Kdo je budoucí íránský prezident Ebráhím Raísí?

Fatima Rahimi

V íránských prezidentských volbách zvítězil krajně konzervativní duchovní Raísí. Další kapitola dějin této více než osmdesátimilionové země bude s největší pravděpodobností autoritářská. Demokratizační trend na čas ustoupí.

Od Raísího se očekává, že nebude otevřený debatě o budoucí jaderné dohodě, posílí kontrolu nad tiskem a sociálními sítěmi, omezí práva žen a přitvrdí vůči politické opozici. Foto AFP

V Íránu se v sobotu uskutečnily prezidentské volby, osmým prezidentem se stal se ziskem téměř 62 procent hlasů ultrakonzervativní klerik Ebráhím Raísí.

Třinácté volby od islámské revoluce v roce 1979 provázel rekordní nezájem voličů. Zatímco v předchozích prezidentských volbách se zúčastnilo asi 70 % z celkem 59 milionů oprávněných voličů, v letošních volbách to bylo méně než polovina a třeba v Teheránu volil jen každý čtvrtý člověk s voličským oprávněním. Jde o vůbec nejnižší účast od vzniku islámské republiky.

Znalci se shodují, že jedním z hlavních důvodů nezájmu o prezidentské volby byla nespokojenost s hospodářským vývojem. Írán dlouhodobě trápí řada ekonomických problémů. Ty se se zrušením jaderné dohody, opětovným zavedením sankcí a pandemickou krizí jen zhoršily. Zdražily základní životní potřeby, nezaměstnanost roste. Obyvatelstvo je sužováno nedostatkem některých surovin, léků a také vakcín proti koronaviru.

Druhý důvod, který vedl k nízké volební účasti, je přičítán omezenému výběru kandidátů. Svědčí o tom mimo jiné to, že přes tři a půl milionů voličů odevzdalo neplatný, často prázdný volební lístek. Nadto řada lidí považovala za jasné, že Raísí má vítězství v kapse. Přestože v minulosti někteří znalci rozpoznávali v íránském volebním systému prvky demokratické soutěže, dnes už to odmítají. Poslední volby popisují jako „reghabate chodíha“, což lze z perštiny přeložit jako „zápas zasvěcených“, tedy těch, kteří jsou součástí stávajícího systému.

×