Palestinci půjdou konečně zase k volbám, po patnácti letech poprvé

Petr Jedlička

Hlavní palestinská uskupení se tentokrát dohodla, že nejprve se uspořádají volby, a teprve poté budou řešit vzájemné konflikty. Fatah i Hamás vládnou již deset let bez demokratického mandátu. Otázkou zůstává, jak přijme výsledek Izrael.

Drtivá většina Palestinců volby dle průzkumů vítá, přes padesát procent z nich má však obavy, že neproběhnou zcela férově. Foto ECFR, Pixbay
Drtivá většina Palestinců volby dle průzkumů vítá, přes padesát procent z nich má však obavy, že neproběhnou zcela férově. Foto ECFR, Pixbay

V Palestině proběhnou tento rok konečně zase volby — první od roku 2005, respektive 2006. V závěru minulého týdne to stvrdil dekretem prezident Mahmúd Abbás. Obecně se na konání voleb dohodly dvě hlavní palestinské mocenské skupiny — Fatah a Hamás — již minulý rok. Teprve nyní byla však potvrzena konkrétní opatření, která volby fakticky umožní.

Čtete rádi analýzy zahraničního dění z dílny Petra Jedličky? Podpořte rubriku Svět a pomozte jí rozšiřovat kapacity.
×

Prakticky vzato budou Palestinci volit nejprve parlament 22. května, poté 31. července prezidenta, a nakonec má být vybráno celé vedení Organizace pro osvobození Palestiny. Hlasovat by se mělo jak na Západním břehu, tak v Gaze, a i ve východní části Jeruzaléma. Zde je však otázkou, zda jeruzalémským Palestincům umožní volit Izrael.

„Prezident pověřil (ústřední) volební komisi a celý státní aparát, aby zahájil přípravu demokratických voleb ve všech městech domoviny,“ uvádí s odkazem na Abbásův dekret agentura Reuters.

Poslední volby, které se konaly v celé Palestině, byly do parlamentu v roce 2006. Zvítězilo v nich tehdy hnutí Hamás s radikálnější a silně protikorupční rétorikou. Následovala vnitropalestinská válka, ovládnutí Gazy a petrifikace pozic obou dominantních uskupení.

Jak Fatah, tak Hamás vládnou přibližně již deset let — tedy od vypršení funkčních období z voleb 2005 a 2006 — bez demokratického mandátu. Mezi analytiky se vede dlouhodobá debata, zda mohou za tuto skutečnost více jmenovaná uskupení samotná, anebo Stát Izrael. Ten totiž soustavně vyhlašuje, s jakými palestinskými představiteli bude spolupracovat a s jakými ne, volby nevolby.

Nedemokratická povaha vlády v Gaze i na Západním břehu byla jedním z hlavních motivů lidové protestní vlny, která probíhala v Palestině během tzv. arabského jara.

„Hlavní palestinská uskupení se pokusila v minulé dekádě několikrát sestavit jednotnou vládu a vypsat volby, nikdy se to však opravdu nepodařilo (…) Současná situace je jiná v tom, že podle uzavřené dohody se mají nejprve konat volby, a teprve poté se má řešit sjednocování reprezentace a politické otázky,“ vysvětlila na France 24 Irris Maklerová, oblastní zpravodajka stanice.

Fatah a Hamás mají vést do voleb jejich dlouholetí lídři, Mahmúd Abbás (vpravo) a Ismail Haníja. Fota z agentur
Fatah a Hamás mají vést do voleb jejich dlouholetí lídři, Mahmúd Abbás (vpravo) a Ismail Haníja. Fota z agentur

Proč právě nyní

Pozorovatelé spojují ochotu palestinských mocných uspořádat konečně volby především s posledním mezinárodním vývojem. Konkrétně se jedná zejména o posílení postavení Státu Izrael díky tzv. Abrahámovským dohodám — Spojeným státy vyjednanými smlouvami mezi Izraelem a méně angažovanými arabskými státy: Marokem, Súdánem, Bahrajnem a Spojenými arabskými emiráty.

Dále se upozorňuje na časovou blízkost Abbásova stvrzení a nástupu nové administrativy v USA. Vláda Donalda Trumpa prosazovala vznik palestinského státu na území a za podmínek, které určí Stát Izrael a USA vzájemnou dohodou (tzv. Kushnerův mírový plán). Od vlády Joa Bidena si Palestinci slibují inkluzivnější přístup, třebaže málokdo pochybuje, že i ta bude proizraelská.

„(Aktuální začátek příprav na volby) je, jako by Palestinci vzkazovali nastupující americké administrativě: ‚Jsme připraveni se zapojit,‘“ uvedl pro Reuters palestinský analytik Hani Habib.

Otázka výsledku

Podle průzkumů z prosince 2020, jež dělalo Palestinian Center for Policy and Survey Research (PCPSR), hodlá dát osmatřicet procent Palestinců hlas Fatahu a čtyřiatřicet Hamásu. V prezidentské části voleb je pak nejpopulárnějším kandidátem zatím jeden z lídrů Hamásu Ismaíl Haníja, jehož chce volit padesát procent již rozhodnutých voličů. Dosavadního prezidenta Abbáse chce podpořit třiačtyřicet procent. Kampaň však teprve začíná.

Velkou otázkou je, jak se k volbám postaví klíčoví regionální hráči, kolik se ve volbách objeví nových tváří a s jakým programem bude kdo kandidovat. Pro řadové Palestince jsou podle PCPSR nejdůležitějšími otázkami korupce a sjednocení reprezentace, tedy krom budoucnosti státu samotného. Jak Haníja, tak Abbás patří však ještě k první postarafatovské generaci palestinských vůdců a nikdo moc nečeká, že by nějak programově překvapili.

Výsledek palestinských voleb může ovlivnil silně i vývoji v Izraeli. Také tam se totiž budou tento rok konat parlamentní volby (konkrétně 22. března, mimochodem již čtvrté za poslední dva roky). Na palestinskou volební atmosféru může mít dopad jak izraelská předvolební kampaň, tak program, a pochopitelně činnost vlády, jež se po volbách utvoří.

„Je zde riziko, že (palestinské) volby vyhraje opět Hamás, což Izrael, EU a USA nepřijmou (…) a je zde i riziko, že se Fatah a Hamás dohodnou na konec na vzniku jednotné kandidátky. Tímto by volby ztratily část svého smyslu, protože prostor pro úspěch kandidátů mimo hlavní mocenská uskupení by se povážlivě zmenšil,“ uvedl pro Al-Džazíru Chálil Šaín z Palestinian Centre for Policy Research and Strategic Studies, známého také pod zkratkou Masarat.

Další informace:

Reuters Mahmoud Abbas announces first Palestinian elections in 15 years

France 24 Palestinian elections: Fatah and Hamas agree to hold vote in six months

Al-Džazíra Palestine elections: Dates set for first vote in 15 years

Diskuse
May 3, 2021 v 11.21

A volby byly nakonec opět odsunuty na neurčito. Mahmúd Abbás to oznámil 29. dubna s tím, že Izrael nechce umožnit volby ve východním Jeruzalémě a dokud se toto nevyřeší, volby nebudou.