Pásmo Gazy zaznamenalo dalších sedm nových případů nákazy koronavirem, což v součtu činí devět případů. Uvedená čísla samozřejmě nejsou nijak závratná ve srovnání s jinými státy, nicméně se odhaduje, že reálně bude v Gaze nakažených mnohonásobně více. Testuje se minimálně. 

V celé Palestině si po dlouhou dobu udržovali smysl pro humor a nadhled. Zdá se, že palestinská samospráva na Západním břehu Jordánu zatím situaci poměrně zvládá a že i koordinace snah o zastavení šíření viru s Izraelem relativně funguje. Přesto všichni vědí, že dostane-li se virus do Gazy, může to znamenat humanitární katastrofu řádově větších rozměrů než kdekoli jinde.

Na malém území, jež zabírá rozlohu dvou třetin Prahy, se podle oficiálních údajů tísní na dva miliony lidí; z toho milion a půl jsou registrovaní uprchlíci. Gaza patří k nejhustěji obydleným místům na planetě a tamější uprchlické tábory, kterých je v pásmu osm, jsou vůbec nejhustěji obydlená místa na světě.

Například v táboře Shati (v překladu pláž) žije přes osmdesát tisíc lidí na zhruba půl kilometru čtverečním. Nezaměstnanost v Pásmu Gazy dosahuje téměř padesáti procent, je jedna z nejvyšších na světě.

Pásmo Gazy je od roku 2006 téměř neprodyšně uzavřené území, Izrael kontroluje všechny přístupy — zemi, moře i vzdušný prostor. Kromě kontrol přechodů a omezování počtu lidí, kteří mohou z Pásma vycestovat, blokuje i dovoz velkého počtu produktů, stavebního materiálu nebo i léků a vybavení pro nemocnice.

Od poslední válečných operací Izraele v roce 2014 většina domů nebyla zrekonstruovaná, poničené nemocnice a infrastrukturu není jak pořádně obnovit. Přestože „válka“ — ve skutečnosti asymetrický konflikt s disproporčními počty obětí na straně palestinských civilistů — skončila, Pásmo Gazy je často vystaveno izraelským náletům.