Do výsledků dubnových předčasných voleb v Izraeli významně promluví na poslední chvíli vyjednané předvolební koalice. Zatímco spojenectví mezi bývalým náčelníkem generálního štábu Bennym Gancem a exministrem financí Jairem Lapidem má potenciál ohrozit premiéra Netanjahua, koalice malých pravicových uskupení domluvená právě ministerským předsedou by mohla do Knesetu po třiceti letech vynést následovníky extrémistického rabína Kahaneho.

Výsledky předčasných voleb může znatelně ovlivnit naopak i rozklad další koalice. Sjednocená kandidátka, která se zformovala před čtyřmi lety, aby reprezentovala zájmy izraelských Arabů, se totiž rozpadla do dvou konkurenčních bloků. Na samé hranici vstupu do parlamentu pak živoří řada dříve úspěšných stran, jimž se letos nepodařilo najít vhodného koaličního partnera.

Strana generálů

Zejména spojení mezi Gancem a Lapidem je možné považovat za přelomovou událost na izraelské politické scéně. Jestliže Gancova vlastní strana Nezlomný Izrael se minulý měsíc v průzkumech hned po založení umístila na druhém místě, volební koalice se stranou Ješ Atid nazvaná Modrá a bílá už spolehlivě obsazuje první příčku a Netanjahu se musí obávat o politické přežití.

Modrá a bílá se pyšní celou plejádou silných osobností, které ovšem pochází především z armádních kruhů. S výjimkou Lapida, jenž se do vysoké politiky dostal díky kariéře spisovatele a novináře, jsou na prvních místech společné kandidátky samí bývalí náčelníci generálního štábu: Gance doplňuje Gabi Aškenazi a Moše Jaalon, který po skončení vojenské kariéry působil na postu ministra obrany.

Dlužno dodat, že na čele kandidátky schází kromě civilistů také ženy — první z nich, televizní hlasatelka Miki Haimovičová, se umístila až na sedmém místě. Další je na desátém místě Orna Barbivai, první Izraelka s hodností generálmajora.

Levicový projekt?

Ani taková koncentrace vojenských kádrů a jestřábí prohlášení směrem k Íránu nebo k osadám na okupovaných územích nicméně nebrání ohrožené izraelské pravici v čele s premiérem Netanjahuem označovat Modrou a bílou za nebezpečný „levicový“ projekt.

„Kdo dá hlas Lapidovi a Gancovi, volí levici. Kdo zůstane v den voleb doma, volí levici. Kdo dá hlas pravicovým stranám, které mohou skončit mimo parlament, volí levici,“ reagoval Netanjahu na spojenectví dvou mužů, kteří by jej mohli nahradit v čele vlády (Ganc s Lapidem se domluvili, že by se na premiérském postu vystřídali).

Vznik Modré a bílé vylekal i politiky z ultraortodoxních židovských stran, jež mají obavu z příliš sekulárních tendencí a především nesnáší Lapida, který od svého vstupu do politiky prosazuje vynucení jejich odvodů do armády. „Ganc podporuje civilní sňatky a veřejnou dopravu o šábesu a přátelí se s Lapidem, pro něhož je nenávist k judaismu celoživotním posláním,“ varovala strana Šas.

Skutečná izraelská levice reprezentovaná stranou Merec a Stranou práce naopak předvolební alianci opatrně uvítala, protože zvyšuje šance na odstavení stávajícího premiéra, jehož v nejbližší době podle všeho čeká obvinění z několika trestných činů. Šéf Merecu Tamar Zandberg tak například Gancovi a Lapidovi gratuloval za to, že nabízí „středovou alternativu vládě Likudu s kahanisty“.

Síla pro extrémisty

Zandberg ve svém výroku naráží na druhou předvolební koalici, jejímž prostřednictvím se Netanjahu pro změnu pokouší zajistit pokračování vlády pod jeho vedením. Právě on totiž přesvědčil nacionalistický Židovský domov ke spojení s otevřeně extrémistickou stranou Síla pro Izrael, když mu výměnou za to nabídl dvě ministerská křesla a umístění poslance Židovského domova Eliho Ben-Dahana přímo na kandidátce Likudu.

Netanjahu se na základě předvolebních průzkumů obával, že by Židovský domov sám o sobě nemusel dosáhnout na potřebných 3,25 procent pro zisk křesla v Knesetu, čímž by se připravil o koaličního partnera. Cena za spojení se stranou hlásící se k myšlenkám rabína Meira Kahaneho, jenž navrhoval vyhnání arabského obyvatelstva nebo trestání vztahů mezi Židy a muslimy a inspiroval bezpočet teroristických útoků, je ale podle mnohých příliš vysoká.

„Postoje Síly pro Izrael jsou hodné odsouzení,“ píše se v prohlášení Amerického židovského výboru (AJC) v reakci na vznik předvolební koalice. „Stojí v protikladu k základním hodnotám, na nichž vznikl Stát Izrael. Ve stejném duchu se vyjádřila celá řada vlivných židovských lobbistických organizací ve Spojených státech včetně klíčového Americko-izraelského výboru pro veřejné záležitosti (AIPAC), které se přitom tradičně zdržují komentářů k izraelské politické scéně.

Zděšení panuje i mezi umírněnými stranami v samotném Izraeli a v liberálních médiích, které od minulého týdne připomínají soudní zákazy různých kahanistických stran v minulosti a bojkot samotného Kahaneho po jeho zvolení do Knesetu. Zatímco však premiér Jicchak Šamir spolu s celou vládou demonstrativně při Kahanových projevech odcházel ze sálu, současný premiér Netanjahu chce jeho nástupce po desítkách let dostat znovu do parlamentu. A zdá se, že se mu manévr vyplatil: průzkumy koalici přisuzují šest až osm křesel.

Rozpad arabské koalice