najevo, že jej nebude činit odpovědným za jeho jednání, a tím jej fakticky povzbuzuje k tomu, aby v něm beztrestně pokračoval. EU pod předsednictvím České republiky tak posiluje svou spoluodpovědnost za zločiny páchané Izraelem na Palestincích, což je v českém politickém prostředí o to absurdnější, že tak činí vláda snažící se o obnovení odkazu Václava Havla a že tak činí ministr hlásící se k novému důrazu na politiku lidských práv.

Evropská unie by v žádném případě neměla vládu, která pokračuje ve své politice anexe a pronásledování, a to v otevřeném rozporu s mezinárodním právem a se stovkami rezolucí OSN, odměňovat schůzkou na vysoké úrovni.

Vážený pane ministře Lipavský,

v přesvědčení, že tato nebezpečná spoluúčast na izraelské kolonizaci a okupaci palestinského území musí skončit, Vás vyzýváme, abyste odvolal schůzi Asociační rady EU-Izrael naplánovanou na 6. října do Prahy či do Bruselu, a pokud se již tato bude konat, abyste alespoň její svolání podmínil jasnými a konkrétními aktuálními požadavky, jakými jsou:

• okamžité zastavení demolic a vystěhovávání obyvatelstva v oblasti Masafer Yatta a jinde na okupovaném palestinském území,
• ukončení plánu na izraelské osídlení oblasti E1, stejně jako ukončení výstavby nelegálních izraelských osad na dalších místech okupovaných palestinských území,
• dodržování závazků Izraele plynoucí z mezinárodního práva ve věci ukončení okupace, kolonizace a diskriminačních praktik, včetně těch, které zakazují Palestincům slučování rodin,
• okamžité a bezpodmínečné zrušení blokády Gazy,
• okamžité propuštění dětských vězňů a politických vězňů vůbec,
• ukončení kriminalizace práce palestinských lidsko-právních organizací a zastavení stíhání jejich představitelů,
• spolupráce na všech vyšetřováních činnosti Izraele na okupovaných palestinských územích, včetně vyšetřování Mezinárodního trestního soudu a zvláštních zpravodajů OSN.

Evropská unie, její členské státy a zvlášť Česká republika coby předsedající země Rady EU a deklarovaný přítel Izraele by měly zmobilizovat všechny diplomatické prostředky k nátlaku na Izrael, aby vyhověl před případným opětovným svoláním Asociační rady EU-Izrael těmto základním podmínkám. Není to jen morální imperativ, ale také právní závazek mezinárodního společenství spolupracovat na ukončení závažných porušování mezinárodního práva.

S pozdravem,

• Lucie Šarkadyová, Tereza Langrová, Jan Cyrus, Vít Souček; Ne našim jménem — Za spravedlivý mír na Blízkém východě
• Jana Ridvanová, Jaroslava Štěpánková; Přátelé Palestiny
• Petra Šťastná, Zdeněk Jehlička; Mezinárodní hnutí solidarity ISM Czech Republic
• Asad Shabeeh, Fawaz Hamat; Palestinský klub v České republice
• Markéta Hrbková, Libor Liebermann; Židovský hlas solidarity
• Táňa Beaoui Bednářová, Gerardo Femina; Svět bez válek a násilí
• Hanan Hammadová, Dr. Jamal Fattah; Palestinská komunita
• Matyáš Pilin, Mariana Ahmadová; Olive Branches
• Elena Teplanová, Barbora Weberová; Iniciatíva za spravodlivý mier na Blízkom Východe
• Alexandra Moran, Ivana Rumanová; Kapitál, redakcia kultúrno-spoločenského mesačníka
• Ofer Neiman, Tali Shapiro; Boycott from Within (Israeli citizens for BDS)
• Dr. Angela Waldegg, Mary Pampalk; Frauen in Schwarz Wien
• Wieland Hoban, Iris Hefest; Jüdische Stimme für gerechten Frieden in Nahost