Golanské výšiny: Trumpův předvolební dárek „drahému příteli"

František Kalenda

Rozhodnutí amerického prezidenta uznat Golanské výšiny za součást Izrael vyvolalo pobouření. Trumpa ale mnohem víc než odsouzení ze strany mezinárodního společenství zajímá podpora evangelikálů a Netanjahuovo vítězství v izraelských volbách.

Americký prezident Donald Trump v pondělí 25. března opět významně zasáhl do poměrů na Blízkém východě, když exekutivním příkazem jednostranně uznal Golanské výšiny za součást Izraele. Spojené státy tak poprvé a navzdory vlastní dlouholeté politice podpořily anexi území okupovaného od šestidenní války v roce 1967 Izraelem.

„Dnes jsem se odhodlal k historickému kroku, který posílí izraelskou obranu a umožní mu vybudovat velmi mocnou a velmi silnou národní bezpečnost, na kterou má právo,“ prohlásil Trump před novináři na setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem.

Bezprecedentní krok, který podle něj měli jeho předchůdci v prezidentském úřadě učinit už dávno, zdůvodnil Trump mimo jiné s odkazem na íránské aktivity v Sýrii. „Golanské výšiny díky agresivnímu chování Íránu a teroristických skupin v jižní Sýrii včetně hnutí Hizballáh představují potenciální základnu pro velmi násilné pozemní útoky proti Izraeli,“ dodal.

Strategické území

Izraelský premiér Netanjahu vyjádřil „drahému příteli Donaldovi“ vděčnost a rovněž zdůraznil bezpečnostní aspekty izraelské okupace syrského území. „Dvě desetiletí mezi lety 1948 a 1967 trápila Sýrie ničivým ostřelováním izraelské občany pod nimi,“ připomenul. „Celá generace izraelských dětí žila v neustálém nebezpečí. A pak přišly dva dny v červnu roku 1967, kdy odvážní izraelští vojáci strašlivé výšiny zdolali a Golany osvobodili.“

Generál Israel Ziv o několik dní později označil Trumpův krok v textu pro jinak k Netanjahuovi kritický list The Jerusalem Post za „historický strategický úspěch pro Stát Izrael, který je přinejmenším stejně významný a v mnoha ohledech ještě významnější než americké rozhodnutí přesunout ambasádu do Jeruzaléma“.

Jak už bylo naznačeno, Golanské výšiny představují z izraelského hlediska klíčové strategické území pro obranu státu a z tohoto důvodu bylo v roce 1981 oficiálně anektováno. Důležité je ale i pro zásobování Izraele vodou, spekuluje se o možných nalezištích ropy a v poslední době se stalo centrem úspěšných podnikatelských aktivit, od pěstování vína až po lyžování, které přilákaly desetitisíce osadníků. Těch je nyní podle odhadů o několik tisíc více než původních drúzských obyvatel, jejichž většina se stále považuje za Syřany a odmítá izraelské občanství.

Vnitropolitická podpora

Trump svým uznáním izraelské svrchovanosti nad Golanskými výšinami potěšil i řadu politiků z Republikánské strany. Například vlivný senátor Lindsey Graham označil prezidentovo rozhodnutí za „strategicky moudré a celkově skvělé“ a vyzval kolegy, aby v obou komorách Kongresu podpořili zákon, který by z uznání anexe učinil i do budoucna oficiální součást americké politiky.

Takový zákon by zřejmě mohl nalézt podporu i mezi některými představiteli Demokratické strany včetně předsedy zahraničního výboru Sněmovny reprezentantů Eliota Engela, jenž se nechal slyšet, že by Izrael navrácením Golanských výšin „za žádných okolností neměl poskytnout strategickou výhodu vražednému režimu“ syrského prezidenta Bašára Asada.

Mnozí demokraté ovšem vyjadřují o poznání méně nadšení a kritizují Trumpa za sabotování pokusů o dosažení míru na Blízkém východě. Obamův ministr obrany Leon Panetta prezidentovi vyčetl, že učinil tak závažné rozhodnutí „bez konzultací s mezinárodními partnery“ a bývalý velvyslanec v Izraeli Daniel Shapiro poukázal na možné praktické dopady například na přítomnost tisícičlenné mírové mise OSN (UNDOF), jež na Golanských výšinách od roku 1974 dohlíží na dodržování příměří mezi Izraelem a Sýrií.

„Sýrie by mohla změnit svůj přístup k UNDOF, ať už tím, že přinutí misi úplně odejít, omezí její působnost nebo dovolí její ohrožení. Stejně dobře by mohla vyhlásit, že jí nová situace oprávňuje přesunout vlastní jednotky do nárazníkového pásma až k Izraelem nárokované hranici,“ napsal Shapiro na Twitteru, kde dále upozornil, že by Sýrie mohla začít k izraelskému území pouštět teroristické skupiny.

Mezinárodní odsouzení

Chvály se americký prezident nedočkal ani na mezinárodní scéně. V podstatě všechny státy světového společenství respektují rezoluci 497 Rady bezpečnosti OSN z roku 1981, v níž členské země včetně Reaganových Spojených států odsoudily izraelskou anexi Golanských výšin jako „neplatnou a bez dopadu na mezinárodní právo“.

×