Zbraně mezi Izraelem a Gazou umlkly, podmínky příměří určí až další jednání

Petr Jedlička

Egypt, Katar a USA zprostředkovaly úspěšně vyhlášení klidu zbraní. Ostřelování a bombardování tak po jedenácti dnech ustalo. V dalších dnech se má jednat o podmínkách příměří a snad i hledat spravedlivější model soužití.

Jako vždy slaví i tentokrát obě strany konflikt jako své vítězství. Při jedenáctidenní eskalaci bylo zabito bezmála 250 lidí. Foto Abbas Momani, AFP

Izrael a palestinské militantní skupiny v Gaze se dohodly na přerušení bojů. Stalo se tak v minulých dnech, za egyptského, katarského a zřejmě i amerického zprostředkování. Klid zbraní začal platit ihned po ohlášení dohody v noci na pátek. Poslední eskalace mezi oběma aktéry tak skončila po rovných jedenácti dnech. Stála bezmála 250 životů.

Přerušení bojů bylo vyhlášeno jako bezpodmínečné, obě strany jej přesto rámují tak, že dosáhly svého: Izrael „zastrašení Hamásu“ a „zničení velké části jeho bojových kapacit“, militanti „uhájení čtvrti Šejk Džarráh a mešity al-Aksá“. I Hamás nicméně zároveň oslavuje jedenáctidenní boje jako své vlastní vítězství a izraelští představitelé zdůrazňují, že politika jejich státu se v žádném ohledu nemění.

„To, co je na stole, je zatím skutečně jen zastavení palby, nic víc. O příměří a jeho podmínkách by se mělo teprve vyjednávat, pochopitelně opět nepřímo,“ hlásila už do čtvrtečního speciálu France 24 Irris Maklerová, jeruzalémská zpravodajka stanice.

Oficiální kanál Izraelských ozbrojených sil shrnuje, že během uplynulých jedenácti dnů zasáhla izraelská armáda přes tisíc vojenských cílů v Gaze a usmrtila 160 militantů. Hamás a další organizace přiznávají poškození infrastruktury a ztrátu asi dvaceti bojovníků. Celkově o život přišlo nejméně 244 lidí. 232 z nich bylo zabito v Gaze a dvanáct v Izraeli.

Podle palestinského ministerstva zdravotnictví je mezi palestinskými oběťmi 65 dětí. Izrael potvrzuje dvě dětské oběti. Speciální reporty přibližují také případy zabitých žen, lékařů či postižených.

Několik desítek tisíc lidí v Gaze přišlo dále o bydlení. Na Izrael pak mělo být odpáleno celkem 4300 raket. Žádnou budovu ale nezbořily.

Eskalaci spustila 10. května raketová palba z Gazy navazující na řetězec úřední šikany, bezpráví, protestů a střetů v posledních týdnech v Jeruzalémě. Její vrchol nastal minulý víkend a v pondělí, kdy izraelská letadla bombardovala Gazu soustavně v dlouhých intervalech.

Pozorovatelé se shodují, že se zevrubnější analýzou důsledků bude lepší ještě počkat. Důležité budou podmínky eventuálně dojednaného příměří, podoba rekonstrukce Gazy, s níž slíbily pomoci Egypt i USA, a též dopady vývoje v izraelské a palestinské politice.

Víceznačná zůstává také role Spojených států. Prezident Biden oznámil příměří ve zvláštním projevu ve stejnou chvíli jako hlavní aktéři bojů. V první části vystoupení opět zdůraznil americkou podporu Izraeli, ve druhé však uvedl, že Izraelci a Palestinci mají mít stejná práva, k čemuž prý míní jeho vláda dopomoci. Teprve časem se ukáže, co tato slova ve skutečnosti znamenala.

„Skončilo čtvrté velké válečné střetnutí mezi Izraelem a Hamásem za posledních patnáct let (…) A stejně jako u předchozích i řady menších mezi nimi, reagují obě strany velmi podobně — obě si nárokují vítězství, načež pak zasévají semena, z nichž roste další konflikt. Jedno lze myslím říci už dnes s určitostí — pokud se nezmění status quo, čeká nás za nějaký čas další kolo,“ hlásil do pátečního vysílání BBC Jeremy Bowen, redaktor stanice zaměřený na dění na Blízké východě.

Další informace: