Na tři mladé Íránce, pětadvacetiletého Amírhosejna Morádího, sedmadvacetiletého Saída Tamdžidího a pětadvacetiletého Mohammada Radžabího, čeká trest smrti. Obviněni byli z „účasti na vandalismu a žhářství a účasti ve válce proti Íránské islámské republice.“

Trest udělil v březnu letošního roku teheránský soud, kterému předsedá nechvalně známý soudce Abolghsem Salavati, přezdívaný „soudce kat“ - má totiž na kontě mnoho podobných rozhodnutí. V úterý íránský Nejvyšší soud rozsudek potvrdil. Kdy má být trest vykonán, ještě není známo.

Bezprostřední hrozba vykonání rozsudku rozpoutala největší online kampaň v historii Íránu. Podle analytiků je pozoruhodná jak svým rozsahem, tak celosvětovým ohlasem a silou. Hashtag #Nepopravte (v perštině) se rozšířil tak rychle, že se v uplynulých dnech stal na čas jedním z nejčastějších odkazů na Twitteru.

Výzvu sdílelo bezmála pět milionů lidí. Herci, režiséři, umělci, učitelé, lékaři, ženy v domácnosti, blogeři, politici, další a další lidé uvnitř Íránu i v exilu po sociálních médiích posílali jeden vedle druhého a všichni společně jasnou zprávu íránské vládě.

Do kampaně se zapojili Íránci z celého světa včetně známých osobností jako oscarový režisér Asghar Farhádí či známý popový zpěvák Ebi. Výzva k zastavení popravy také vyvolala desítky tisíc příspěvků na dalších platformách populárních v Íránu, jako je Instagram či Telegram. Mnozí pozorovatelé se domnívají, že teheránský režim dokonce v reakci záměrně zpomalil v Íránu internet.

Když to nejde offline, musí to jít online

Íránci hledají nové způsoby, jak dát vědět, co si myslí, a jak být slyšet. Vláda totiž v nedávné minulosti brutálně rozdrtila pouliční protesty a jiné formy nesouhlasu. Kromě toho Írán pořád zápasí s epidemií covid-19 a země nadále patří mezi nejpostiženější v Asii.

Protesty začaly loni v listopadu v reakci na náhlý nárůst ceny benzínu. Do ulic tehdy vyšli hlavně dělníci a nižší střední třída, jinak řečeno lidé, kterých se náhlé zdražení dotklo nejtíživěji. Srovnatelné demonstrace se ale konaly vlastně po celý loňský rok. Írán sužuje hospodářská krize, kterou íránský prezident Hasan Rúhání označil za nejhorší za posledních čtyřicet let čili za celou existenci současného režimu.

Íránská měna rapidně padá. Cena dolaru je dnes na otevřeném trhu zhruba čtyřiadvacet tisíc íránských túmánů, ještě před měsícem to bylo třináct tisíc. Cena základních potravin jako chléb či maso drasticky roste. A šíření nákazy covid-19 stále není pod kontrolou. Patnáct provincií bylo prohlášeno za „červené zóny“, to znamená, že mají nebezpečně vysokou úroveň nákazy.

Na zemi těžce dopadají ekonomické sankce, které Trumpova vláda obnovila poté, co jednostranně zrušila jadernou dohodu s Íránem. Koronovirová krize situaci dále zhoršila. V Íránu na nemoc zemřelo už bezmála čtrnáct tisíc lidi.