Golanské výšiny: Trumpův předvolební dárek „drahému příteli"

František Kalenda

Rozhodnutí amerického prezidenta uznat Golanské výšiny za součást Izrael vyvolalo pobouření. Trumpa ale mnohem víc než odsouzení ze strany mezinárodního společenství zajímá podpora evangelikálů a Netanjahuovo vítězství v izraelských volbách.

Americký prezident Donald Trump v pondělí 25. března opět významně zasáhl do poměrů na Blízkém východě, když exekutivním příkazem jednostranně uznal Golanské výšiny za součást Izraele. Spojené státy tak poprvé a navzdory vlastní dlouholeté politice podpořily anexi území okupovaného od šestidenní války v roce 1967 Izraelem.

„Dnes jsem se odhodlal k historickému kroku, který posílí izraelskou obranu a umožní mu vybudovat velmi mocnou a velmi silnou národní bezpečnost, na kterou má právo,“ prohlásil Trump před novináři na setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem.

Bezprecedentní krok, který podle něj měli jeho předchůdci v prezidentském úřadě učinit už dávno, zdůvodnil Trump mimo jiné s odkazem na íránské aktivity v Sýrii. „Golanské výšiny díky agresivnímu chování Íránu a teroristických skupin v jižní Sýrii včetně hnutí Hizballáh představují potenciální základnu pro velmi násilné pozemní útoky proti Izraeli,“ dodal.

Strategické území

Izraelský premiér Netanjahu vyjádřil „drahému příteli Donaldovi“ vděčnost a rovněž zdůraznil bezpečnostní aspekty izraelské okupace syrského území. „Dvě desetiletí mezi lety 1948 a 1967 trápila Sýrie ničivým ostřelováním izraelské občany pod nimi,“ připomenul. „Celá generace izraelských dětí žila v neustálém nebezpečí. A pak přišly dva dny v červnu roku 1967, kdy odvážní izraelští vojáci strašlivé výšiny zdolali a Golany osvobodili.“

Generál Israel Ziv o několik dní později označil Trumpův krok v textu pro jinak k Netanjahuovi kritický list The Jerusalem Post za „historický strategický úspěch pro Stát Izrael, který je přinejmenším stejně významný a v mnoha ohledech ještě významnější než americké rozhodnutí přesunout ambasádu do Jeruzaléma“.

×