Izrael se děsí možných důsledků epidemie v Gaze. Ukončí blokádu?

Lucie Šarkadyová

Pásmo Gazy je místem, kde by epidemie koronaviru mohla způsobit humanitární katastrofu. Izraelem okupovaná a blokována enkláva je přelidněná, má zoufale nedostačující zdravotnický systém, též jiné kapacity jsou slabé. Ukončí Izrael blokádu?

Uprchlické tábory v Gaze jsou místy s největší hustotou obyvetel na planetě Zemi. Foto Archív Lucie Šarkadyové

Pásmo Gazy zaznamenalo dalších sedm nových případů nákazy koronavirem, což v součtu činí devět případů. Uvedená čísla samozřejmě nejsou nijak závratná ve srovnání s jinými státy, nicméně se odhaduje, že reálně bude v Gaze nakažených mnohonásobně více. Testuje se minimálně. 

Unikátní výběr informací ze světa, které v češtině nenajdete nikde jinde. Podpořte Deník Referendum!
×

V celé Palestině si po dlouhou dobu udržovali smysl pro humor a nadhled. Zdá se, že palestinská samospráva na Západním břehu Jordánu zatím situaci poměrně zvládá a že i koordinace snah o zastavení šíření viru s Izraelem relativně funguje. Přesto všichni vědí, že dostane-li se virus do Gazy, může to znamenat humanitární katastrofu řádově větších rozměrů než kdekoli jinde.

Na malém území, jež zabírá rozlohu dvou třetin Prahy, se podle oficiálních údajů tísní na dva miliony lidí; z toho milion a půl jsou registrovaní uprchlíci. Gaza patří k nejhustěji obydleným místům na planetě a tamější uprchlické tábory, kterých je v pásmu osm, jsou vůbec nejhustěji obydlená místa na světě.

Například v táboře Shati (v překladu pláž) žije přes osmdesát tisíc lidí na zhruba půl kilometru čtverečním. Nezaměstnanost v Pásmu Gazy dosahuje téměř padesáti procent, je jedna z nejvyšších na světě.

Nezaměstnanost v Pásmu Gazy dosahuje téměř padesáti procent, je jedna z nejvyšších na světě. Foto Archív Lucie Šarkadyové

Pásmo Gazy je od roku 2006 téměř neprodyšně uzavřené území, Izrael kontroluje všechny přístupy — zemi, moře i vzdušný prostor. Kromě kontrol přechodů a omezování počtu lidí, kteří mohou z Pásma vycestovat, blokuje i dovoz velkého počtu produktů, stavebního materiálu nebo i léků a vybavení pro nemocnice.

Od poslední válečných operací Izraele v roce 2014 většina domů nebyla zrekonstruovaná, poničené nemocnice a infrastrukturu není jak pořádně obnovit. Přestože „válka“ — ve skutečnosti asymetrický konflikt s disproporčními počty obětí na straně palestinských civilistů — skončila, Pásmo Gazy je často vystaveno izraelským náletům.

Zásadním problémem je i nedostatek zdravotnického personálu. Hodně dobrých lékařů z Gazy odešlo. Mnozí ani ne tak proto, že by chtěli utéct, ale prostě proto, že být dobrým lékařem v Gaze je v současných podmínkách v podstatě téměř nemožné.

Být dobrým lékařem v Gaze je v současných podmínkách v podstatě téměř nemožné. Foto Archív Lucie Šarkadyové

„Moje sestra je doktorka a odešla do Egypta. V Gaze nejsou kolikrát ani základní léky a všechny složitější operace se musí řešit na Západním břehu Jordánu nebo v Jeruzalémě, na to ale musíme mít povolení od Izraele. Někdy se ovšem povolení nedostane včas a lidé tak umírají zbytečně jenom kvůli tomu, že se včas nedostali do nemocnice, která by jim mohla pomoci,“ pověděl mi Mahmoud původem z Gazy.

Toto je pak obrovským problémem zejména pro onkologické pacienty, kteří se nemohou léčit ani na Západním břehu Jordánu, protože jediné dvě nemocnice, které přijímají onkologické pacienty, jsou v Jeruzalémě. Centrum Al Mezan registrovalo v roce 2018 asi pětadvacet tisíc žádostí o léčbu mimo Gazu, z čehož deset tisíc žádostí bylo odmítnuto nebo se jejich vyřízení výrazně zpozdilo.

Každý pátek se v Gaze koná „Pochod za návrat domů“ (March of Return) k segregační zdi, kterou je celé pásmo obehnáno. Pouze během roku 2018 izraelští vojáci ostřelující demonstranty zpoza zdi zabili téměř dvě stě Palestinců a zranili jich téměř třicet tisíc, z nichž mnozí skončili jako invalidé. Již tehdy OSN upozorňovalo, že zdravotnictví v Gaze hrozí kolaps.

