Trumpův „deal století“ pro Izrael a Palestinu: co zatím víme
Petr JedličkaFinalizaci velkého amerického plánu na urovnání vztahů mezi Izraelem a Palestinci provází četné úniky, které si často protiřečí; v mnohém se ale zároveň shodují. Co víme o návrhu už takřka s jistotou a co je naopak stále nejasné?
Má jít o novátorský pokus o mír a konsolidaci poměrů v regionu, o trik, který prospěje pouze Izraeli a zájmům USA, nebo o další nejasnou iniciativu typu setkání amerického prezidenta se severokorejským diktátorem — záleží na úhlu výkladu. Na každý pád jde ale o velké téma. Řeč je o novém komplexním návrhu na urovnání vztahů mezi Izraelem a Palestinci, který připravuje již dva roky tým amerických diplomatů, businessmanů a expertů pod vedením Trumpova zetě Jareda Kushnera.
Zveřejnění bylo už několikrát odsunuto, nyní však — po izraelských volbách a po politickém přežití Benjamina Netanjahua — údajně naposledy: návrh, který sám Trump nazývá „dealem století“, má být oficiálně představen po konci ramadánu, tedy po 4. červnu.
V izraelských a z části též arabských médiích se nyní vede vzrušená debata o jeho obsahu, která proniká i do světa. Celá stojí však především na únicích z předlohy dokumentu a jednotlivých jednání, kterých jsou ovšem desítky a v mnohém se vzájemně popírají; v mnohém se ale současně také shodují.
Co tedy o návrhu víme už s jistotou a co je naopak stále nevyjasněné?
Jistoty a protimluvy
Jisté je zaprvé, že návrh chce zabíjet tři pomyslné mouchy jednou ranou: jednak má vycházet vstříc izraelské představě o optimálním uspořádání, jednak nabídnou citelný rychle dostupný benefit Palestincům a jednak podepřít regionální politiku USA. Izraelské představě má vyjít vstříc přičleněním velkých osadnických bloků na Západním břehu, jako jsou Kiryat Arba, Gush Etzion či Ma'ale Adumim, oficiálně k izraelskému území a zatím neupřesněnou garancí bezpečnostních záruk. Má také zakonzervovat všechna gesta, které vůči Izraeli učinila Trumpova administrativa, zejména uznání Jeruzaléma za hlavní město a uznání Gollanských výšin za součást Izraele.
Kompenzační benefit Palestincům má pak spočívat ve vyklizení té části menších osad, které jsou ilegální i podle izraelského práva, a ve vytvoření velkých průmyslových zón jak na Západním břehu, tak v Gaze. Spolufinancovat je mají bohaté arabské státy z Perského zálivu. Palestincům se takto nabídnou vytoužené pracovní příležitosti a z hlediska zájmů USA vznikne zpevněná vazba mezi Palestinou a sunnitskými monarchiemi — další hráz proti oblastnímu vlivu Íránu.
Každou z těchto skutečností najdeme vždy hned v několika únicích a zároveň je už nepřímo potvrdil i sám Jared Kushner. Nový plán má podle něj začít — na rozdíl od předchozích „cest k míru“ — velkým viditelným posunem prospěšným pro všechny strany, nikoliv rozvrhem postupných kroků, který se vždycky přestane po čase dodržovat. Pro Palestince je takto třeba nejprve vybudovat ekonomickou základnu, směrem k Izraeli zase uznat pravdivost reálného stavu věcí, tvrdí Kushner.
Další jistotou, respektive záležitostí, na níž se shodují jednotlivé úniky i vyjádření, je rozdělení správy chrámového okrsku v Jeruzalémě s hlavními posvátnými místy abrahamovských náboženství. Izraeli má připadnou oficiálně území pod známými památkami, Palestincům faktický výkon správy. Řada úniků zároveň naznančuje, že onu správu budou Palestinci vykonávat v rámci vícenárodnostního tělesa se zastoupením dalších arabských zemí.
