Palestinci zůstávají i tvář v tvář epidemii koronaviru opuštěni

Lucie Šarkadyová

Palestinci neztrácejí černý humor: okupovaná Gaza je prý dnes nejbezpečnější místo na zemi. Dobře ovšem vědí, že pokud by ji nákaza zasáhla, bude to rozsudek smrti.

Betlém se tak proměnil v město duchů. Palestinští policisté na checkpointu v místě, které normálně kypí čilým ruchem. Foto Samar Hazbounová

Situace na Blízkém východě docela dlouho napovídala tomu, že by se mu koronavirus mohl vyhnout. Když Evropa hlásila tisíce nakažených, v Izraeli a Palestině to ještě ani nebylo téma. Do jisté míry za to mohly izraelské volby, již třetí v řadě během jednoho roku, a následky Trumpova nezodpovědného mírového plánu, který vedl ke zvýšené vlně násilí. 

Osudovým byl čtvrtek 5. března a z hodiny na hodinu bylo vše jinak. Izrael začal zpřísňovat bezpečnostní opatření a preventivně zrušil lety ze Švýcarska, Rakouska, Francie, Německa, Španělska a samozřejmě Itálie. Opatření se týkalo i příchozích, kteří v minulých dvou týdnech navštívili Írán, Jižní Koreu nebo Čínu. 

A čtvrtek byl také zatím poslední den, kdy se dalo přejet ze Západního břehu Jordánu do Izraele, nicméně pouze se zpáteční letenkou dokládající rychlý odjezd ze země. Jinak se přejezd musel koordinovat s ambasádou, která by informovala vojáky na checkpointu, popřípadě se zkusit nechat propašovat, jak mi sdělili někteří z turistů. 

Situace se výrazně zdramatizovala poté, co v Betlémě za jeden den identifikovali devět nakažených novým koronavirem. Původcem byl zřejmě řecký turista. Není divu, že se infekce rozšířila právě tam: Betlém je nejvíce navštěvované město v Palestině, a to hlavně kvůli Kostelu Narození Páně, který ročně navštíví přes jeden a půl milionu lidí. 

K dnešnímu dni Palestina eviduje celkem 41 nakažených a z toho 37 je jich v Betlémě a zbylí v Tulkaremu, na severu Západního břehu Jordánu u izraelských „hranic“. Po potvrzení prvních nakažených bylo přes šest set turistů okamžitě umístěno do karantény v hotelu Angel a dále postupně evakuováno. 

Kromě místních, většinou zaměstnanců hotelu, bylo v hotelu nějakou dobu izolováno také třináct amerických turistů. Místní se kolem hotelu začali shlukovat a lidem v karanténě pomáhat: nosili jim jídlo, hygienické potřeby a vše, co by mohli potřebovat. 

Ovšem vyskytly se i opačné reakce. „Po uzavření celého Betléma jsme se šli s dětmi projít po ulici a za chvíli nás zastavila palestinská police a řekla, ať radši jdeme pryč, protože místní jsou naštvaní na cizince a vnímají je jako zodpovědné za rozšíření viru,“ svěřil se mi jeden francouzský turista. Betlém se tak proměnil v město duchů. Všechny obchody jsou zavřené, ulice prázdné.

Izrael uzavřel Palestincům jediný hraniční přechod do Jordánska

Už před tím Palestinská samospráva zakázala po celém Západním břehu konání jak mezinárodních akcí, tak těch domácích v případě, že se jich účastní více než padesát osob. Dále doporučila nepřejíždět mezi jednotlivými samosprávami — mezi Izraelem a Západním břehem Jordánu tedy mohou cestovat pouze rezidenti Jeruzaléma anebo Palestinci, kteří v Izraeli pracují.

Omezení platí samozřejmě i pro izraelské občany. Již od dohod z Osla zakazuje izraelská vláda svým občanům vstup do Zóny A palestinského území, tedy území, které spadá de iure plně pod palestinskou kontrolu. 

Palestinské území je v současné době stále rozděleno na zónu A, výhradně pod palestinskou kontrolou, zónu B, která je rozdělená mezi palestinskou i izraelskou kontrolu, a zónu C, která je, ač jako palestinské území, čistě pod kontrolou Izraele. Dané rozdělení bylo původně zamýšleno jako přechodné na dobu pěti let s tím, že se mezitím Izraelci stáhnou z celého Západního břehu Jordánu, který přejde plně pod palestinskou samosprávu. To se však nikdy nestalo a rozdělení na zóny stále platí. 

