Izrael: protinetanjahuovská koalice se ujala moci, Palestinci nejásají

Petr Jedlička

Nová široká osmikoalice v čele s Naftalim Bennettem sice odstavila od moci věčného premiéra Netanjahua, jinak však příliš ambicí nemá. Ve vztahu k palestinským záležitostem nechce měnit v podstatě nic. Tomu odpovídají i palestinské reakce.

Vládu sestavulili společně Jair Lapid (vlevo) a Naftali Bennett. Každý z nich má být premiérem po dva roky. Foto Emmanuel Dunand, AFP

Ani oficiální apely, ani veřejný nátlak nakonec nezviklaly poslance pestré osmikoalice, která se ustavila v minulém týdnu v Izraeli. V neděli 13. června získala nová vláda těsně důvěru. V dalších dnech se pak již plně ujala moci. Základem kabinetu je dohoda lídra liberální pravostředové strany Máme budoucnost Jaira Lapida a tribuna tvrdé osadnické pravice Naftaliho Bennetta. Tito se budou střídat po dvou letech na postu premiéra, respektive ministra zahraničí.

Čtete rádi analýzy zahraničního dění z dílny Petra Jedličky? Podpořte rubriku Svět a pomozte jí rozšiřovat kapacity.
×

Zástupci dalších šesti stran se podělili o ostatní rezorty, přičemž silová ministerstva připadla pravici: ministrem obrany zůstal Benny Ganc z Modrobílé; ministrem spravedlnosti se stal Gideon Saar z Nové naděje. Ministrem financí je pak Avigdor Lieberman z Izrael, náš domov. Středolevicové Straně práce a levicovému Merecu připadly rezorty jako doprava, životní prostředí nebo zdravotnictví.

„Tato vláda má ambici pracovat pro všechny (…) Budeme dělat, co můžeme, aby z ní nikdo nemusel mít obavy. A rád bych vzkázal těm, kdo míní dnes oslavovat: neradujte se ze zklamání těch druhých, z jejich bolesti,“ uvedl v netypicky smířlivé nástupní řeči ultranacionalista Bennett, který se stal dle dohody premiérem jako první.

Oficiálními prioritami vlády jsou postcovidová obnova, vzdělání a investice do infrastruktury. Pozorovatelé se však shodují, že jde především o blok, který má ukončit éru Benjamina Netanjahua. Dosavadní premiér řídil izraelské vlády patnáct let a z nich posledních dvanáct v kuse. Pevně kontroloval velkou část politického pole, což mělo četné negativní důsledky.

Od roku 2019 navíc čelil Netanjahu několika obžalobám v korupčních kauzách a panovalo podezření, že chce udržet u moci za každou cenu, aby se vyhnul soudům. Jeho postupy v posledních letech byly už tak problematické, že v posledku přiměly spoluvládnout liberály, socialisty, jednu arabskou stranu i krajní pravici. Od vzniku státu Izrael nastala podobná situace vůbec poprvé.

„Jde o nejširší koalici v izraelské historii. Kvůli tomu se může však začít i rychle rozpadat. Naftali Bennett bude mít plné ruce práce už jen s tím udržet strany pohromadě,“ hlásil do úterního vysílání BBC Tom Bateman, blízkovýchodní zpravodaj stanice.

Reakce Palestinců

Jak zní dnes takřka z každého komentáře, nová koalice se sice prohlašuje za vládu změny, pro otázku přístupu k palestinským záležitostem to ale neplatí. Nový premiér Bennett zopakoval hned v prvních dnech podporu osadnickému hnutí. To v rozporu s mezinárodním právem systematicky rozšiřuje izraelské osady na Západním břehu Jordánu. Vinou neochoty izraelských vlád proces zastavit se přitom už šest let odmítají Palestinci účastnit vyjednávání o společné budoucnosti.

Někteří pozorovatelé radí počkat ještě na nějakou iniciativu z USA či na to, jak se kabinet postaví k velkým osadnickým projektům. I nová ministryně životního prostředí Tamar Zandbergová z levicového Merecu ale již stanici Channel 12 potvrdila, že „nová vláda se dohodla mírový proces neobnovovat, tedy alespoň v současné situaci“.

Tomu odpovídají ve směs i oficiální palestinské reakce. „(Ustavení nové vlády) je vnitřní izraelská záležitost. Naše pozice byla vždy jasná — to, co chceme, je palestinský stát v hranicích z roku 1967 s Jeruzalémem jako hlavním městem,“ uvedl mluvčí prezidenta Palestinské samosprávy Mahmúda Abbáse pro zpravodajské agentury.

„(I nově vzniklá vláda) je okupační a koloniální entita, jíž bychom měli vzdorovat silou, abychom se domohli zpět svých práv,“ uvedl pro média mluvčí Hamásu, islamistické skupuny ovládající pásmo Gazy.

Poprvé s Araby

Velkou pozornost budí i v uvedených souvislostech vládní účast arabské strany Raam v čele s Mansúrem Abbásem. Jde o první těleso zastupující izraelské Araby, které se v Izraeli podílí na vládě.

Analytikové ovšem připomínají, že i tato strana míní hájit především zájmy svých voličů v Izraeli, nikoli Arabů žijících na palestinských územích. Mansúr Abbás je konzervativec a strana Raam se profiluje jako islamistické těleso. V jednáních si ale počínali čistě pragmaticky.

Za účast na vládě dostal Raam slíbeny štědré finanční transfery, legalizaci několika beduínských vesnic a zastavení demolic palestinských domů. Vláda jako celek chce ale zároveň zakázat výstavbu dalších domů v zóně C na Západním břehu Jordánu.

Za jistou obranu proti eventuálním radikálním výstřelkům těch nebo oněch členů vlády se považuje právo veta, jež mají dle koaliční smlouvy jak Lapid, tak Bennett. Každý pozorovatel ale zároveň upozorňuje, že vláda bude mít velký problém vydržet do konce řádného funkčního období. Že přečká až do roku 2025, odhaduje v průzkumech ostatně jen necelá čtvrtina Izraelců.

Další informace:

Diskuse