„Tady je nemocnice Choršíd (v perštině Slunce) v Isfahánu. Celý zdravotnický personál slaví Nový rok v nemocnici,“ říká zdravotní sestra oblečená v modrém ochranném obleku a v ruce drží nádobu. Připravuje tak zvaný „Háft sin“, tradiční novoroční sváteční stůl. 

Po celém Íránu se dnes slaví perský nový rok. Letopočet 1399 však s sebou hned od počátku přináší velké zkoušky. Írán, stejně jako celý svět, se potýká se smrtelným virovým onemocněním Covid-19, a je dokonce jednou z nepostiženějších zemí světa. Poslední oficiální čísla mluví o více než dvaceti tisících nakažených a zhruba patnácti stech mrtvých.

Z přeplněných ulic Teheránu na chvíli zmizely dopravní zácpy. Poprvé od islámské revoluce v roce 1979 byly zrušeny také páteční modlitby, stejně tak fotbalové zápasy, nejoblíbenější sport Íránců. Internetový provoz se zvýšil až o čtyřicet procent. Kdo může, pracuje z domova.

Školy, univerzity, divadla a kina jsou zavřená. Íránské ministerstvo kultury zrušilo natáčení filmů a televizních pořadů po celé zemi. Ve státních televizních stanicích tak diváci mohou vidět kromě vládní propagandy také dětské pořady a vzdělávací pořady pro školáky.

Nákupní centra jsou strašidelně prázdná. Spotřeba vody v důsledku častého mytí rukou je na nejvyšší úrovni. Tiskový mluvčí íránské vlády Alí Rabií pořádá tiskové konference prostřednictvím videa. Nejvyšší vůdce Ájatolláh Sajjid Alí Chameneí možná ze začátku situaci zlehčoval, ale teď během svých projevů sedí trochu dál od svého publika.

Íránská opatření nestačí

Počet obětí koronaviru v Íránu za posledních 24 hodin stoupl o dalších 123 osob. Nemoci tak dosud podlehlo 1556 lidí. Někteří zdravotníci a členové íránského parlamentu však říkají, že počet mrtvých je mnohem vyšší, jen nebyli správně zaevidováni.

Nejhorší situace je v hlavním městě, nemocnice nestíhají, zdravotní personál je vyčerpaný, vláda si neví rady. A potom je tu město Qom. Nejmenší íránská provincie ležící 156 km jihozápadně od Teheránu. S populací těsně nad milion osob jde o osmé nejlidnatější město země. Odtud se virus pravděpodobně rozšířil do dalších provincii. Právě tam 19. února lékaři testováním zjistili první pozitivní výsledek koroviru v zemi.

Qom je také centrem šíitského islámu a jedním z nejnavštěvovanějších náboženských center v Íránu. Jde o místo, kde se setkávají náruživě oddaní věřící, kteří odmítají uznat závažnost situace.

Po týdnech váhání se úřady v Qom konečně rozhodly uzavřít mešitu zasvěcenou Fatimě Masúmeh, sestře osmého šíitského imáma Rezy, který je pohřben v Mašhadu, městě na východě Íránu. V pondělí večer však věřící prorazili barikády dělící je od šíitského poutního místa, aby se mohli ve svatyni modlit.

Postižen není pouze Qom a Teherán, ale dále historické kulturní centrum Isfahán a město na severu Íránu obklopené nádhernými lesy a přírodou Gílán. Proč právě uvedené provincie? Podle pozorovatelů zde patrně není více nakažených nežli jinde, jen se v daných oblastech mnohem více testuje. V jiných provinciích totiž testy chybí.

Nedostatek testů a zdravotních potřeb zpomaluje už tak vyčerpané íránské zdravotnictví. Přitom Írán stojí teprve na začátku snažení pandemii zvládnout, každopádně šíření viru tu zdaleka není pod kontrolou.

Šarifova Vysoká škola technická v Teheránu vytvořila počítačovou simulaci dalších scénářů epidemie v Íránu. Podle ní vrchol epidemie přijde až za dva týdny a do té doby může zemřít až dvanáct tisíc lidí. To je ale bohužel lepší varianta.

Nemá-li nastat větší katastrofa, lidé by museli spolupracovat a dodržovat předepsaná opatření. To se ale neděje. V období nového roku jsou silnice plné aut, které míří do jiných měst a částí země. Podle BBC Persian pouze za jeden den tak odcestovalo z Teheránu zhruba tři miliony lidí.

