Svou jednostranností v izraelsko-palestinském konfliktu Evropa škodí i sama sobě
Martin KonečnýEvropa se svou zaujatostí v izraelsko-palestinském konfliktu zbavuje možnosti přispět k jeho řešení. Zveřejňujeme českou verzi komentáře publikovaného prvotřídním britským médiem specializovaným na Blízký východ Middle East Eye.
Když minulý týden vypukla nová erupce izraelsko-palestinského násilí, evropská oficiální prohlášení se seřadila napříč známým spektrem. Na jednom okraji stojí představitelé středoevropských států — Rakouska, České republiky, Maďarska, Slovenska a Slovinska, kteří vyslovili bezvýhradnou podporu Izraeli a všechnu vinu přisoudili Hamásu. Na druhé straně jsou ministři zahraničí Irska a Belgie, kteří odsoudili jak činy Izraele, tak Hamásu. Ostatní manévrovali někde mezi oběma póly a vyzývali k deeskalaci či k ochraně civilistů, přičemž vinu za další vlnu násilností kladli pouze Hamásu.
Celkovou tendencí ve výrocích evropských představitelů je zkreslení sledu událostí v rámci izraelsko-palestinské krize posledních týdnů. Nejprve obvykle pominou či zlehčí sérii izraelských provokací, jež předcházely odpalování raket z Gazy. Jednalo se mimo jiné o hrozbu vystěhování palestinských rodin v okupovaném východním Jeruzalémě a také o vpád izraelských pořádkových složek do Mešity al-Aksá, při němž bylo zraněno na tři sta Palestinců.
Následně se odpalování raket povýší na jediný skutečně neospravedlnitelný článek řetězce událostí. A konečně se znovu zlehčí izraelská „odpověď“ v podobě vojenských úderů na Gazu, jež byly zdaleka nejsmrtonosnější součástí celého řetězce událostí.
Téměř žádné z prohlášení vyprodukovaných evropskou politikou se nevěnuje základnímu problému: dlouhodobému upírání základních práv a svobod Palestincům, kteří žijí již po dekády pod izraelskou okupací doprovázenou blokádou Gazy a etno-teritoriálním záborem Západního břehu Jordánu včetně Východního Jeruzaléma — eufemisticky označovaným za rozšiřování osad.
Ovšem právě kontext útisku a nespravedlnosti činí cyklické výbuchy násilí prakticky nevyhnutelnými. A tento kontext je třeba řešit na prvním místě.
myslím, jenom civilní objekty, takže na jiné Izrael ani útočit nemůže. Když jsou i přesto z města odpáleny tisíce raket, ztrácí výraz "civilní objekt" význam. Odněkud to létat musí.
Evropský "dvojí metr" je snadno pochopitelný - většina Evropy považuje Izrael za plnohodnotný stát, a Palestinu, zejména víceméně autonomní Hamásem ovládané pásmo Gazy, nikoli - zároveň ale ne za součást Izraele.
Odtud plyne správné pozorování, že Evropané jsou ochotní odsuzovat násilí policejních složek nebo budování osad (což považují za vnitřní lidskoprávní záležitosti), ale přepínají "do jiného režimu", jakmile začnou létat z Gazy rakety (což už je agrese ze "zahraničí"). Je to logické. Kdyby dejme tomu slovenská policie z jakéhokoliv důvodu brutálně rozehnala shromáždění Maďarů, a následně po ultimátu Maďarsko začalo SR ostřelovat raketami, asi by to Evropa viděla stejně. Tuhle reakci prostě neuznáváme jako legitimní.
Pokud to přesně takhle Netanjahu chtěl, tak je to samozřejmě ďábelsky geniální.
Autor Evropě vytýká jednostranný pohled - ale přitom jeho vlastní výklad je zcela evidentně naprosto zaujatý ve prospěch Palestinců.
Už co se příčin aktuálního konfliktu týče, naprosto zamlčuje významné okolnosti: co se týče hrozícího násilného vystěhování některých palestinských rodin z Jeruzaléma, pak se jedná o právní záležitost, která ještě nebyla definitivně rozhodnuta. A co se týče nepokojů u mešity Al-Aksá, které autor podává tak jako by tam náhle, bez jakékoli příčiny, jen tak z plezíru vtrhlo komando izraelské policie a zmlátilo tam tři stovky Palestinců, pak reálný vývoj situace byl samozřejmě naprosto jiný. Ano, všechno zapříčinily skupiny izraelských fundamentalistů, které se tam shromáždily - ale přes jasný zákaz ze strany státu. Není tedy možno z toho obviňovat Izraelce paušálně, respektive izraelský stát jako takový. A že tam nakonec zasáhla izraelská policie - no jak by nemohla zasáhnout, když tam pak vypukly pouliční srážky mezi Palestinci a oněmi židovskými fundamentalisty?!...
Stejně tak naprosto zaujaté - a věcně vyloženě nepravdivé - je autorovo tvrzení o "vědomě disproporčních útocích na civilisty". Izrael útočil výhradně na velitelské centrály ozbrojených složek Hamásu, které jsou z jeho pohledu teroristickými organizacemi. Hamas ovšem tyto vojenské struktury umisťuje záměrně do blízkosti civilních objektů, například i dětských školek. Co autor naprosto zamlčel: že Izrael - když na tyto objekty zaútočí - tak vždycky předem pošle v a r o v á n í civilním obyvatelům těchto objektů, aby je vyklidili. Izrael tedy ze své straně dělá všechno pro minimalizaci civilních obětí. Že nicméně k těmto obětem dochází se za dané situace fakticky není možno vyhnout; ale opravdu není možné jakkoli racionálně očekávat, že Izrael nechá raketami ostřelovat své vlastní obyvatelstvo, aniž by proti tomu nepodnikl protiakci.
Autor článku se tedy dopouští přesně toho, co předhazuje Evropě: fakta vybírá naprosto selektivně, a jeho hodnocení těchto faktů je naprosto jednostranné.