V Palestině proběhnou tento rok konečně zase volby — první od roku 2005, respektive 2006. V závěru minulého týdne to stvrdil dekretem prezident Mahmúd Abbás. Obecně se na konání voleb dohodly dvě hlavní palestinské mocenské skupiny — Fatah a Hamás — již minulý rok. Teprve nyní byla však potvrzena konkrétní opatření, která volby fakticky umožní.

Prakticky vzato budou Palestinci volit nejprve parlament 22. května, poté 31. července prezidenta, a nakonec má být vybráno celé vedení Organizace pro osvobození Palestiny. Hlasovat by se mělo jak na Západním břehu, tak v Gaze, a i ve východní části Jeruzaléma. Zde je však otázkou, zda jeruzalémským Palestincům umožní volit Izrael.

„Prezident pověřil (ústřední) volební komisi a celý státní aparát, aby zahájil přípravu demokratických voleb ve všech městech domoviny,“ uvádí s odkazem na Abbásův dekret agentura Reuters.

Poslední volby, které se konaly v celé Palestině, byly do parlamentu v roce 2006. Zvítězilo v nich tehdy hnutí Hamás s radikálnější a silně protikorupční rétorikou. Následovala vnitropalestinská válka, ovládnutí Gazy a petrifikace pozic obou dominantních uskupení.

Jak Fatah, tak Hamás vládnou přibližně již deset let — tedy od vypršení funkčních období z voleb 2005 a 2006 — bez demokratického mandátu. Mezi analytiky se vede dlouhodobá debata, zda mohou za tuto skutečnost více jmenovaná uskupení samotná, anebo Stát Izrael. Ten totiž soustavně vyhlašuje, s jakými palestinskými představiteli bude spolupracovat a s jakými ne, volby nevolby.

Nedemokratická povaha vlády v Gaze i na Západním břehu byla jedním z hlavních motivů lidové protestní vlny, která probíhala v Palestině během tzv. arabského jara.

„Hlavní palestinská uskupení se pokusila v minulé dekádě několikrát sestavit jednotnou vládu a vypsat volby, nikdy se to však opravdu nepodařilo (…) Současná situace je jiná v tom, že podle uzavřené dohody se mají nejprve konat volby, a teprve poté se má řešit sjednocování reprezentace a politické otázky,“ vysvětlila na France 24 Irris Maklerová, oblastní zpravodajka stanice.

Proč právě nyní

Pozorovatelé spojují ochotu palestinských mocných uspořádat konečně volby především s posledním mezinárodním vývojem. Konkrétně se jedná zejména o posílení postavení Státu Izrael díky tzv. Abrahámovským dohodám — Spojeným státy vyjednanými smlouvami mezi Izraelem a méně angažovanými arabskými státy: Marokem, Súdánem, Bahrajnem a Spojenými arabskými emiráty.

Dále se upozorňuje na časovou blízkost Abbásova stvrzení a nástupu nové administrativy v USA. Vláda Donalda Trumpa prosazovala vznik palestinského státu na území a za podmínek, které určí Stát Izrael a USA vzájemnou dohodou (tzv. Kushnerův mírový plán). Od vlády Joa Bidena si Palestinci slibují inkluzivnější přístup, třebaže málokdo pochybuje, že i ta bude proizraelská.

„(Aktuální začátek příprav na volby) je, jako by Palestinci vzkazovali nastupující americké administrativě: ‚Jsme připraveni se zapojit,‘“ uvedl pro Reuters palestinský analytik Hani Habib.

Otázka výsledku