V podstatě jistých je konečně i několik negativních skutečností: návrh nebude garantovat právo na návrat potomkům původních palestinských uprchlíků, kteří opustili svoje domovy po roce 1948; nebude vyhlašovat palestinský stát v hranicích na tzv. zelené linii, tedy na linii příměří z roku 1949, a nebude počítat ani s vyklizením všech izraelských osad, které jsou z pohledu mezinárodního práva ilegální.
Návrh tedy nebude takřka určitě pracovat se třemi ze čtyř podmínek, na něž váže palestinská reprezentace tradičně svůj souhlas s konečným uspořádáním vztahů s Izraelem. V otázce splnění čtvrté z tradičních palestinských podmínek — uznání východního Jeruzaléma za hlavní palestinské město — se jednotlivé úniky rozcházejí.
Kromě tohoto si úniky a další vyjádření protiřečí zásadně v následujících bodech:
- v otázce, jak přesně bude nově rozdělen Západní břeh (shoda je na tom, že se území pod palestinskou kontrolou zvětší, ale ne na tom, jak a o kolik),
- v otázce, zda návrh vůbec počítá se uznáním palestinské státnosti, to jest nějakou plnohodnotnou formou dvojstátního řešení (jedna skupina úniků naznačuje, že plán vůbec otázku státnosti nediskutuje, jiná ale hovoří například o státu Nová Palestina, v němž spojuje Gazu a Západní břeh dokonce nadzemní dálniční koridor),
- v otázce, zda je připravovaný plán nějak předjednán s Palestinci a s EU (s Izraelem zřejmě v hrubých obrysech ano),
- v otázce, s jakou formou spolupráce plán počítá u hnutí Hamás,
- v otázce, zda bude Palestincům dovoleno konečně cestovat z Gazy a do Gazy,
- v otázce, co bude s osadami na Západním břehu, které jsou ilegální podle mezinárodního, ale ne podle izraelského práva.
Otázka přijetí
Znalci a komentátoři se dosud rozcházejí v odpovědi na otázku, co sledují Američané představením plánu, který nenaplňuje žádnou z hlavních palestinských podmínek konečného mírového uspořádání. Část z nich se domnívá, že Palestinci přijmou alespoň některé z bodů návrhu, a situace se tak přeci jen posune. Jiná část pozorovatelů má naopak za to, že se už dopředu počítá s rozhodným palestinským odmítnutím, a smyslem plánu je tak jen poskytnout Izraeli další argument pro pokračování jeho dosavadní politiky.
Někteří znalci jsou mínění, že plán nepřijme zřejmě současná generace palestinských vůdců, ale příští možná ano. Jiní se zase domnívají, že jde už od počátku o beznadějnou iniciativu, při níž je hlavním zájmem amerických vyjednavačů posílit vazby s arabskými monarchiemi, a přitom povzbudit dojem, že se prezident Trump o mír mezi Izraelem a Palestinci alespoň snaží.
Šance na přijetí celého návrhu se mají na každý pád za dosti malé. Předběžná palestinská pozice je v reakci na úniky prozatím zcela zamítavá. Je tomu tak i navzdory tomu, že podle jedné ze zpráv nabídl saúdský král prezidentovi palestinské samosprávy Mahmúdu Abbásovi deset miliard dolarů, pokud návrh přijme.
Deset miliard dolarů by pokrylo současné náklady samosprávy na deset let. Abbás měl přesto králi Salmánovi říci rozhodné „ne“ s odůvodněním, že by jej doma roztrhali zaživa.
Izraelská pozice k plánu je o něco vstřícnější — v zásadě „uvidíme, posoudíme“. Ale i premiér Benjamin Netanjahu, jenž vděčí Trumpovi za předvolební politickou záchranu, už řekl novinářům, že nedopustí vznik jakéhokoliv palestinského státu (protože nechce prý na Západním břehu další Hamastán), že neobětuje ani jednoho Izraelce (to značí i ani jednoho osadníka) a že nikdy nedopustí rozdělení Jeruzaléma.