Zároveň se šířením koronaviru a nedostatkem relevantních informaci denně narůstá počet lidí, kteří se proti smrtelné nemoci snaží bojovat svépomocí. Některé případy dopadají velmi špatně. Od začátku nákazy v Íránu zemřelo více než sto třicet lidí na otravu po domácku vyrobeným alkoholem.

Některé dezinformační weby totiž rozhlásily, že virus se dá zabít alkoholem, který je ale v Íránu běžně zakázaný a v obchodech ho nelze koupit. Jenom v Chúzestánu, v provincií na západě Íránu se tak otrávilo přes šest set lidí.

Pro mnohé Íránce je totiž velmi obtížné se orientovat v přívalu alarmujících informací, v nichž se nepřehledně mísí skutečnost, dezinformace, fake news a vládní propaganda. Někteří se ukrývají doma, zatímco jiní nevědí, čemu věřit.

Zatím se v nemocnicích a márnicích hromadí těla. Nejméně jeden hřbitov v Qomu má vykopané masové hroby, což ukázaly satelitní fotografie.

Vědci z teheránské univerzity mají i horší variantu, která předpovídá mnohem drastičtější čísla. Podle nejhoršího scénáře by vrchol epidemie mohl přijít až v květnu a Írán by mohl ztratit až tři a půl milionů lidí.

V osmdesátimilionovém Íránu žije osm a půl milionů lidí ve věku nad pětašedesát let. Nedostatek léků, personálních sil v kombinaci s dlouhodobě špatnou ekonomikou, nedůvěrou lidí ve vládu a celkový chaos mohou společnost úplně rozvrátit. Obrovská nedůvěra lidí v systém se ukázala během posledních parlamentních voleb. V Teheránu nevolily tři čtvrtiny oprávněných voličů.

Írán také přestal zvládat provoz věznic. Vláda tak na začátku března propustila více než osmdesát tisíc vězňů. Mezi propuštěnými ale nebylo mnoho politických, lidskoprávních a ekologických aktivistů. Propuštění se totiž vztahovalo na vězné odsouzené na méně než pět let a na ty, kteří nebyli odsouzení za násilí. Občanští aktivisté mají mnohdy tresty delší i než na deset let.

Jak epidemie změní Írán?

Dlouhodobé socioekonomické problémy jsou v Íránu cítit na každém kroku. Koronavirus Covid-19 tak do Íránu přišel v nejhorším možném čase.

V květnu 2018 prezident USA Donald Trump uvalil na Írán další represivní sankce, které vážně poškodily hospodářství země, vyčerpaly devizové rezervy a vážně omezily schopnost reagovat na zdravotní krizi. A aby toho nebylo málo, cena ropy v důsledku mezinárodní epidemie, klesla asi o pětadvacet procent.

Na začátku března ministerstvo práce oznámilo, že asi milion a půl stavebních dělníků kvůli koronaviru ztratilo práci. Afghánští uprchlíci se vracejí zpátky, přestože hranice jsou oficiálně uzavřené.

Nezaměstnanost vystavila Rouhaního vládu ještě většímu tlaku. Musí se nyní potýkat se třemi až čtyřmi miliony nově nezaměstnaných pracovníků. A s větší pravděpodobností to není konečné číslo.

Chudoba a velká nerovnost ve společnosti je dalším problémem Íránu. Nejchudší vrstva tak nemá často ani peníze na mýdlo a dezinfekční prostředky, které jsou základním prostředkem proti šíření viru. Přestože vláda i v daném směru vyhlásila nějaká opatření jako například možnost zpožděných plateb za vodu, elektřinu či plyn nebo komunální odpad, neřeší to hlavní problém zhruba dvaceti procent obyvatelstva.

Írán by na tom v boji proti koronaviru byl možná ještě hůř nemít jedno z nejlepších zdravotnictví v regionu. Všichni lidé ve zdravotnictví jsou však přetažení a jejích boj s pandemií přitom zdaleka nekončí.

Navzdory psychickému i fyzickému tlaku, jemuž v posledních týdnech čelí, nevzdávají se a snaží se vysílat do společnosti pozitivní energii. Po internetu koluje několik krátkých videí, na kterých zdravotní sestry, lékařky či lékaři tancují v rytmu íránského popu.

Po teheránských ulicích jsou rozvěšeny plakáty velebící práci odvážných lékařů a lékařek, zdravotních sester a zdravotníků, kteří během uplynulých týdnů věnovali všechny své síly k záchraně lidí. Stojí na nich: „Zvítězíme nad koronou.“ Snad se to podaří s co nejmenšími ztrátami.