Soud s Issou Amrem je příkladem kriminalizace palestinského nenásilného odporu
Zdeněk JehličkaPalestinský aktivista Issa Amro z Hebronu je představitelem bohaté tradice nenásilného odporu. Pronásledován byl Izraelem i palestinskými úřady, zastání se mu dostalo mimo jiné od české Amnesty International. V pondělí jej čeká další soud.
V pondělí 8. února proběhne ve vojenské věznici Ofer u Ramalláhu další kolo soudů s palestinským lidskoprávním aktivistou Issou Amrem. Izraelský režim jej za nenásilný odpor proti okupaci věznil již několikrát. Issa Amro je tak pravidelně terčem perzekucí za něco, co je garantováno Listinou základních práv a svobod — a to způsobem, jaký si u nás běžně spojujeme s represemi minulého režimu a jaký je u jiných podobně se chovajících států po právu kritizován.
Začátkem ledna byl Issa Amro obžalován znovu. Tři body obžaloby se týkají „účasti na demonstraci bez povolení“, další dva „maření výkonu bezpečnostních sil“ — tím se rozumí se kladení pasivního odporu vůči zatčení izraelskými vojáky. Jako poslední bod se uvádí „napadení“, což má být incident, kdy Amro údajně strkal do vojáků doprovázejících nelegální izraelské osadníky.
Obžaloba se tedy vrací k událostem z let 2010 až 2016 a k Amrovými aktivitám proti okupaci, rozvíjeným převážně v palestinském Hebronu. Místní obyvatelé patří k lidem nejhůře postiženým okupací, protože ilegální izraelští osadníci zde žijí přímo v centru města.
Poslední ze jmenovaných bodů obžaloby — údajné napadení armádní ochranky osadníků — byl již v roce 2010 jednou vojenským soudem odložen pro nedostatek důkazů. Izraelská vojenská prokuratura se tím současně vyhnula nutnosti došetřit podnět Issy Amra, který tvrdil, že to byl naopak on, kdo byl vojákem napaden.
Ostatně jako hlavní svědci obžaloby vystupují opět izraelští vojáci, příslušníci hraniční policie a nelegální osadníci. Tedy všichni ti, kteří se na pokračování izraelské okupace podílejí či z ní mají prospěch.
I přes mimosoudní restrikce a omezování pohybu ze strany vojenské správy se Issa Amro při svých aktivitách striktně a z přesvědčení vyhýbá násilí, čímž navazuje na dlouholetou — a v našem prostředí nedostatečně připomínanou — tradici nenásilného palestinského odporu proti okupaci. Jak ve svých prohlášeních opakovaně zdůrazňuje, jeho inspirací je nenásilný aktivismus coby zdroj dlouhodobé a stabilní změny. Své působení vidí jako součást jiných podobných hnutí proti útlaku a nespravedlnosti po celém světě.
Podle Amnesty International je Issa „prominentním hlasem proti izraelskému režimu diskriminace a soustavného porušování lidských práv Palestinců na okupovaných palestinských územích“. Jeho obvinění považuje Amnesty International za neodůvodněné a politicky motivované a vyzývá Izrael, aby upustil od jeho stíhání. V minulosti se za Issu Amra postavila i česká sekce Amnesty International, která mu v jedné ze svých kampaní dala hlas a umožnila mu podat svědectví o jednom z jeho četných zatčení.
Proti stíhání Issy Amra a kriminalizaci jeho aktivit se vyslovila již dvakrát také OSN. Poprvé v roce 2019, když vydala zprávu, ve které žádala jeho ochranu a vyjádřila „znepokojení“ nad jeho tehdejší obžalobou. A podruhé koncem ledna letošního roku, kdy se za něj postavili experti Vysokého komisaře pro lidská práva při OSN. Ti Izrael vyzvali, aby přestal používat vojenské nástroje, jako jsou „systematické zatýkání, soudní pronásledování a zastrašování“, k maření činnosti obránců lidských práv.
Za Issu Amra se v roce 2017 postavilo otevřeným dopisem též pětatřicet amerických kongresmanů a čtyři senátoři, mezi nimi i Bernie Sanders. V dopise adresovaném tehdejšímu americkému ministrovi zahraničních věcí Rexu Tillersonovi připomněli, že mnohá z obvinění vznesených proti němu nejsou „mezinárodně uznanými trestnými činy“.
Svou podporu už Issu Amrovi vyjádřily i některé židovské organizace, jako jsou Jewish Voice for Peace, IfNotNow či liberálně sionistická J-Street. V solidaritě s ním vznikla také petice a hashtag StandWithIssa.