Golanské výšiny: Trumpův předvolební dárek „drahému příteli"
František KalendaRozhodnutí amerického prezidenta uznat Golanské výšiny za součást Izrael vyvolalo pobouření. Trumpa ale mnohem víc než odsouzení ze strany mezinárodního společenství zajímá podpora evangelikálů a Netanjahuovo vítězství v izraelských volbách.
Americký prezident Donald Trump v pondělí 25. března opět významně zasáhl do poměrů na Blízkém východě, když exekutivním příkazem jednostranně uznal Golanské výšiny za součást Izraele. Spojené státy tak poprvé a navzdory vlastní dlouholeté politice podpořily anexi území okupovaného od šestidenní války v roce 1967 Izraelem.
„Dnes jsem se odhodlal k historickému kroku, který posílí izraelskou obranu a umožní mu vybudovat velmi mocnou a velmi silnou národní bezpečnost, na kterou má právo,“ prohlásil Trump před novináři na setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem.
Bezprecedentní krok, který podle něj měli jeho předchůdci v prezidentském úřadě učinit už dávno, zdůvodnil Trump mimo jiné s odkazem na íránské aktivity v Sýrii. „Golanské výšiny díky agresivnímu chování Íránu a teroristických skupin v jižní Sýrii včetně hnutí Hizballáh představují potenciální základnu pro velmi násilné pozemní útoky proti Izraeli,“ dodal.
Strategické území
Izraelský premiér Netanjahu vyjádřil „drahému příteli Donaldovi“ vděčnost a rovněž zdůraznil bezpečnostní aspekty izraelské okupace syrského území. „Dvě desetiletí mezi lety 1948 a 1967 trápila Sýrie ničivým ostřelováním izraelské občany pod nimi,“ připomenul. „Celá generace izraelských dětí žila v neustálém nebezpečí. A pak přišly dva dny v červnu roku 1967, kdy odvážní izraelští vojáci strašlivé výšiny zdolali a Golany osvobodili.“
Generál Israel Ziv o několik dní později označil Trumpův krok v textu pro jinak k Netanjahuovi kritický list The Jerusalem Post za „historický strategický úspěch pro Stát Izrael, který je přinejmenším stejně významný a v mnoha ohledech ještě významnější než americké rozhodnutí přesunout ambasádu do Jeruzaléma“.