V červnu, kdy byla hrozba anexe Západního břehu Jordánu Izraelem na vrcholu, vyšel komentář pracovníka Českého rozhlasu Jana Fingerlanda „Jak je důležité míti jasno v anexi Západního břehu“. V záplavě zajímavějších — hlavně cizojazyčných — komentářů si další proizraelský text, kterých vychází v českém veřejném prostoru nadbytek, nezasloužil větší pozornost. Navíc když se tou dobou v souvislosti s dopisem ministra Petříčka a dvou bývalých ministrů zahraničí ukázalo, že pokud jde o zaťatost v obraně izraelské kolonizace, nedosáhla většina zdejší politické i mediální elity zdaleka svého dna.

Izraelský premiér Netanhaju se znovu nechal slyšet, že anexe Západního břehu Jordánu je pouze odložená, a to i přes nedávno uzavřené dohody Izraele se Spojenými arabskými emiráty a s Bahrajnem, které tomu měly zabránit. Při novém otevření tématu můžeme tedy očekávat opětovnou mediální masáž, jež se nám bude snažit namluvit, proč právě izraelská anexe dalších palestinských území znamená novou šanci na mír a příslib blaha pro Palestince.

Zdánlivě logické Fingerlandovy argumenty přitom pod zástěrkou údajné snahy „narovnat poměry“ ve skutečnosti pouze pomáhají ve zdejším politickém diskursu normalizovat izraelskou okupaci. Jan Fingerland, stejně jako ostatní matadoři našich veřejnoprávních médií zabývající se profesně Blízkým východem, např. Jakub Szántó či David Borek, je silně zaujatý ve prospěch Izraele, jeho pozice je tedy předvídatelná a jeho přístup do českých veřejnoprávních médií o to snazší.

Podobně jako u obou dalších zmíněných novinářů je zajímavější spíše to, co Fingerland vynechává, než to, co se snaží klopotně dokázat: například údajný antisemitismus Hanny Arendtové či nenávistnou povahu hnutí BDS, jež vyzývá k bojkotu, stažení investic a sankcím, jak to předvedl na loňském panelu věnovaném takzvanému novému antisemitismu.

Jeho komentář tak kupříkladu úplně vynechává pojmy „okupace“, „mezinárodní právo“ či „nelegální osady“. Tedy výrazy, které jsou pro pochopení reality, o níž hovoří, zcela zásadní. Kruh se uzavírá, když mediální pseudoargumentace těchto „renomovaných komentátorů“, snažící se najít cokoliv, co by obhájilo izraelskou okupaci, přechází do úst našim politickým zástupcům, kteří jí nahrazují chybějící znalosti a dále ji kreativně rozvíjejí do závěrů až absurdních, jak můžeme sledovat například u předsedy Sněmovny Radka Vondráčka či prezidenta Zemana.

Je komické, když uvedení komentátoři, dominující veřejnému prostoru, sténají nad údajnou diskriminací vůči Izraeli a „dvojím metrem“, a přitom se odvolávají na případy, které paradoxně mluví proti nim. Podívejme se proto na Fingerlandovu argumentaci blíže.

Analogie s Krymem

V první části svého textu předkládá Fingerland zdánlivé důvody toho, proč nepovažuje okupaci Západního břehu za podobnou okupaci Krymu. Bezděčně, nebo možná záměrně, přitom naráží na jeden z argumentů otevřeného dopisu, který zaslaly v červnu ministru Petříčkovi ve věci hrozící anexe občané a občanky České republiky a v němž ministra podporují v jeho snaze držet se mezinárodního práva. A který právě se srovnáním okupace Krymu a Západního břehu pracuje.

Podle Fingerlanda jde hlavně o to, že „Krym je poloostrov obklopený mořem, jeho území je jasně a jednou provždy vymezeno“, čímž chtěl asi říci, že na rozdíl od Ruska se Izrael ve svých anekčních choutkách nezastaví před žádnou přirozenou hranicí. Jak jinak lze rozumět tomuto z hlediska mezinárodního práva absurdnímu argumentu, který Fingerland futruje informací, že „hranice Západního břehu jsou nahodilé a vznikly nedávno. Jde o linii příměří mezi bojujícími stranami arabsko-izraelské války z roku 1949“.