Do nové fáze přerůstá ofenzíva afghánského islamistického hnutí Tálibán zahájená s překvapivou silou letos na jaře. Zatímco v posledních týdnech cílilo toto hnutí především na venkovské okrsky a obsazovalo mosty, křižovatky či hraniční přechody, v posledních dnech útočí na větší města — statisícová provinční centra. Podle zpráv přímo z bojiště se jedná zejména o západoafghánský Herát, správní středisko Laškar Gáh v jihoafghánském Hilmandu a také sousední Kandahár — druhé největší město Afghánistánu.

Centrální vláda v reakci zmobilizovala další jednotky. Odcházející Američané podpořili protitálibánské sily letecky. Zvláště ve zmíněných městech se tak nyní vedou tuhé boje s mnoha mrtvými.

„Na ulicích jsou mrtvá těla. Jsou i na hlavním náměstí (…) Tálibán již dobyl sídlo televize a několik obvodů,“ cituje agentura AFP v pondělním bloku svého dopisovatele z Laškar Gáhu.

Tálibán opět zintenzivnil boj proti centrální vládě letos v dubnu — v době, kdy Bidenovy USA potvrdily záměr se po dvaceti letech ze země vojensky stáhnout. Za čtyři měsíce se islamistům podařilo získat přes 200 afghánských správních okrsků z 398 celkových. Na začátku roku jich přitom držel sedmasedmdesát.

Již první ofenzíva v dubnu a květnu většinu pozorovatelů překvapila — ozbrojené síly centrální vlády mají totiž oficiálně přes 300 tisíc mužů, zatímco Tálibán disponuje dle průměrných odhadů osmdesáti tisíci bojovníky. Tento úspěch se ovšem též často relativizoval poukazem na skutečnost, že tálibové nedobyli žádné větší město. Nyní se už mluví o situaci v Afghánistánu jinak.

„V rukou Tálibánu je teď na 212 afghánských správních okrsků a jeho jednotky postupují na hlavní města sedmnácti ze čtyřiatřiceti provincií (…) Zdá se, že nyní drží iniciativu,“ přiznal již minulou středu před novináři generál Mark Milley, předseda amerického sboru náčelníků štábů.

Řada pozorovatelů má za to, že právě výsledek aktuálních bojů — tedy o Laškar Gáh, Herát a Kandahár — odhalí naplno rozsah, v jakém Afghánistán kontroluje centrální vláda po dvaceti letech zahraniční asistence a investic do budování státu. Poslední jednotky sloužící v dosavadní americké misi mají zemi opustit k 31. srpnu 2021.

Plány Tálibánu

Snaha Tálibánu získat zpět kontrolu nad zemí, jíž držel v letech 1996—2001, je nesporná. Nad ostatními rysy vývoje se ovšem mezi analytiky debatuje. Vcelku hojně je například zastoupen názor, že Tálibán nechce ve skutečnosti zpět věčnou občanskou válku, ale jen zamýšlí získat co největší vliv před dalším kolem mírových rozhovorů s centrální vládou.

Jiný názorový tábor má naopak za to, že Tálibán míní integrovat — v rozporu s dohodou s Američany — co nejvíce dalších islamistických a džihádistických skupin, k čemuž potřebuje dlouhý konflikt a což z něj činí hrozbu i pro mimoafghánský svět.

Doposud platí, že tálibové neovládají získané území úplně. Někde dokonce pouze rozehnali místní obránce a zase odjeli. Všude mohou však vynucovat svoje pořádky, vybírat daně, beztrestně rabovat či blokovat dovoz potravin, benzínu a jiného zboží dále do země.