Izraelsko-palestinská eskalace po týdnu: mrtvých už přes 200, konec v nedohlednu

Petr Jedlička

Izraelské útoky na cíle v Gaze v posledních dnech ještě zintenzivnily. Palestinské zdroje hlásí mezi zabitými i osmapadesát dětí, izraelské další dvě. Hamás dává najevo ochotu ke klidu zbraní. Odpalovat rakety však zatím nepřestal ani on.

V prvních dnech mluvčí izraelských ozbrojených sil uváděli, že za dětské oběti nese plnou odpovědnost Hamás, neboť je nechává motat se kolem raketových odpališť. V posledních dnech se počet mrtvých už moc nekomentuje. Foto Mohammed Zaanoun

Na 197 zabitých v Gaze a deset v Izraeli; na osmapadesát mrtvých dětí na palestinské straně a dvě na izraelské. K tomu stovky poškozených či úplně zbořených budov, psychická traumata a několik tisíc zraněných — plus dle izraelské vlády likvidace velké části bojových kapacit hnutí Hamás a několika desítek jeho bojovníků. Taková je po sedmi dnech bilance aktuální eskalace v izraelsko-palestinských vztazích — té, jež navázala na řetězec úřední šikany, bezpráví, protestů a střetů v posledních týdnech v Jeruzalémě.

Čtete rádi analýzy zahraničního dění z dílny Petra Jedličky? Podpořte rubriku Svět a pomozte jí rozšiřovat kapacity.
×

Počet izraelských úderů na Gazu i raket z ní vystřelených o víkendu ještě výrazně vzrostl. V sobotu bylo velkým tématem bombardování uprchlického tábora Shati a výškové budovy, kde sídlili zpravodajové Al-Džazíry a AP. Neděle byla pak dnem nejintenzivnějšího bombardování a odstřelování vůbec.

V pondělí ráno podniklo velký nálet na cíle v Gaze přes padesát izraelských letadel, a to ve dvacetiminutovém úseku. Dohromady už Izrael provedl podobných úderů několik set.

Celkový počet raket odpálených Hamásem a dalšími palestinskými militanty přesáhl v neděli zároveň tři tisíce.

Dvanáct palestinských obětí je hlášeno už také ze Západního břehu, kde izraelští vojáci rozehnali střelbou dav protestujících. Podle izraelské verze se tak stalo poté, co demonstranti začali vojáky napadat.

Pozemní ofenzívu proti Gaze Izrael v uplynulých dnech nezahájil, třebaže u pásma má již soustředěny posílené úderné svazy. Mezi pozorovateli se vede debata, zda či kdy přesně tak v dohlednu učiní.

„Blížíme se bodu, kdy se narůstající bezpečnostní a humanitární krize vymkne možnostem kontroly,“ uvedl v neděli António Guterres, generální tajemník OSN.

Otázka výběru cílů

Izraelské ozbrojené síly, instituce i odpovědní politikové stále opakují, že Izrael likviduje jen legitimní vojenské a teroristické cíle plus odpovídající infrastrukturu, jako jsou přeshraniční tunely. Fakt, že údery zasahují i desítky civilních domů, škol či nemocnic, zdůvodňují izraelská místa buď tím, že jde o hamásovkou propagandu, nebo argumentem, že Hamás ukrývá do daných budov své kanceláře, odpaliště raket či sklady zbraní.

Navíc je soustavně zdůrazňováno, že izraelské ozbrojené síly dávají krátce dopředu vědět, kde zaútočí, aby mohli civilisté uprchnout.

Reportéři přítomní přímo v Gaze nicméně hlásí desítky případů bombardování budov, v nichž Hamás nikdy nikdo neviděl, anebo mostů či zemědělských usedlostí. Často se také stává, že izraelské letouny cílí například na podzemní tunel, avšak bombardování naruší statiku budov v celém okolí a ty se pak postupně hroutí.

Všechna seriózní zpravodajská média již řadu dní plní výpovědi osob, jimž v troskách zůstaly děti, partneři nebo rodiče. Reportáže z izraelských osad a měst zachycují sirény a lidi prchající do krytů — Hamás své rakety zjevně cílí na izraelská sídla obecně a stále je nedokáže moc zaměřit. Záběry z Gazy bývají o dost děsivější.

„Z Gazy se nedá utéct, a tak se postupně ustálily dva způsoby, jimiž zde lidé těm hrozným nocím (kdy se bombarduje) čelí: buď nocuje celá rodina v jedné místnosti, aby, když zasáhnout izraelská letadla jejich dům, zemřeli všichni společně; nebo je snaha naopak umístit každého z rodinných příslušníků do jiné místnosti, aby se zvýšila šance, že přežije alespoň někdo,“ uvedla pro Al-Džazíru Eman Basherová, Palestinka z Gazy, jejíž působivé tweety o situaci byly citovány v minulém týdnu i v americkém Kongresu.

Izrael dosud nepřipustil jediné pochybení a všechny své útoky hájí. Také Hamás mluví především o obraně a odboji. Foto Mohammed Zaanoun

Kdy bude konec?

Agentury OSN vyzývají k ukončení násilí již od počátku stávající eskalace. Jednání o klidu zbraní nabídl minulý týden také Hamás. Izraelská oficiální místa ovšem soustavně uvádějí, že „vojenské operace skončí, až bude úplný klid“, respektive „až bude podlomena schopnost teroristů ohrozit izraelskou bezpečnost“. Premiér Netanjahu ještě v neděli zdůrazňoval, že „útoky budou i nadále pokračovat“, a to  „v plné síle“.

Do Izraele přicestovali v závěru minulého týdne různí zmocněnci pro řešení konfliktu, kteří o možnostech přerušení bojů nyní vyjednávají. Největší pozornost budí mise zvláštního vyslance ze Spojených států Hadyho Amra, jenž má dle amerického ministra zahraničí Blinkena „pomoci postupné deeskalaci situace“, která předpokládá „odpovídající kroky obou stran“.

Amr nicméně nemůže jednat přímo s Hamásem, neboť ten USA považují za teroristickou organizaci. Musí se tak opírat o egyptské či katarské zprostředkování, což proces dále komplikuje. Z izraelských oficiálních míst přitom ochotu k nějakému jednostrannému gestu zatím moc nevidět.

„Izrael chce zjevně způsobit militantům tak velké škody, jak jen může, než násilnosti konečně utichnou. V podobných situacích v minulostí to bylo zpravidla tak, že neustal, dokud zahraniční pobouření nad civilními oběťmi, zhoršování humanitární situace v Gaze a volání po ukončení operace nepřesáhly určitou mez (...) A dnes si Izrael situaci vyhodnocuje tak, že této meze zatím dosaženo nebylo,“ hlásil do pondělního vysílání BBC Paul Adams, zvláštní zpravodaj stanice.

Další informace:

Diskuse