Ani oficiální apely, ani veřejný nátlak nakonec nezviklaly poslance pestré osmikoalice, která se ustavila v minulém týdnu v Izraeli. V neděli 13. června získala nová vláda těsně důvěru. V dalších dnech se pak již plně ujala moci. Základem kabinetu je dohoda lídra liberální pravostředové strany Máme budoucnost Jaira Lapida a tribuna tvrdé osadnické pravice Naftaliho Bennetta. Tito se budou střídat po dvou letech na postu premiéra, respektive ministra zahraničí.

Zástupci dalších šesti stran se podělili o ostatní rezorty, přičemž silová ministerstva připadla pravici: ministrem obrany zůstal Benny Ganc z Modrobílé; ministrem spravedlnosti se stal Gideon Saar z Nové naděje. Ministrem financí je pak Avigdor Lieberman z Izrael, náš domov. Středolevicové Straně práce a levicovému Merecu připadly rezorty jako doprava, životní prostředí nebo zdravotnictví.

„Tato vláda má ambici pracovat pro všechny (…) Budeme dělat, co můžeme, aby z ní nikdo nemusel mít obavy. A rád bych vzkázal těm, kdo míní dnes oslavovat: neradujte se ze zklamání těch druhých, z jejich bolesti,“ uvedl v netypicky smířlivé nástupní řeči ultranacionalista Bennett, který se stal dle dohody premiérem jako první.

Oficiálními prioritami vlády jsou postcovidová obnova, vzdělání a investice do infrastruktury. Pozorovatelé se však shodují, že jde především o blok, který má ukončit éru Benjamina Netanjahua. Dosavadní premiér řídil izraelské vlády patnáct let a z nich posledních dvanáct v kuse. Pevně kontroloval velkou část politického pole, což mělo četné negativní důsledky.

Od roku 2019 navíc čelil Netanjahu několika obžalobám v korupčních kauzách a panovalo podezření, že chce udržet u moci za každou cenu, aby se vyhnul soudům. Jeho postupy v posledních letech byly už tak problematické, že v posledku přiměly spoluvládnout liberály, socialisty, jednu arabskou stranu i krajní pravici. Od vzniku státu Izrael nastala podobná situace vůbec poprvé.

„Jde o nejširší koalici v izraelské historii. Kvůli tomu se může však začít i rychle rozpadat. Naftali Bennett bude mít plné ruce práce už jen s tím udržet strany pohromadě,“ hlásil do úterního vysílání BBC Tom Bateman, blízkovýchodní zpravodaj stanice.

Reakce Palestinců

Jak zní dnes takřka z každého komentáře, nová koalice se sice prohlašuje za vládu změny, pro otázku přístupu k palestinským záležitostem to ale neplatí. Nový premiér Bennett zopakoval hned v prvních dnech podporu osadnickému hnutí. To v rozporu s mezinárodním právem systematicky rozšiřuje izraelské osady na Západním břehu Jordánu. Vinou neochoty izraelských vlád proces zastavit se přitom už šest let odmítají Palestinci účastnit vyjednávání o společné budoucnosti.

Někteří pozorovatelé radí počkat ještě na nějakou iniciativu z USA či na to, jak se kabinet postaví k velkým osadnickým projektům. I nová ministryně životního prostředí Tamar Zandbergová z levicového Merecu ale již stanici Channel 12 potvrdila, že „nová vláda se dohodla mírový proces neobnovovat, tedy alespoň v současné situaci“.

Tomu odpovídají ve směs i oficiální palestinské reakce. „(Ustavení nové vlády) je vnitřní izraelská záležitost. Naše pozice byla vždy jasná — to, co chceme, je palestinský stát v hranicích z roku 1967 s Jeruzalémem jako hlavním městem,“ uvedl mluvčí prezidenta Palestinské samosprávy Mahmúda Abbáse pro zpravodajské agentury.