V souvislosti s koronavirem vydal izraelský premiér Netanyahu prohlášení, že Izraelci mají zákaz vstupu i do zóny B, kam jinak běžně mohou. Jde o poměrně nejasné sdělení. Na Západním břehu Jordánu totiž žije přes čtyři sta tisíc nelegálních osadníků, kteří každý den dojíždí do práce do Izraele a není tak jasné, jakým způsobem izraelská vláda kontroluje, kdo je osadník, kdo Izraelec a kdo Palestinec žijící v Izraeli, a kdo kam po překročení checkpointu vlastně míří.

Dále se izraelská vláda rozhodla uzavřít most Allenby, jediný hraniční přechod, který mohou používat Palestinci při vycestování ze země. Přechod se nachází v blízkosti Jericha a je snad jediným hraničním přechodem, kde jsou tři hraniční kontroly — palestinská, izraelská a jordánská. 

Ve chvíli, kdy Izrael most uzavře, nebudou moci Palestinci území opustit, což jim způsobí zásadní problémy. Někteří z nich mají pouze dočasná víza — například proto, že mají i jiné občanství — a musí si je chodit pravidelně obnovovat.

Palestinci neztrácejí smysl pro humor, ale vědí, že jsou v tom sami

K razantním řešením přistoupila také Palestinská samospráva, která si je dobře vědoma nesnází, které by šíření viru mohlo způsobit. Kapacity nemocnic jsou velice omezené, vlivem okupace je celé území rozdrobeno checkpointy a představa, že by se těžší případy onemocnění mohly řešit v Jeruzalémě, je naivní. 

Samospráva také zřídila speciální web pro boj s falešnými informacemi, které se začaly ihned šířit na sociálních sítích. Z něj se dozvíme, že na Západním břehu Jordánu s třemi a půl milionem lidí bylo provedeno přes dva tisíce testů. Jen pro srovnání v České republice to bylo ve stejné době něco málo přes tři tisíce. 

V mnohých ohledech se tak zdá, že palestinská vláda dělá ještě více, než o co jí mezinárodní zdravotnická organizace žádala, a hlavně reaguje rychle a relativně efektivně. Čísla nakažených rostou velice pomalu a včera se již objevily zprávy, že patnáct z nich se vyléčilo.

Let z Tel-Avivu do Prahy. Foto Lucie Šarkadyová

Iniciativu vyvíjí také organizace zabývající se ochranou soukromí, které upozorňují, že některá přijímaná bezpečnostní opatření mohou omezovat svobodu obyvatel. Reagují tak na prohlášení generálního prokurátora Izraele, Avichaje Mandelblita, který povolil sledování telefonů lidí nakažených korona virem. Nevysvětlil ovšem, jak se bude s daty zacházet, ani jak se zamezí zneužití plošného sledování a zajistí návrat k původnímu stavu.

Nutno říct, že Palestinci nepřišli o svůj typický černý humor: sociálními sítěmi se šíří zkazky o tom, kterak je Gaza nyní nejbezpečnější místo na světě. Naráží tak na to, že pásmo je kvůli blokádě již od roku 2006 izolováno.

Současně si všichni uvědomují, že pokud se virus do Gazy dostane, bude to katastrofa a v podstatě rozsudek smrti pro tamější obyvatele. Okupace se samozřejmě nijak nezměnila ani nyní, v době, kdy oba státy vyhlásili stav nouze. Izrael dlouhodobě blokuje mimo jiné i dovážení některých léků a dá se stěží předpokládat, že by již tak vytížené tamější nemocnice, nebo to, co z nich zbylo, mohly bojovat s infekcí. 

Přestože má palestinská vláda situaci prozatím pod kontrolou a koordinace s izraelskou vládou probíhá v tomto případě poměrně úspěšně, budou to opět Palestinci, kdo zaplatí nejvyšší cenu. Již tak nestabilní ekonomika trpí ztrátami, mezinárodní organizace odsud stahují své dobrovolníky, okupace pokračuje a Palestinci vědí, že už tak malý zájem o jejich situaci ještě poklesne.

    Diskuse