Afghánistán: Tálibán překvapil další ofenzívou, Američané nasazují letectvo

Petr Jedlička

Po nečekaně rychlém dobytí poloviny afghánských správních okrsků začal Tálibán útočit i na tři velká města: Laškar Gáh, Kandahár a Herát. Právě výsledek těchto bojů poodhalí, zda se dokáže nový režim udržet i bez zahraničních vojáků.

Afghánské ozbrojené síly tvoří oficiálně 300 tisíc mužů. Fakticky se však ukazuje, že u části z nich je vůle bojovat malá a některé jednotky existují jen na papíře. Klíčovou silou v zemi jsou stále lokální milice ovládané místními mocnými, které se přidávají tu k vládě, tu k Tálibánu. Foto Farshad Usyan, AFP

Do nové fáze přerůstá ofenzíva afghánského islamistického hnutí Tálibán zahájená s překvapivou silou letos na jaře. Zatímco v posledních týdnech cílilo toto hnutí především na venkovské okrsky a obsazovalo mosty, křižovatky či hraniční přechody, v posledních dnech útočí na větší města — statisícová provinční centra. Podle zpráv přímo z bojiště se jedná zejména o západoafghánský Herát, správní středisko Laškar Gáh v jihoafghánském Hilmandu a také sousední Kandahár — druhé největší město Afghánistánu.

Centrální vláda v reakci zmobilizovala další jednotky. Odcházející Američané podpořili protitálibánské sily letecky. Zvláště ve zmíněných městech se tak nyní vedou tuhé boje s mnoha mrtvými.

„Na ulicích jsou mrtvá těla. Jsou i na hlavním náměstí (…) Tálibán již dobyl sídlo televize a několik obvodů,“ cituje agentura AFP v pondělním bloku svého dopisovatele z Laškar Gáhu.

Tálibán opět zintenzivnil boj proti centrální vládě letos v dubnu — v době, kdy Bidenovy USA potvrdily záměr se po dvaceti letech ze země vojensky stáhnout. Za čtyři měsíce se islamistům podařilo získat přes 200 afghánských správních okrsků z 398 celkových. Na začátku roku jich přitom držel sedmasedmdesát.

Již první ofenzíva v dubnu a květnu většinu pozorovatelů překvapila — ozbrojené síly centrální vlády mají totiž oficiálně přes 300 tisíc mužů, zatímco Tálibán disponuje dle průměrných odhadů osmdesáti tisíci bojovníky. Tento úspěch se ovšem též často relativizoval poukazem na skutečnost, že tálibové nedobyli žádné větší město. Nyní se už mluví o situaci v Afghánistánu jinak.

„V rukou Tálibánu je teď na 212 afghánských správních okrsků a jeho jednotky postupují na hlavní města sedmnácti ze čtyřiatřiceti provincií (…) Zdá se, že nyní drží iniciativu,“ přiznal již minulou středu před novináři generál Mark Milley, předseda amerického sboru náčelníků štábů.

Řada pozorovatelů má za to, že právě výsledek aktuálních bojů — tedy o Laškar Gáh, Herát a Kandahár — odhalí naplno rozsah, v jakém Afghánistán kontroluje centrální vláda po dvaceti letech zahraniční asistence a investic do budování státu. Poslední jednotky sloužící v dosavadní americké misi mají zemi opustit k 31. srpnu 2021.

Ze země utíkají již měsíc každý den tisíce lidí. Dle řady zpravodajů hrozí, že Afghánistán přijde o velkou část relativně vzdělané generace, která v něm v posledních dvaceti letech vyrostla. Foto Banaras Khan, AFP
Postup Tálibánu (oranžová) v posledních měsících. Oblasti pod kontrolou vlády jsou zde modře, šedé nevyjasněné. Grafika Janis Latvels, AFP

Plány Tálibánu

Snaha Tálibánu získat zpět kontrolu nad zemí, jíž držel v letech 1996—2001, je nesporná. Nad ostatními rysy vývoje se ovšem mezi analytiky debatuje. Vcelku hojně je například zastoupen názor, že Tálibán nechce ve skutečnosti zpět věčnou občanskou válku, ale jen zamýšlí získat co největší vliv před dalším kolem mírových rozhovorů s centrální vládou.

