Na tři mladé Íránce, pětadvacetiletého Amírhosejna Morádího, sedmadvacetiletého Saída Tamdžidího a pětadvacetiletého Mohammada Radžabího, čeká trest smrti. Obviněni byli z „účasti na vandalismu a žhářství a účasti ve válce proti Íránské islámské republice.“

Trest udělil v březnu letošního roku teheránský soud, kterému předsedá nechvalně známý soudce Abolghsem Salavati, přezdívaný „soudce kat“ - má totiž na kontě mnoho podobných rozhodnutí. V úterý íránský Nejvyšší soud rozsudek potvrdil. Kdy má být trest vykonán, ještě není známo.

Bezprostřední hrozba vykonání rozsudku rozpoutala největší online kampaň v historii Íránu. Podle analytiků je pozoruhodná jak svým rozsahem, tak celosvětovým ohlasem a silou. Hashtag #Nepopravte (v perštině) se rozšířil tak rychle, že se v uplynulých dnech stal na čas jedním z nejčastějších odkazů na Twitteru.

Výzvu sdílelo bezmála pět milionů lidí. Herci, režiséři, umělci, učitelé, lékaři, ženy v domácnosti, blogeři, politici, další a další lidé uvnitř Íránu i v exilu po sociálních médiích posílali jeden vedle druhého a všichni společně jasnou zprávu íránské vládě.

Do kampaně se zapojili Íránci z celého světa včetně známých osobností jako oscarový režisér Asghar Farhádí či známý popový zpěvák Ebi. Výzva k zastavení popravy také vyvolala desítky tisíc příspěvků na dalších platformách populárních v Íránu, jako je Instagram či Telegram. Mnozí pozorovatelé se domnívají, že teheránský režim dokonce v reakci záměrně zpomalil v Íránu internet.

Když to nejde offline, musí to jít online

Íránci hledají nové způsoby, jak dát vědět, co si myslí, a jak být slyšet. Vláda totiž v nedávné minulosti brutálně rozdrtila pouliční protesty a jiné formy nesouhlasu. Kromě toho Írán pořád zápasí s epidemií covid-19 a země nadále patří mezi nejpostiženější v Asii.

Protesty začaly loni v listopadu v reakci na náhlý nárůst ceny benzínu. Do ulic tehdy vyšli hlavně dělníci a nižší střední třída, jinak řečeno lidé, kterých se náhlé zdražení dotklo nejtíživěji. Srovnatelné demonstrace se ale konaly vlastně po celý loňský rok. Írán sužuje hospodářská krize, kterou íránský prezident Hasan Rúhání označil za nejhorší za posledních čtyřicet let čili za celou existenci současného režimu.

Íránská měna rapidně padá. Cena dolaru je dnes na otevřeném trhu zhruba čtyřiadvacet tisíc íránských túmánů, ještě před měsícem to bylo třináct tisíc. Cena základních potravin jako chléb či maso drasticky roste. A šíření nákazy covid-19 stále není pod kontrolou. Patnáct provincií bylo prohlášeno za „červené zóny“, to znamená, že mají nebezpečně vysokou úroveň nákazy.

Na zemi těžce dopadají ekonomické sankce, které Trumpova vláda obnovila poté, co jednostranně zrušila jadernou dohodu s Íránem. Koronovirová krize situaci dále zhoršila. V Íránu na nemoc zemřelo už bezmála čtrnáct tisíc lidi.

Podle místních analytiků íránská ekonomika během posledních měsíců spadla o patnáct procent. Roste nezaměstnanost a frustrace lidí, jak kvůli omezením spjatým s epidemií, tak v důsledku vládních kroků proti demonstrantům. Lidé tedy hledají jiné cesty, jak vyjádřit nesouhlas; přesouvají se více do online prostoru.

Loňské protesty trvaly několik dní a za oběť represím při nich padly stovky lidí. Demonstrace se konaly v podstatě v každém větším městě, ale i v mnoha menších městech a vesnicích. Vláda se je často pokoušela rozehnat silou. Množily se zprávy o rostoucím počtu zranění i úmrtí v řadách civilistů.

Nejkonzervativnější vnitrostátní noviny Kayhan (persky „Vesmír“) v čele s šéfredaktorem Husajnem Šariatmadárím, jedním z nejbližších spojenců íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího, napsaly tři dny po vypuknutí demonstrací doslova, že „násilníci dopouštějící se vzpoury v ulicích by měli být oběšeni“. Sám Chameneí je obvinil z vlastizrady a uvedl, že by si zasloužili „nejvyšší trest“. A dočkal se.

Podle údajů Amnesty International íránské soudy poslaly minulý rok na smrt 251 lidí. V počtu poprav Írán zaostává už jen za Čínou. Obvinění byli posíláni na smrt za znásilnění, za politický aktivismus či za údajnou špionáž pro CIA. Počet poprav je přitom možná ještě vyšší, než se oficiálně udává. K přesným informacím je totiž obtížné se dostat.

Zatím také není jasné, zda historicky největší online kampaň v Íránu bude úspěšná. Rozsudek smrti má být zřejmě odstrašujícím příkladem pro další lidi, kteří by chtěli vyjít protestovat či být jinak politicky aktivní. Má být zprávou, která dá všem lidem najevo, že „oni“ mohou zabíjet. Je ale otázkou, zda se Írán už nedostává do bodu, kdy se lidé odstrašit nenechají.

Poznámka

Krátce po publikaci komentáře dorazila dobrá zpráva: Íránský Nejvyšší soud přijal žádost o obnovení řízení. Oznámil to dnes odpoledne na svém Twitteru Babak Paknia, jeden z právníků odsouzených mužů. Výkon trestu byl tak prozatím pozastaven a jejich případ bude znovu přezkoumán.