Ani oficiální apely, ani veřejný nátlak nakonec nezviklaly poslance pestré osmikoalice, která se ustavila v minulém týdnu v Izraeli. V neděli 13. června získala nová vláda těsně důvěru. V dalších dnech se pak již plně ujala moci. Základem kabinetu je dohoda lídra liberální pravostředové strany Máme budoucnost Jaira Lapida a tribuna tvrdé osadnické pravice Naftaliho Bennetta. Tito se budou střídat po dvou letech na postu premiéra, respektive ministra zahraničí.

Zástupci dalších šesti stran se podělili o ostatní rezorty, přičemž silová ministerstva připadla pravici: ministrem obrany zůstal Benny Ganc z Modrobílé; ministrem spravedlnosti se stal Gideon Saar z Nové naděje. Ministrem financí je pak Avigdor Lieberman z Izrael, náš domov. Středolevicové Straně práce a levicovému Merecu připadly rezorty jako doprava, životní prostředí nebo zdravotnictví.

„Tato vláda má ambici pracovat pro všechny (…) Budeme dělat, co můžeme, aby z ní nikdo nemusel mít obavy. A rád bych vzkázal těm, kdo míní dnes oslavovat: neradujte se ze zklamání těch druhých, z jejich bolesti,“ uvedl v netypicky smířlivé nástupní řeči ultranacionalista Bennett, který se stal dle dohody premiérem jako první.

Oficiálními prioritami vlády jsou postcovidová obnova, vzdělání a investice do infrastruktury. Pozorovatelé se však shodují, že jde především o blok, který má ukončit éru Benjamina Netanjahua. Dosavadní premiér řídil izraelské vlády patnáct let a z nich posledních dvanáct v kuse. Pevně kontroloval velkou část politického pole, což mělo četné negativní důsledky.