Jiný názorový tábor má naopak za to, že Tálibán míní integrovat — v rozporu s dohodou s Američany — co nejvíce dalších islamistických a džihádistických skupin, k čemuž potřebuje dlouhý konflikt a což z něj činí hrozbu i pro mimoafghánský svět.

Doposud platí, že tálibové neovládají získané území úplně. Někde dokonce pouze rozehnali místní obránce a zase odjeli. Všude mohou však vynucovat svoje pořádky, vybírat daně, beztrestně rabovat či blokovat dovoz potravin, benzínu a jiného zboží dále do země.

Nové příjmy plynou hnutí též z kontroly hraničních přechodů. BBC připomíná, že jen na přechodu Islam Kvala — jednom ze šesti, které na hranicích s Íránem, Pákistánem, Turkmenistánem a Tádžikistánem ovládl během letošního léta — se vybere měsíčně na clu dvacet milionů dolarů.

Někteří pozorovatelé nicméně předpovídají, že současná situace nevydrží dlouho. Klíčová je zde totiž podpora lokálních mocných, kteří většinou jednají čistě pragmaticky a přidávají se se svými jednotkami na stranu, která má aktuálně navrch.

„Centrální vláda v Kábulu sama stáhla jednotky z některých oblastí, protože neměla sílu je kontrolovat. Jen některé okrsky byly dobyty silou. Někde se vládní jednotky dokázaly přeskupit anebo získaly na svou stranu lokální milice. Tam byla ztracená území dobyta zpět. Jinde se bojuje dále,“ uvádí v přehledové zprávě k tématu BBC.

Počty civilních obětí posledních dvanácti let války v Afghánistánu dle statistik OSN. Graf zahrnuje pouze čísla od ledna do června včetně, aby šlo srovnat situaci v letošním roce s předchozími. Grafika AFP

Obdobné spory se dále vedou nad otázkou, zda se Tálibán bude na ovládnutém území chovat stejně, jako se choval před rokem 2001. Na sociálních sítích se dnes objevují četné zprávy o popravách, zákazech hudby či násilném odvádění mladých dívek jako manželek pro tálibánské bojovníky. Shlédnout se dá i několik tematických videí.

Vedení organizace nicméně slibuje, že nezavře ani ženské školy, ani hudební kluby či hraniční přechody jako kdysi. Na rozdíl od 90. let chce hnutí také spolupracovat i s jinými okolními zeměmi než výhradně s Pákistánem. Zástupci Tálibánu jednají už dnes s Íránem, Ruskem i Indií nebo slibují dostavět novou železnici a energovod do Tádžikistánu.

Další informace:

advertisment
Diskuse
August 7, 2021 v 15.24
Další vývoj

Herát, Kandahár ani Laškar Gáh se Tálibánu zatím dobýt nepodařilo. Ovládl ale dvě jiná provinční centra: Šaberghán v provincii Džúzdžán u hranice s Turkmenistánem a Zarandž v provincii Nímróz v jihozápadním cípu země. Boje se navíc rozšířily k městu Kundúz, což je správní středisko lidnaté stejnojmenné provincie. Šaberghán bránily v posledku především jednotky Abdula Rašída Dostuma, proslulého warlorda. Tálibán zde dobyl i velké vězení, z něhož propustil řadu svých někdejších bojovníků. Kromě toho se islamistickému hnutí podařilo v posledních dnech obsadit také další hraniční přechod, tentokrát na pákistánské hranici. Na rozdíl od jiných dříve obsazených přechodů tento tálibové uzavřeli.