Fašisti, centristé a Palestinci: co sledovat v dnešních izraelských volbách?
Chagaj MatarV Izraeli se dnes konají páté volby během posledních čtyř let. Netěší se většímu mezinárodnímu zájmu, protože neslibují přelomovou změnu. Telavivský šéfredaktor magazínu +972 vysvětluje, co má přesto smysl v dnešních volbách sledovat.
Je spousta legitimních důvodů nesledovat dnešní volby v Izraeli. Kdyby už pro nic jiného, pak proto, že se jedná o páté volby za poslední čtyři roky, aniž by se daly čekat nějak podstatné změny v patové situaci, která charakterizovala čtyři předcházející souboje.
Svou roli samozřejmě hraje, že přicházejí v čase, kdy je světová politika bohatá na zásadní události, v Británii nastupuje nový premiér, v neděli se v Brazílii konalo druhé kolo klíčových voleb, blíží se důležité volby v USA a také se koná konference o klimatu (COP 27) v Egyptě. To vše ve scenérii pokračující ruské války na Ukrajině, energetické a inflační krize.
Dokonce i žijete-li v Izraeli-Palestině, je tu mnoho důvodů, proč se nevzrušovat. Jen za poslední rok panování tak zvané „vlády změny“, jež vůbec poprvé v dějinách Izraele zahrnovala i nezávislou arabskou stranu a poprvé po více než dvou dekádách přivedla k podílu na moci liberální stranu Merec, bylo na okupovaném Západním břehu Jordánu zabito více Palestinců — a také Izraelců —, bylo zadrženo více lidí a zbořeno více domů než za posledních pár let vládnutí Benjamina Netanjahua.
Je to vláda, která se nezastavila před etnickou čistkou v Masafer Yatta a označila šest palestinských občanských skupin za „teroristické“, aniž by k tomu poskytla jakýkoli důkaz. A samozřejmě tak jako vždy pět milionů Palestinců v okupované Gaze a na Západním břehu Jordánu nemá právo vyslovit se k tomu, kdo budou jejich příští vládci.
Takřka všechny průzkumy za posledních několik měsíců napovídaly, že pat v izraelské politice neskončí: Netanjahuem vedený blok pravicových a náboženských stran se těsně před volbami dle průzkumů pohyboval kolem 59-60 mandátů ze 120 a není příliš pravděpodobné, že se mu podaří většinu získat. Anti-netanjahuovský blok se pohyboval dle průzkumů mezi 60 a 61 mandáty. Bude mít však tentokrát ještě o dost více práce s překonáváním ideologických různic, pokud by chtěl zformovat koalici. Takže se zdá, že to nepotrvá dlouho a půjdeme k volbám pošesté.
Jenomže tomu všemu navzdory na výsledku voleb skutečně záleží. A pro mnohé Izraelce i Palestince se může skutečně jednat o přelomový moment. Zde jsou tři zásadní motivy, jež má smysl sledovat, jakmile se dnes začnou objevovat první volební výsledky.