Palestinsko-izraelský konflikt bývá chápán jako náboženský. Jako konflikt judaismu a islámu. Udivuje to u náboženství tak blízkých, obou založených na etnickém monoteismu. Muhammad počítal Židy k první islámské obci. Je však možné, že právě podobnost náboženství vyvolává spor, protože se obě obracejí ke stejným adresátům.

Když Židé reflektují své dějiny v diaspoře, uvádějí obvykle, že se jim žilo lépe mezi muslimy než mezi křesťany. Příkladem mohou být islámské státní útvary na Pyrenejském poloostrově od 8. do 11. století, případně i později až do ukončené reconquisty na konci 15. století.

Žili tam pod vládou muslimů také křesťané a Židé, přičemž Židé zaujímali i vysoké státní posty. Tamní arabsky píšící židovští autoři ovlivňovali křesťanskou Evropu.

Nedávná z řady obdobných incidentů v Jeruzalémě, kde se židovští osadníci pokusili ve starém městě zapálit kostel Bičování Ježíše Krista, zasvěcený tedy události bezprostředně před jeho ukřižováním, nám připomíná, že mezi izraelskými Araby a Palestinci jsou také křesťané. Kolem sedmi procent arabsky mluvících osob na územní ovládaném Izraelem jsou křesťané různých vyznání západního i východních ritů, katolíci, pravoslavní i příslušníci starobylých východních církví. Jejich zastoupení bylo ještě před poměrně krátkou dobou vyšší, než někteří odešli do exilu do západního světa.

Při události v kostele Bičování Ježíše Krista vandalové zničili obrazy Ježíše Krista a pokusili se kostel zapálit. Útočníci byli identifikováni jako izraelští osadníci a jeden z nich měl být americký turista.