↗

Při akci, která je tradičně manifestací izraelských krajně pravicových sil, byli kromě Palestinců napadáni i novináři. Novinkou byla účast několika ministrů: krajní pravice dnes tvoří součást izraelské vlády. Foto Ahmad Gharabli, AFP

Brzy po únorovém útoku izraelských radikálů na kostel Bičování Ježíše Krista, užívaný zejména Palestinci a izraelskými Araby katolického vyznání, přišly z Jeruzaléma zprávy o dalších útocích stoupenců izraelské krajní pravice. V Jeruzalémě se konal „vlajkový pochod“, který má být oslavou izraelské suverenity nad Jeruzalémem.

Valné shromáždění OSN rozhodlo 29. listopadu 1947 o vzniku států Izraele a Palestiny a o zvláštním statutu Jeruzaléma mimo tyto politické útvary. Realizace rezoluce č. 181 však nikdy nenastala. Sousední arabské státy zabránily vzniku palestinského státu a vznikající Izrael ihned zabral větší nežli jen vymezené území. Jeruzalém byl rozdělen na část ovládanou Izraelci a Jordánskem.

Stát Izrael v června 1967 část Jeruzaléma na východním břehu řeky Jordán obsadil. Vojsko sousedního Jordánska tehdy ostřelovalo židovskou část města a dobylo budovu velitelství sil OSN. Izraelská armáda však zahájila protiútok. Izraelci se pak Lví bránou dostali do Starého města a ovládli celý Jeruzalém. Zdejší palestinští obyvatelé získali trvalý pobyt, ne však občanství. OSN pokládá obsazený Jeruzalém společně se západním břehem Jordánu a pásmem Gazy za jedno z okupovaných palestinských území.