K tomu přistupují problémy s elektrickou energií, která obvykle funguje jen dvanáct hodin denně, s vodou, která není k dispozici v dostatečném množství ani kvalitě, poněvadž Gaza jednak nezvládá odpadní vody čistit, jednak Izrael okupovanému území k ní odpírá dostatečný přístup. To dohromady tvoří před hrozbou propuknutí epidemie výbušnou směs.

Izrael do Pásma Gazy blokuje přístup i po moři. Foto Archív Lucie Šarkadyové

Zdravotníci po celém světě řeší, zda zvládnou nápor spojený s koronavirem a zda jsou na krizi připraveni. Zdravotníci v Gaze si vůbec nemusí takovou otázku klást. Je jasné, že bez pomoci zvenčí nákazu zvládnout nemohou.

Palestinská vláda na Západním břehu má „svých problémů dost“, aby se jak takž postarala o nakažené tam. Zdravotnictví je na Západním břehu Jordánu samozřejmě v lepším stavu, ale jen těžko by při rozšíření nákazy zvládlo efektivní pomoc dvoumilionové Gaze.

Gaza má k dispozici šestapadesát ventilátorů a čtyřicet lůžek pro intenzivní péči na dva miliony obyvatel. Pro srovnání Česká republika má nyní 3130 lůžek intenzivní péče vyhrazených jen pro pacienty s Covid-19.

Kapacity v Gaze samozřejmě nejsou dostačující ani během normální situace, ač není úplně jasné, co vlastně slovo „normální“ v Gaze, území někdy označovaném jako ghetto, koncentrační tábor či vězení, vůbec znamená. Gaza má i nedostatek kvalifikovaných odborníků, jakkoli se snaží trénovat nové. Možnosti tu jsou ovšem omezené, není možné najmout nový zdravotnický personál, a i ten stávající dostává pouze čtyřicet až padesát procent platu.

Území je často označováno jako ghetto, koncentrační tábor či vězení. Foto Archív Lucie Šarkadyové

Gaza už požádala o pomoc Světovou zdravotnickou organizaci, okolní arabské státy, a také Izrael. Právě Izrael drží klíč ke zlepšení aktuálního stavu zdravotní péče v enklávě, za kterou jako okupant dle mezinárodního práva odpovídá.

Vláda v Gaze samozřejmě zareagovala, a ještě více omezila již tak limitovaný pohyb Gazanů. Každý, kdo se vrátí do Gazy přes jeden ze dvou přechodů z Egypta či Izraele, je okamžitě umístěný do karantény. V současné době v ní pobývá přes 1400 lidí.

Podmínky jsou ovšem zcela nevyhovující. Často jsou v místnostech po osmi, a tak hrozí, že se mezi sebou nakazí, pokud se někdo z nich vrátil ze zahraničí infekční.

Kromě viru Palestinci nadto nadále čelí i všemožným omezením způsobeným izraelskou okupací. Organizace obránců lidských práv B’Tselem před několika dny upozornila na konfiskaci materiálu izraelskými úřady na severu Západního břehu Jordánu. Měla z něj být postavená klinika a testovací místo.

Na druhou stranu se zdá, že někde se najde i dobrá vůle, neboť Izrael má z propuknutí epidemie na okupovaných územích obavy. Úřady oznámily přerušení demolic palestinských domů. Množí se příklady spolupráce mezi zdravotníky na obou stranách. Zatím ale není zřejmé, jaké konkrétní kroky Izrael podnikne a zda přijme pacienty s nákazou z Gazy nebo i ze Západního břehu. Anebo zda nepřijme vůbec nikoho a poskytne jen materiální pomoc.

V případě, že tu propukne humanitární katastrofa, ponese za ni Izrael dle mezinárodního práva veškerou odpovědnost. Foto Archív Lucie Šarkadyové

Izrael do Gazy poslal zatím několik stovek testovacích sad a asi tisíc ochranných obleků, což je samozřejmě nedostačující. A nyní je primárně na něm, jak se k celé situaci postaví, protože za Gazu nese jako okupant dle mezinárodního práva odpovědnost, kterou podtrhuje z hlediska práva neobhajitelný režim blokády.

Proto se odpovědná místa v Izraeli propuknutí epidemie koronaviru v Gaze tolik obávají. Jak napsala Shannon Maree Torrensová, australská právnička specializující se na mezinárodní ochranu lidských práv, v telavivském deníku Haaretz, Izrael ponese všechny právní následky případných dopadů epidemie v Gaze.

      Diskuse