Izrael po čtvrtých volbách: hlavní novinkou je síla militantní pravice

Petr Jedlička

Poměr sil mezi Netanjahuovým blokem a jeho oponenty zůstává zachován. Přibyly ovšem další radikální formace. V novém Knessetu bude teď pět uskupení s agresivně nacionalistickými postoji. Dohromady kontrolují už skoro polovinu parlamentu.

Benjamin Netanjahu stojí v čele země od roku 2009. Právě za jeho vlády se izraelská politika posunula výrazně doprava. Foto Jariv Kac

Úterní parlamentní volby v Izraeli — už čtvrté mimořádné od dubna 2019 — skončily zdánlivě jako obvykle. Zvítězil Likud věčného premiéra Benjamina Netanjahua posílený Abrahamovskými dohodamiočkovacími úspěchy. Ani dohromady s obvyklými partnery ale nezískal sněmovní většinu. Ostatní strany koalici s Netanjahuem odmítají a zároveň se blokují navzájem. Očekává se tedy náročné vyjednávání — podobně jako loni a dvakrát předloni.

Přesto neplatí, že by se v izraelské politice nic nehýbalo. Hlavní novinkou letošních voleb je další vzestup agresivně nacionalistického bloku či, chceme-li, militantní pravice. Od éry Ariela Šarona v Izraeli dlouho platilo, že příslušný elektorát — voliče, kteří slyší na izraelský excepcionalismus a místy až šovinismus, podporu ilegálního osadnictví, rétoriku permanentního ohrožení země a tvrdý přístup k Palestincům — obsluhoval tradičně Likud.

Konkrétní výsledky, zisky a ztráty stran v aktuálních volbách. Grafika WmC
×