Afghánistán v době pandemie: nezabije-li nás virus, zemřeme hlady

Fatima Rahimi

Pro zemi, těžce zkoušenou občanskou válkou a všeobecným nedostatkem, je nápor epidemie takřka neřešitelný problém. Jedinou kladnou okolností je poměrně příznivá věková skladba afghánského obyvatelstva.

Podle organizace „Zachraňte děti“ potřebuje v Afghánistánu zhruba pět milionu dětí humanitární pomoc. V roce 2020 jejich počet vzrostl o čtyřicet procent. Foto Relief International

„Země zmítané válečnými konflikty mají to nejhorší teprve před sebou,“ prohlásil generální tajemník OSN António Guterres s odkazem na pandemii způsobenou koronavirem. Afghánistán je jednou z nich.

Svůj první případ Covid-19 zaznamenal Afghánistán v polovině března v severozápadní provincii Herát. Odtud se virus rozšířil do většiny země, ušetřeny zatím zůstaly jen čtyři z celkem čtyřiatřiceti provincií. Podle vládních statistik zatím virus připravil o život pětaosmdesát lidí. Číslo je ale téměř jistě chybné. Afghánistán nemá prostředky a ani schopnosti provádět rozsáhlé testování, v průměrů provádí pouhých dvě stě testů denně.

Afghánská vláda zatím eviduje v celé zemi 2704 případů. Místní úředníci však pracují s předpokladem, že nakažených je až několikanásobně více. Někteří pozorovatelé dokonce mluví o desítkách tisíců případů.

Virus se do Afghánistánu pravděpodobně dostal ze sousedního Íránu, který patří mezi nejpostiženější země v regionu. Írán navíc kromě pandemie sužuje ekonomická krize, nedostatek léků, personálu a lůžek a s tím související pomalý rozklad zdravotního systému.

V Íránu ještě donedávna žilo zhruba dva a půl milionu afghánských uprchlíků. Mnozí tam ale působili jako pracovníci bez smlouvy, přičemž vydělávali sotva tolik, aby přežili.

Podle informací BBC Persia přešlo z Íránu do Afghánistánu od konce února do dubna přes sto třicet tisíc lidí. Uprostřed hospodářské krize totiž skončila poptávka po dělnících pracujících za nižší mzdy než Íránci.

I za normálních okolností neměli Afghánci v Íránu rovný přístup ke zdravotní péči. S pandemickou krizí se však situace ještě zhoršila. Podle svědectví lidí na místě nemocnice Afghánce prostě odmítají vyšetřit. Strach z postupující pandemie a ztráty práce tak donutil mnohé vrátit se zpět do Afghánistánu, kde je ovšem čeká ještě větší bída.

Problémy mají také Afghánci s cestováním do Íránu. I když tam mají trvalý pobyt nebo příbuzné, přes zavřenou hranici se nedostanou. Mnoho lidí tak zůstalo trčet v hraničním pásmu, vrátit se mohli jen do Afghánistánu.

Minulý týden sice Írán hranici zhruba na sedm hodin otevřel, podle perské sekce BBC se však do země dostali jen studenti či podnikatelé. Z toho důvodu se řada lidí zkouší dostat do země nelegálně. Íránská policie na to reagovala nekompromisně.

×