Sám Donald Trump se nechal v posledním vystoupení k tématu mimojiné slyšet, že on nikdy smíření mezi Izraelem a Palestinci nesliboval (i když jde samozřejmě o „deal století“). A nedávné parlamentní volby v Izraeli zastánci aktivního úsilí o smír s Palestinci prohráli.
Mezi znaleckými prognózami se sice objevuje i optimistická linka, podle níž si izraelská reprezentace dobře uvědomuje, že vstřícnějšího partnera v USA jen tak nenalezne, zatímco palestinská má sklon ustupovat tlaku arabských monarchií; tato je ale skutečně jen jednou linkou mezi mnoha pesimistickými. Nicméně třeba Kushnerův tým nakonec všechny překvapí.
Další informace:
Haarec Trump's Peace Deal Is Surrender Plan, Palestinian Foreign Minister Says at Heated UN Meeting
Jeruzalem Post Saudi Arabia offered Abbas $10 billion to accept Trump’s peace plan - report
Al Džazíra US's Middle East peace plan: What effect will Kushner have?
Middle East Eye Israeli newspaper reveals leaked document of Trump's ‘deal of the century’
i24NEWS Netanyahu Speaks on the Dividing of Jerusalem and the Trump Peace Plan
i24NEWS Is Israeli-Palestinian Situation Even Ripe for a Peace Plan?
i24NEWS An Israeli Right Wing Coalition and Trump's Peace Plan
The Real News Trump and Kushner Middle East Peace Deal Is a Trojan Horse for Further Occupation
Jared Kushner dnes potvrdil, že osou plánu bude vytvoření 50miliardového rozvojového fondu, z něhož polovina půjde na vybudování hospodářské infrastruktury palestinských zón. Peníze mají být investovány postupně v průběhu deseti let.
https://www.idnes.cz/bydleni/architektura/tel-aviv-more-izrael-jeruzalem-zide-mrakodrap-vezaky-novostavby-bydleni-v-tel-avivu-drahe-bydleni-by.A190612_172251_architektura_web
Mám v Izraeli jediného přítele, občas mu při vhodné příležitosti napíšu, je z Tel Avivu, tak jsem mu napsal o článku, a při té příležitosti se zeptal, co soudí o Netanjahuově a Trumpově snaze, o jejich zatím ne příliš zjevném plánu atd.
Odpověď, která přišla, začínala větou v nadpisu, zvýrazněnou všemi dostupnými prostředky v editoru:
TEL AVIV JE HLAVNÍ MĚSTO IZRAELE.
Následoval obšírný a dlouhý popis všech možných krás Tel Avivu a přilehlých měst, opravdu procítěných, ten člověk to místo miluje.
Následovaly charakteristiky Trumpa, Kushnera a Netanjahua.
Nic, co by si mohli dát za rámeček.
Podle něj to vedou absolutně špatným směrem.
A nic dobrého z toho nevzejde.
A jeho názor na to, jak by to mělo být?
Dva státy, Izrael a Palestina, hlavní města Tel Aviv a Ramallah.
Jeruzalém město pod mezinárodní správou, která by jak Židům, tak muslimům, tak dalším, zajišťovala přístup k posvátným místům.
Západní břeh by měl být vyklizen a osady darovány Palestincům. Západní břeh a Gaza by měly mít volné pozemní spojení a Gaza musí být odblokována a stát se svobodným palestinským přístavem.
Židé i Palestinci by si měli uvědomit, že spravedlivější řešení se vzhledem k historické zátěži nedá najít a měli by na to přistoupit.
To prý je jediná možná budoucnost.
Uff.
Hodně intenzivní text, zatím to nejobsáhlejší a nejemotivnější, co mi napsal...
A já teď nevím............. jsem tak trochu stoupenec současného prezidenta a jeho jednostátní vize.............. ale tohle je hodně přesvědčivý dopis o dvoj-státním řešení.
Jenže ono to asi nebude jenom o penězích ............