↗

Nedělní události v palestinské vesnici Huwára nebyly záležitostí „dvou znepřátelených stran“. V apartheidu totiž není místo pro rovnost. Zodpovědnost leží výhradně na regionální velmoci, která disponuje jednou z nejsilnějších a nejsofistikovanějších armád na světě a těší se obrovské zahraniční podpoře, zatímco pošlapává životy milionů lidí zbavených práv, kteří žijí pod rasistickým vojenským režimem. Foto Jaafar Ashtiyeh, AFP

V neděli ráno zastřelil palestinský muž dva izraelské osadníky, mladé bratry Hilela a Jaakova Janivovy, kteří projížděli palestinským městem Huwára na okupovaném Západním břehu. Tentýž den zamířily stovky osadníků na několikahodinovou divokou trestnou výpravu po Huwáře a sousedních obcích, během níž podpálili desítky aut a domů, přičemž v některých z nich byli lidé, házeli kamením po sanitkách, pobíjeli domácí a hospodářská zvířata a desítkám Palestinců způsobili vážná zranění.

Palestinec Samíh Aktaš byl během útoku osadníků smrtelně zraněn, není však jasné, zda po něm vystřelili osadníci anebo izraelská armáda, která útočníky během jejich násilného řádění chránila.

Útok na vesnici Huwára, označovaný mnohými za pogrom, vyvolal v Izraeli vůči osadníkům, kteří jej spáchali, vlnu odporu. Tisíce lidí vyšly následující den do ulic několika izraelských měst, aby protestovaly proti okupaci a vyjádřily solidaritu s obyvateli Huwáry. Během čtyřiadvaceti hodin vybrali Izraelci na podporu obětem více než milion šekelů.

Od novinových komentátorů i od opozičních poslanců Knesetu padala ostrá slova na adresu nejen osadníků, ale i armády, která jejich běsnění nezastavila, či členů vlády, kteří vybízeli k násilí a volali po „vyhlazení“ vesnice — například ministr financí Becalel Smotrič svou už tak mezní rétoriku po pogromu v Huwáře dokonce ještě zostřil.

K odsuzujícím hlasům se vzápětí připojili i političtí představitelé po celém světě. Ve středu během masových protestů demonstranti proti policejním kordonům skandovali: „Kde jste v Huwáře byli?“