Izrael: protinetanjahuovská koalice nakonec ustavena, zbývá už jenom důvěra
Petr JedličkaOsm stran spojených odporem k dosavadnímu premiérovi se proti předpokladům zvládlo nakonec dohodnout. Pokud koalice získá i hlasy v parlamentu, vznikne v Izraeli poprvé vláda s podporou socialistů, arabské strany a krajní pravice současně.
Dlouho nepravděpodobná vláda izraelských stran bez Benjamina Netanjahua nejspíše nakonec skutečně vznikne. Shodují se na tom pozorovatelé po středeční dohodě hlavních zainteresovaných formací. Novou koalici by mělo tvořit osm stran rozkročených přes celé politické spektrum — od krajní pravice až po levici a islamistické pragmatiky. Získá-li vláda příští týden důvěru v parlamentu, půjde o ideologicky nejširší koalici v izraelských dějinách.
Program koalice není doposud známý — známa je vlastně jen skutečnost, kdo bude koalici tvořit, a že se na premiérském postu vystřídají liberál Jair Lapid a ultranacionalista Naftali Benet. Podle pozorovatelů bude však vládu sjednocovat především zájem vytlačit od moci Benjamina Netanjahua. Dnes jednasedmdesátiletý „věčný“ premiér a předseda strany Likud vedl izraelské vlády celkově patnáct let.
„Žádné průlomové iniciativy bychom od nové vlády čekat neměli (…) Jde tu skutečně především o Netanjahua. Smluvená koalice má Knesetu jen velmi těsnou většinu a premiér udělá bez pochyb vše pro to, aby se co nejdříve rozložila (…) Pouze vzdorovat těmto snahám bude práce na plný úvazek,“ hlásil do čtvrtečního vysílání BBC Jeremy Bowen, redaktor stanice sledující na stanici dění na Blízkém východě.
„Je pravděpodobné, že nová vláda zaměří zvláště na otázky ekonomiky a postpandemického oživení, zatímco velká kontroverzní témata jako palestinská záležitost řešit nebude,“ píše též z Jeruzaléma Oliver Holmes pro list The Guardian.
Kdo je v koalici a Netanjahuova reakce
Jednání o osmikoalici vedl v posledním měsíci Jair Lapid — někdejší novinář a televizní hvězda, který vstoupil do izraelské politiky v roce 2012, v čase protestů proti privilegovanému postavení ultraortodoxních Židů a neúnosným cenám bydlení. Jeho strana Ješ atid (Máme budoucnost) se profiluje liberálně a sekulárně, v bezpečnostních otázkách a vztahu k Palestincům patří však k mainstreamu.
Rozhodující roli v rozhovorech přitom sehrála Lapidova dohoda s Naftalim Benetem — krajně pravicovým patronem osadnického hnutí. Benet vstoupil do politiky z Netanjahuova okolí a postupně se stal jeho politickým partnerem i kritikem zároveň.
Benet vede aktuálně stranu Jamina (Doprava), jejíž podpora byla klíčová pro všechny možné modely koalic, které se rýsovaly po posledních volbách. Vše nasvědčuje tomu, že Bennett si byl vědom své hodnoty a v jednáních s Lapidem získal, co mohl — mimo jiné i závazek, že novou vládu povede jako premiér nejprve právě on; Lapid až případně po roce 2023.